Souvislost mezi citovou vazbou k rodičům a postoji k rodičovství v období vynořující se dospělosti

Bc. Iva Kramolišová

Bakalářská práce

Association between parental attachment and attitudes toward parenthood in emerging adulthood

Anotace:

Cílem mé práce bylo zjistit, jakým způsobem citová vazba k rodičům ovlivňuje postoj k vlastnímu rodičovství v období vynořující se dospělosti. Citová vazba k rodičům byla zjišťována pomocí české verze Parental Bonding Instrument (PBI) a zkoumána ve dvou dimenzích: péče a kontrola. Postoj k vlastnímu rodičovství byl zjišťován pomocí upravené české verze Swedish Fertility Awareness Questionnaire (SFAQ), v těchto oblastech: kolik dětí chtějí mít; načasování rodičovství; vnímanou důležitost toho, mít děti a očekávaný důsledek vlastního rodičovství. Také jsem zkoumala závazek a exploraci postoje k rodičovství, které jsem zjišťovala pomocí české verze Groningen Identity Development Scale (GIDS). Výzkumu se zúčastnilo celkem 553 respondentů ve věku 18-25 let, kteří jsou dosud bezdětní a nemají žádnou zkušenost s těhotenstvím. Pro analýzy jsem použila mnohonásobnou lineární regresi, ve které byl kontrolován vliv dalších proměnných. Na základě analýz se podařilo potvrdit, že: Vyšší míra prožívané péče, zvyšuje vnímanou důležitost toho, mít v budoucnu děti. Vyšší míra prožívané péče predikuje více pozitivních očekávání o vlastních dětech. Vyšší míra prožívané péče, zvyšuje závazek k vlastnímu rodičovství a nepredikuje exploraci vlastního rodičovství. Vyšší míra prožívané péče, predikuje úmysl stát se poprvé rodičem v dřívějším věku. Otcové, mají větší vliv na postoj mladých lidí k vlastnímu rodičovství, konkrétně na vnímanou důležitost toho mít děti, očekávaný důsledek rodičovství a na exploraci rodičovství, než matky. Tato zjištění byla interpretována s ohledem na období vynořující se dospělosti.

Abstract:

The aim of this thesis was to find out, how attachment toward parents influences attitude toward own parenthood in emerging adulthood. Attachment toward parents was gauged using the Czech version of Parental Bonding Instrument (PBI) and examined in two dimensions: care and control. Attitude toward own parenthood was gauged using modified Czech version of Swedish Fertility Awareness Questionnaire (SFAQ), in these areas: how many children they want to have, the timing of parenthood, perceived importance of having children and expected consequence of own parenthood. I also examined commitment and exploration of attitude toward own parenthood, I gauged them using modified Czech version of Groningen Identity Development Scale (GIDS). 553 respondents in age 18-25 participated in research. This people don´t have children and they also don´t have experience with pregnancy. For analysis I used multiple linear regression, in which I controlled influence of other variables. Based on the analyses, we managed to verify that: Higher rate of experienced care, increases perceived importance of having children. Higher rate of experienced care, predicts more positive expectations about own children. Higher rate of experienced care, increases commitment toward own parenthood and don´t predict exploration of own parenthood. Higher rate of experienced care, predicts intention to become parent sooner. Fathers have higher influence on attitude toward own parenthood, of young people, specifically on perceived importance of having children, expected consequence of own parenthood and exploration of attitude toward own parenthood, than mothers. These finding were interpreted with respect to emerging adulthood.

Klíčová slova

citová vazba, péče, kontrola, postoje k rodičovství, počet dětí, načasování rodičovství, důležitost dítěte, důsledek rodičovství, závazek, explorace, vynořující se dospělost attachment, care, control, attitudes toward parenthood, number of children, timing of parenthood, importance of child, consequence of parenthood, commitment, exploration, emerging adulthood

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 4. 5. 2017

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 7. 6. 2017
• Vedoucí: Mgr. Ondřej Bouša
• Oponent: Mgr. Petra Daňsová

Masarykova univerzita

Fakulta sociálních studií

Bakalářský studijní program / obor:
Sociální politika a sociální práce / Psychologie