Současný stav objektů opevnění Pražské čáry

Lukáš Kolman

Diplomová práce

Present state of fortification objects of the Prague line

Anotace:

Práce zkoumá současný stav objektů opevnění „Pražské čáry“, což byla tzv. Vnější obrana Prahy, resp. snaží se odpovědět na otázku, zda případně do jaké míry se zachovala do dnešních dnů. Činí tak z důvodu, že toto téma nebylo dosud komplexně a detailně zpracováno. Práce rovněž popisuje genezi výstavby „Pražské čáry“, její osudy od Mnichova do dnešních dnů a zabývá se i aspekty, stěžejními pro její dochování i příčinami vedoucími k zahlazení řady lokalit. O opevnění jako takovém se zmiňuje pouze v nutné míře potřebné pro pochopení této problematiky, jelikož odborné literatury obecného rázu na toto téma vyšlo v posledních třech desetiletích značné množství. Časově je práce vymezena počátky budování lehkého opevnění „Pražské čáry“ v roce 1936, dále Mnichovskou konferencí, vznikem Protektorátu, likvidací opevnění v průběhu druhé světové války a svou časovou linku zakončuje v roce 2017. Základními prameny jsou kromě odborné literatury též archivní podklady z Vojenského historického ústavu Praha, Státního okresního archivu v Kladně, Státního okresního archivu v Mělníku, Státního okresního archivu v Berouně, Státního okresního archivu v Příbrami, Státního okresního archivu v Praze-západ se sídlem v Dobřichovicích, pevnostního muzea v Sazené, muzea československého opevnění v Bratronicích, vojenského skanzenu ve Smečně, muzea československého opevnění v Berouně a svědectví pamětníků, ať již likvidace či zahlazování objektů.

Abstract:

Die Arbeit untersucht den derzeitigen Stand der Befestigungsanlage „Pražská čára“ (Prager Linie), die die sog. Äußere Verteidigung von Prag war, bzw. ist sie bemüht, die Frage zu beantworten, ob bzw. bis zu welchem Maße sie bis in die heutigen Tage erhalten geblieben ist. Dieses Thema wurde gewählt, weil es bisher noch nicht komplex und detailliert bearbeitet wurde. Die Arbeit beschreibt ebenso die Genesis der Baus „Pražská čára“, sein Schicksal vom Münchner Abkommen bis heute und sie befasst sich auch mit den Aspekten, die für seine Erhaltung von grundlegender Bedeutung sind, sowie den Ursachen, die zur Vernichtung einer Reihe von Standorten führten. Die Befestigung als solche erwähnt sie nur in dem für das Verständnis dieser Problematik notwendigen Maße, da zu diesem Thema in den letzten drei Jahrzehnten eine erhebliche Menge von Fachliteratur allgemeinen Charakters erschienen ist. Zeitlich wird die Arbeit durch den Beginn der Erbauung der leichten Befestigung „Pražská čára“ in 1936, ferner durch die Münchner Konferenz, die Entstehung des Protektorats, die Liquidation der Befestigungsanlage während des zweiten Weltkrieges eingegrenzt. Die Zeitlinie endet im Jahre 2017. Zu den grundlegenden Quellen zählen neben der Fachliteratur ebenfalls Archivunterlagen aus dem Historischen Militärinstitut Prag (Vojenský historický ústav Praha), dem Staatlichen Kreisarchiv Kladno (Státní okresní archiv v Kladně), dem Staatlichen Kreisarchiv Mělník (Státní okresní archiv v Mělníku), dem Staatlichen Kreisarchiv Beroun (Státní okresní archiv v Beroun), dem Staatlichen Kreisarchiv Příbram (Státní okresní archiv v Příbrami), dem Staatlichen Kreisarchiv Prag-West (Státní okresní archiv Praha-západ) mit Sitz in Dobřichovice, dem Festungsmuseum in Sazená (Pevnostní muzeum v Sazené), Museum der tschechoslowakischen Befestigung in Bratronice (Muzeum československého opevnění v Bratronicích), dem Militärischen Freilichtmuseum Smečno (Vojenský skanzen ve Smečně), dem Museum der tschechoslowakischen Befestigung in Beroun (Muzeum československého opevnění v Berouně) sowie die Zeugnisse von Zeitgenossen, sowohl in Bezug auf die Liquidation als auch Vernichtung von Objekten.

Klíčová slova

opevnění, „Pražská čára“, Vnější obrana Prahy, lehké opevnění, fortifikace

Klíčová slova

Befestigungsanlage, „Pražská čára“, Außenverteidigung Prag, leichte Befestigungsanlage, Wehrbau

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 14. 12. 2018

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 22. 1. 2019
• Vedoucí: doc. PhDr. Marta Kohárová, CSc.
• Oponent: PhDr. Ondřej Tikovský, Ph.D.

Univerzita Hradec Králové

Filozofická fakulta

Magisterský studijní program / obor:
Historické vědy / Historie