Sledování růstu a zdravotního stavu telat v závislosti na různých chovatelských podmínkách

Veronika Maršíková

Master's thesis

Monitoring the growth and health status for calves according to different breeding conditions

Abstract:

Cílem mé diplomové práce bylo porovnat růst a zdravotní stav telat v tradičním odchovu (VIB) a po změně technologického zázemí -- zavedení mléčného krmného automatu na farmě pana Pavla Čecha, který se zabývá chovem českého strakatého skotu. Od 1.1.2013 do 31.12.2013 a od 1.1.2014 do 31.12 2014 byla sledována a vážena všechna živě narozená telata. Jalovičky byly váženy po narození a ve věku jednoho, dvou a tří měsíců. Býčci byli sledováni pouze dva měsíce, byli váženi po narození a ve věku jednoho a dvou měsíců. Po odstavu byli prodáni do výkrmu. Hmotnost byla sledována v závislosti na pohlaví telat, pořadí laktace matky v době porodu, obtížnosti porodu, stáří matky při prvním otelení a zdravotním stavu telat. Hodnocení závislosti na pohlaví dopadlo následovně. Byla prokázána statisticky významná závislost porodní hmotnosti na pohlaví telete, kdy býčci vykazují vyšší porodní hmotnost oproti jalovičkám. Průměrná hmotnost při narození byla u jaloviček 38,32 kg, býčci dosahovali porodní hmotnosti průměrně 39,8 kg. Přírůstky telat byly v roce 2013 u jaloviček průměrně 0,85 kg za den, u býčků 0,84 kg za den. V roce 2014 přirůstala telata takto: jalovičky 0,86 kg denně a býčci 0,87 kg denně. Podařilo se prokázat statisticky významný vliv změny podmínek chovu mezi roky 2013 a 2014 na přírůstky telat, kdy po změně podmínek došlo k signifikantnímu zvýšení přírůstků. Z hodnocení závislosti na pořadí laktace matky v době porodu a stáří matky při prvním otelení vyplývá, že byla zjištěna velmi slabá, avšak statisticky významná tendence telat starších matek a telat od matek s vyšším pořadím laktace k vyšším přírůstkům. Vzhledem k velmi nízké závislosti je však praktická relevance tohoto zjištění zanedbatelná. Vliv obtížnosti průběhu porodu byl další sledovanou veličinou, nicméně vzhledem k malému počtu pozorování komplikací nebylo tuto proměnnou možné vyhodnotit. Posledním sledovaným činitelem, ovlivňujícím hmotnost telat, byl zdravotní stav a výskyt onemocnění. Byl prokázán statisticky významný pokles nemocnosti telat po změně podmínek chovu. V roce 2013 bylo v období březen-prosinec zachyceno celkem 46 případů onemocnění, v tomtéž období roku 2014 bylo zaznamenáno pouze 18 případů, přičemž průměrný počet chovaných telat byl v obou letech téměř totožný. Telata byla na farmě v roce 2013 odchovávána ve venkovních individuálních boudách s prostornou ohrádkou a po odstavu se přesunula do společného ustájení ve stáji pro mladý dobytek. V roce 2014 byl uveden do provozu napájecí automat, a tím se změnila technologie odchovu telat. Narozená telata jsou prvních deset dnů života ustájena ve venkovních individuálních boudách a poté jsou převedena do společného ustájení v nově zrekonstruované stáji s napájecím automatem. Tento nový způsob odchovu telat je podle mě velmi dobrou volbou. Telata lépe prospívají, dosahují vyšších denních přírůstků. Z hlediska ošetřovatele je odchov s automatem méně pracovně i časově náročný a usnadňuje kontrolu a celkovou péči o telata.

Abstract:

The aim of my thesis was to compare the growth and health status of calves in traditional rearing (outdoor individual box) and after changing technological background - introduction of milk feeding machine on a Pavel Čech's farm, which is engaged in breeding Czech Fleckvieh. From 1.1.2013 to 31.12.2013 and from 1.1.2014 to 31.12 2014 were monitored and weighed all liveborn calves. Heifers were weighed at birth and at the age of one, two and three months. Young bulls were observed for only two months, they were weighed after birth and at the age of one and two months. After weaning they were sold into fattening. Weight was monitored depending on the sex of calves, the order of mother's lactation during childbirth, difficulty giving birth, mother's age at first calving and calf's health. Rating depending on the sex went as follows. A statistically significant association with birth weight on the sex of calf has been demonstrated, the young bulls have a higher birth weight compared heifers. The average birth weight was 38.32 kg for heifers, bulls reached an average birth weight of 39.8 kg. Daily growth rate of calves were in 2013 by heifers in average 0.85 kilograms per day, by young bulls it was 0.84 kg per day. In 2014 accreted calves as follows: heifers 0.86 kg and young bulls 0.87 kg per day. There was demonstrate a statistically significant effect of changes in farming conditions between 2013 and 2014 to additions of calves weight, because after switching conditions there was a significant increase in growth rate. The evaluation depending on the order of mothers lactation in time of birth and mother's age at first calving suggests that found a very weak but statistically significant trend of calves older mothers and of calves from mothers with higher number of lactation to higher growths. Due to very low dependence is the practical relevance of this finding insignificant. Influence of difficulty during birth was another monitored variable, however, due to the small number of observations of complications was not possible to evaluate this variable. The last reporting factors influencing weight of calves were health and disease incidence. There was demonstrated a statistically significant decrease of morbidity of calves after changing farming conditions. In 2013, in the period from March to December was detected a total of 46 cases of the disease, in the same period of 2014 was disease recorded in only 18 cases, while the average number of calves reared in both years were almost identical. Calves were on the farm in 2013 kept in individual outdoor boxes and weaned /after weaning moved to common stables for young cattle. In 2014 has been put in operation automatic milk feeder, and thereby was changed calves rearing technology. Newborn calves are the first ten days of life housed in individual outdoor boxes and then are transferred into a common stabling in a newly renovated barn with the automatic milk feeder inside. This new way of rearing of calves seems to me a very good choice. Calves thrive better, achieving higher daily growth rate. From the perspective of keeper is rearing with feeding machine less laboring and time-consuming and facilitates the monitoring and overall care of the calves.

Keywords

VIB, teletník, zdravotní stav, růst, mléčný krmný automat, telata

Keywords

calves, individual outdoor boxes, cowshed, health condition, growth, automatic milk feeder

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 13. 4. 2015

Thesis defence

• Supervisor: Ing. Renata Toušová, CSc.

Czech University of Life Sciences Prague

Faculty of Agrobiology, Food and Natural Resources

Master programme / field:
Rural Development and Agriculture / Development of Rural Areas