Krajina a jej pôdny vývoj z hľadiska činnosti človeka: prípadové štúdium na sútoku Vltavy a Labe

Slavomíra Hrnčiarová

Bakalářská práce

Krajina a její půdní vývoj z hlediska činnosti člověka: případová studie na soutoku Vltavy a Labe

Anotace:

Práce se zaměřuje na hodnocení využití krajiny během časného eneolitu na dvou studijních plochách Kly a Vrbno pomocí půdních analýz zaměřených na vybrané fyzikální, fyzikálně chemické, chemické, biochemické a biologické vlastnosti sedimentů časného holocénu, které tvoří výplň příkopů na studijních plochách. Na základě archeolodických objevů byla tato ohrazení datována do období michelsberské kultury (4400 před n. l.). Sedimenty a texturní prvky patří k nejdůležitějším zdrojům informací o historickém charakteru a využívání krajiny. Zde se nabízí otázka, jaký byl původní účel a funkce daných objektů a jak došlo k jejich zazemnění.

Abstract:

This paper focuses on the assessment of the use of the landscape during the early Eneolithic era on the two study areas Kly and Vrbno. Using soil analyzes concentrated on the selected physical, physicochemical, chemical, biochemical and biological properties of the early holocene sediments, which form the infill in the study areas. Based on archeological discoveries, these walls were dated to the period of the Michelsberg culture (4400 BC). Sediments and texture elements are among the most important sources of information on the historical character and of the landscape use. There is a question, what was the original purpose and function of these objects and what was the process of their germination.

Abstract:

Práca sa zameriava na hodnotenie využívania krajiny počas ranného eneolitu na dvoch študijných plochách Kly a Vrbno. Pomocou pôdnych analýz zameraných na vybrané fyzikálne, fyzikálnochemické, chemické, biochemických a biologických vlastnosti sedimentov ranného holocénu, ktoré tvoria výplň priekop na študijných plochách. Na základe archeologických objavov boli tieto ohradenia datované do obdobia michelsberskej kultúry (4400 pred n. l.). Sedimenty a textúrne prvky patria k najdôležitejším zdrojom informácií o historickom charaktere a využívaní krajiny. Tu sa naskytá otázka, aký bol pôvodný účel a funkcia daných objektov a ako došlo k ich zazemneniu.

Klíčová slova

půdní analýzy, sedimenty, zazemnění, geoarcheologie, příkop

Keywords

ditches, geoarchaeology, germination, sediments, soil analysis

Klíčová slova

sedimenty, zazemnenie, geoarcheológia, pôdne analýzy, priekopa

Jazyk práce: slovenština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 9. 5. 2017

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: prof. Ing. Klement Rejšek, CSc.

Mendelova univerzita v Brně

Lesnická a dřevařská fakulta

Bakalářský studijní program / obor:
Krajinářství / Krajinářství