Hodnocení užitkových vlastností stáda bez tržní produkce mléka v podmínkách ekologického zemědělství

Jan Touš

Diplomová práce

Evaluation of production capabilities of suckler herd in conditions of ecology farming

Anotace:

Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit růstové schopnosti býčků a jaloviček plemene charolais od narození do odstavu v závislosti na pohlaví, počtu narozených telat při jednom otelení, způsobu hospodaření (období), měsíce, roku narození a pořadí otelení na vybrané ekologické farmě. Hodnocení bylo prováděno v letech 2007 až 2014 (2007 - 2009 konvenční chov, 2010 - 2012 přechodné období, 2013 - 2014 ekologický způsob hospodaření). V hodnoceném souboru bylo 517 zvířat, z toho 231 býčků a 286 jaloviček. Hodnocení růstových schopností se týkalo průměrné porodní hmotnosti, průměrné hmotnosti ve věku 120 a 210 dnů, průměrných přírůstku do 120 a 210 dnů a průměrných přírůstku mezi 120 a 210 dny. Podklady pro zpracování byly použity z dat vybraného stáda -- Kontroly užitkovosti masného skotu (KUMP) za stanovené období. Růstové parametry v závislosti na vybraných činitelích byly zpracovány za použití statistického programu SAS 9.3 (SAS 9.3, 2011). Průměrná hmotnost při narození býčků byla 34,26 kg a jaloviček 33,07 kg. Ve 120 dnech dosáhly jalovice v průměru 163,91 kg a býčci 171,55 kg. Také průměrná hmotnost ve 210 dnech byla u býčků vyšší 283,48 kg oproti jalovičkám 255,81 kg. Byl zjištěn statisticky průkazný rozdíl vlivu pohlaví ve prospěch býčků (P < 0,01; P < 0,05). Sledování vlivu počtu narozených telat při jednom otelení ukazuje, že dvojčata vykazovala nižší růstovou schopnost ve všech ukazatelích růstové aktivity -- průměrná hmotnost při narození (30,79 kg), průměrná hmotnost ve 120 dnech (137,38 kg), průměrná hmotnost ve 210 dnech (224,71 kg), včetně přírůstků oproti jedináčkům s hodnotami -- průměrná porodní hmotnost (33,92 kg), průměrná hmotnost ve 120 dnech (170,67 kg), průměrná hmotnost ve 210 dnech (273,03 kg). Telata z dvojčat vykazují nižší růstové schopnosti, včetně porodní hmotnosti, ale v celkovém hodnocení se jejich chov jeví jako výhodnější, především pro vyšší produkci masa na matku. Nebyly zaznamenány rozdílné hodnoty v porodní hmotnosti mezi způsoby hospodaření. Nejnižší průměrná hmotnost ve 120 dnech (160,58 kg) a 210 dnech (258,87 kg) byla zjištěna v podmínkách konvenčního chovu. Nejvyšší průměrné hmotnosti ve 120 dnech (174,05 kg) bylo dosaženo v podmínkách ekologického zemědělství a nejvyšší průměrné hmotnosti ve 210 dnech (280,70 kg) bylo dosaženo v přechodném období. Byl zjištěn statisticky významný rozdíl na hladině významnosti (P < 0,05) mezi všemi 3 typy období hospodaření. Mezi konvenčním a ekologickým chovem byl zjištěn statisticky průkazný rozdíl na hladině významnosti (P < 0,01), také byla zjištěna statistická významnost (P < 0,05 ) u průměrných přírůstku do 210 dnů ve všech způsobech hospodaření. Přesto, že bylo dosaženo statistické průkaznosti mezi hodnocenými ukazateli, charakter výroby vybraného stáda byl od počátku "ekologický". Vliv měsíce narození měl vztah k sezónnosti porodů. Ve sledovaném stádě probíhaly porody od ledna do června (zimní způsob). Průměrná porodní hmotnost se pohybovala kolem 33 kg, nejvyšší průměrné hodnoty bylo dosaženo v dubnu (33,79 kg). Nejvyšší průměrná hmotnost ve 120 dnech byla zjištěna v lednu (173,14 kg). Ve stáří 210 dnů byla nejvyšší průměrná hmotnost zjištěna v lednu (280,76 kg). Vliv roku narození na růstové schopnosti telat byl zjištěn jako statisticky průkazný (P < 0,001) v případě průměrné hmotnosti ve 120 dnech a průměrného přírůstků do 120 dnů věku telat. Vliv pořadí otelení na porodní hmotnost nebyl prokázán. Pořadí otelení se projevilo jako statisticky průkazné na růstové schopnosti telat (P < 0,01; P < 0,05). Nejvyšší hmotnosti ve 120 dnech věku (172,45 kg; 170,76 kg) a 210 (275,23 kg; 27

