Lidová strava na Těšínsku

Mgr. Marie Bojková

Diplomová práce

Folk Food in Tesinsko

Anotace:

Magisterská diplomová práce Lidová strava na Těšínsku studuje charakteristické prvky těšínského jídelníčku. Zabývá se jednotlivými faktory, které ovlivnily jeho vývoj. Těšínsko je velmi specifický region, kde se pouta ke starým tradicím udržela mnohem déle než v jiných oblastech. Důležitou roli zde sehrála zejména geografická odlehlost. Rozdílné přírodní podmínky daly ráz dvěma kulturním celkům, a to kultuře nížinné a horalské. Těšínsko prošlo složitým dějinným vývojem. Dnes je to národnostně smíšená oblast, pro kterou je typické prolínání zejména dvou kultur – české a polské. Snažila jsem se nastínit historické proměny těšínské stravy. Hlavním záměrem práce však bylo zachytit stravování v průběhu dvacátého století, a to na základě vzpomínek a vyprávění několika respondentů. Podrobně jsem se věnovala také obměnám stravy během jednoho roku při svátečních i pracovních příležitostech. Popsala jsem rozdíly mezi tradičním horalským a městským způsobem stravování. Nejběžnější a nejtypičtější potravinou na Těšínsku v první polovině dvacátého století byly brambory připravované nejrůznějšími způsoby. Nejčastější přílohou k bramborům bylo zelí. Mimo to se ve všední dny jedly velmi často polévky, luštěniny a jednoduché pokrmy z mouky umleté na domácím ručním mlýnku. Téměř ke každému jídlu se pilo mléko nebo kyška, ráno bílá káva. Maso se vyskytlo na stole dvakrát za týden. Velmi výrazná změna v jídelníčku nastala ve sváteční dny. Z rodinných událostí byla na prvním místě svatba. Co se týče výročních svátků, největší hostina se konala na Štědrý den. Mezi slavnostní pokrmy patřily zejména potraviny, které se musely kupovat a nebyly tedy běžně dostupné, a nebo jídla, která vyžadovala větší množství omastku a vajec – krupicová a rýžová kaše, koblihy, koláče. Další významnou událostí v životě obyvatel byla porážka vepře, která se konala většinou jednou do roka. Dny, které následovaly po zabijačce, tvořily jedno z mála období, kdy byla v hospodářství hojnost masa.

Abstract:

A subject matter of the diploma thesis Folk Food in Tesinsko are issues related to the characteristic features of alimentation in the region. The work deals with constituents that influenced its development. The Tesinsko region has a character of its own. Preservation of local traditions has been of considerebly longer standing than in other regions. A crucial influence in forming was that of geographical remoteness. Diverse natural conditions led to two cultural wholes: lowland culture and mountainy culture. The region underwent a complicated historic development. Nowaday, the area is nationally mixed, characterized by interdigitation of Czech and Polish cultures. My object was to give an overview of changes in the Tesinsko fare, the main aim of the work consists in describing alimentation during the 20th century. My research is based on memories and narrations of a few respondents. I also focused on food alteration on festive occasions as well as working ones over a year. Another item I deal with are differences between mountainy and urban way of alimentation. In Tesinsko of the first half of the 20th century, the most typical and common foodstuffs were potatoes prepared in various ways and mostly eaten with a cabbage as a side dish. Apart from these, common people ate on weekdays soups, pulses and simple dishes made of flour which was grinded in a household hand grinder. Almost every dish was served with milk or sour milk, white coffee was drunk in the morning. Meat appeared on the table usually twice a week. A significant change for the better was always brought during feasts. The most important family event was wedding. As for Christmas, the biggest feast took place on the Christmas day. Festive food was of two kinds: the foodstuffs that were not commonly available thus they had to be bought and dishes for which preparation a considerable amount of fat and eggs was needed, such as semolina pudding, rice pudding, doughnuts and cakes. Another important event was pig-slaughtering which usually took place once a year. The time that followed was very rare as there was an abundance of meat at the farmstead which was rather infrequent.

Klíčová slova

lidová strava, Těšínsko, česko-polské vztahy, tradice, vyprávění pamětníků

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 17. 1. 2007

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 24. 1. 2007
• Vedoucí: doc. PhDr. Martina Pavlicová, CSc.

Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Magisterský studijní program / obor:
Humanitní studia / Etnologie