Anotace:

9,63 kg) dnech věku, včetně průměrných přírůstků do 120 a do 210 dnů dosáhla skupina telat matek 4. a 5. otelení. Nejnižší hmotnost všech růstových parametrů byla zaznamenána u prvotelek a krav po 2. otelení.

Abstract:

The aim of this thesis was to evaluate the Charolais bull's and heifer's growth ability from birth to weaning in relation to effect of sex, twins occurrence, month and year of birth as well as parity on selected organic farm during the transition period. The evaluation was carried out from 2007 to 2014 (2007 to 2009 conventional breeding, 2010 - 2012 transition period, 2013 to 2014 organic farming). In the evaluated group of 517 animals, 231 bulls and 286 heifers were observed. Evaluation of growth ability was focused on birth weight, live weight at 120 and 210 days, the live weight gain until 120 and 210 days as well as between 120 and 210 days. The data used were collected from selected herds - monitoring performance of beef cattle (KUMP) for a specified period. Growth parameters depending on the selected factors were evaluated using the statistical program SAS 9.3 (SAS 9.3, 2011). The average birth weight was 34,26 kg for bulls and 33,07 kg for heifers. Till 120 days, the average weight of heifers increased to 163,91 kg and to 171,55 kg in steers. Also, the average weight of 210 days old animals was higher; steers weighed 283,48 kg compared to 255,81 kg of heifers weight. There was a statistically significant difference in favor of the bulls (P < 0,01; P < 0,05). Monitoring the twins occurrence effect shows that twins had lower vigor in all indicators of growth capability - the average birth weight (30,79 kg), the average live weight at 120 days (137,38 kg), the average live weight at 210 days (224,71 kg), against the values of single calve - average birth weight (33,92 kg), the average live weight at 120 days (170,67 kg), the average live weight at 210 days (273,03 kg). Twin calves showed lower growth capabilities, including birth weight, but in the overall assessment of their breeding there seems to be more convenience, especially for higher total production of calves live weight per dam. Difference in birth weight was not detected when using different farming methods. The lowest average live weight at 120 days (160,58 kg) and at 210 days of age (258,87 kg) was found in terms of conventional breeding. The highest average live weight at 120 days (174,05 kg) was achieved in terms of organic farming and the highest average weight at 210 days old (280,70 kg) was achieved in the transition period. There was a statistically significant difference at a significance level (P < 0,05) between all 3 types of farming systems. Between conventional and organic farming was found a statistically significant difference (P < 0,01). At live weight gain at 210 days old was also found the statistical significance (P < 0,05) in all farming methods. Although statistical significance was achieved between the evaluated parameters, production character of selected herds was from the beginning "organic". Effect of birth month was related to the calving seasonality. In the monitored herd calving took place from January to June (winter way). The average calve's birth weight was around 33 kg; the highest average value was achieved in April (33,79 kg). The highest average live weight at 120 days of age was found in calves born during January (173,14 kg). However, at the 210 days of age, the highest average live weight was observed in calves born during January (280,76 kg). Effect of the birth year was found to be statistically significant (P < 0,001) in relation to average live weight at 120 days of age and to the average daily gain of live weight to 120 days of calve's age. Effect of parity on birth weight of calves was not determined. The calve's parity affected significantly its growth ability (P < 0,01; P < 0,05). The highest weight at 120 (172,45 kg, 170,76 kg) and at 210 (275,23 kg, 279,63 kg) days of age, including the average live weight gain were achieved by the calves of dams after the 4th and 5th calving. The lowest weight in all parameters of growth were observed in primiparous and in cows after second calving

Klíčová slova

masný skot, výživa a krmení, reprodukce, růst, potomstvo

Keywords

beef cattle, nutrition and feeding, reproduction, growth, offspring

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 10. 4. 2015

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: doc. Ing. Luděk Stádník, Ph.D.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Magisterský studijní program / obor:
Ekologické zemědělství / Ekologické zemědělství