Analýza vybraných mateřských vlastností bahnic a porodní hmotnosti jehňat na přežitelnost jehňat a jejich růstové schopnosti

Bc. Vladimír Mazanec

Diplomová práce

Analysis of selected maternal characteristics and lamb birth weight on lamb suvivability and growth performance traits

Anotace:

Cílem diplomové práce bylo provést analýzu mateřských vlastností bahnic a porodní hmotnosti jehňat na jejich přežitelnosti a následných růstových schopností. Pro sledování byl vybrán šlechtitelský chov masných ovcí plemene texel u Lukáše Neugebauera v Žampachu. Podklady pro vyhodnocení byly získány z evidence kontroly užitkovosti a z vlastního sledování vlastností v chovu. Sledování probíhalo v letech 2018-2019.Hodnocení výsledků probíhalo statistickým programem SAS STAT metodou nejmenších čtverců GLM. Jako závisle proměnné ukazatele byly do rovnice dosazeny živě narozená jehňata, vitalita jehňat po porodu, sání jehňat po porodu, živá hmotnost ve 30 dnech, živá hmotnost ve 100 dnech, hloubka svalu ve 100 dnech a tloušťka tuku ve 100 dnech. Sledované proměnné byly měsíc bahnění, věk bahnic, četnost vrhu, pohlaví jehňat, mateřské chování bahnic, obtížnost bahnění a porodní hmotnost jehňat. Statistická průkaznost byla hodnocena v hladině významnosti P <0,05.Vliv měsíce bahnění nebyl statisticky průkazný, ani nebyly zjištěny významné rozdíly. Důvodem je pouze jarní bahnění, a to v měsících únor a březen a rozdíly mezi měsíci jsou minimální. Vliv věku bahnic byl statisticky průkazný (P <0,05) u hloubky svalu ve 100 dnech, kde nejvyšší hloubky svalu dosáhli jehňata od bahnic 1–2letých. Nejnižší hodnoty hloubky svalu dosáhla jehňata bahnic 6–8letých s rozdílem 4,9 mm. Vliv četnosti vrhu byl statisticky průkazný (P <0,05) pouze u živě narozených jehňat. Statisticky průkazný rozdíl v životnosti byl 9,3 % ve prospěch jedináčků. Vliv pohlaví jehňat byl průkazný (P <0,05) pouze u živé hmotnosti jehňat ve 100 dnech, kdy rozdíl ve prospěch beránků činil 2,9 kg. Vliv mateřského chování nebyl vyhodnocen u žádného znaku jako statisticky průkazný, ale v porovnání výsledků s literaturou bylo zjištěno, že jehňata bahnic, které se zdržují blíže ke svým jehňatům, dosahují vyšších hodnocení ve všech sledovaných znacích. Vliv průběhu porodu byl vyhodnocen jako statisticky průkazný (P <0,05) u živě narozených, kde bylo dosaženo nejvyššího zisku u stupně porodu s lehkou asistencí. Dále byl statisticky průkazný rozdíl (P <0,05) u vitality a sání, kde v obou případech dosáhla lepšího skóre jehňata narozená bez asistence u porodu. Další statisticky průkazný rozdíl (P <0,05) byl zjištěn u hloubky svalu ve 100 dnech a nejvyšší hodnoty hloubky svalu dosáhla jehňata s nutnou asistencí u porodu, to znamená jehňata s nejvyšší porodní hmotností. Vliv porodní hmotnosti byl také statisticky průkazný (P <0,05) u živě narozených. Nejvyšší životaschopnost byla u jehňat s nejnižší porodní hmotností, a to 3,2 – 4,9 kg, to úzce souvisí s obtížností bahnění. Dále byl statisticky průkazný rozdíl (P <0,05) u vlivu porodní hmotnosti na živou hmotnost ve 30 a ve 100 dnech a v obou případech dosáhla nejvyšších hmotností jehňata s nejvyšší porodní hmotností. Statisticky průkazný rozdíl (P <0,05) byl stanoven i pro hloubku svalu ve 100 dnech. Zde nejvyšší hodnoty hloubky svalu dosáhla také jehňata s nejvyšší porodní hmotností.Doporučení pro chovatele je udržovat věkovou strukturu stáda, kde bahnice dosahují nejlepších produkčních výsledků do 4–5 let věku. Velmi důležité je sledování průběhu porodu a vedení evidence, které zabrání ztrátám jehňat a bahnic. Z hlediska obtížnosti bahnění je rozhodujícím faktorem porodní hmotnost jehňat, kterou lze ovlivnit výživou bahnic v druhé polovině březosti, lze k tomu také využít moderních technologií jako je zjištění počtu plodů ultrazvukem a podle toho rozdělit bahnice do skupin s odpovídající výživou.

Abstract:

The aim of the thesis was to analyze the maternal properties of ewes and lamb birth weight on their survivability and subsequent growth abilities. The breeding establishment of texel meat breed by Lukáš Neugebauer in Žampach was chosen for monitoring. The data for the evaluation were obtained from the utility control records and from the own monitoring of the properties at the farm. Monitoring was carried out in 2018-2019.The results were evaluated using the statistical least-squares SAS STAT program GLM. As dependent variables, live births of lambs, lamb vitality after birth, lamb sucking, live weight at 30 days, live weight at 100 days, muscle depth at 100 days, and fat thickness at 100 days were added to the equation. The observed variables were lambing month, ewe age, litter size, lamb sex, maternal behaviour ewes, easy lambing, and lamb birth weight. Statistical significance was assessed at the significance level of P <0.05.The effect of the month of mud was not statistically conclusive or significant differences were found. The reason is only spring mud, in February and March, and the differences between months are minimal. The effect of ewes age was statistically significant (P <0.05) at 100 days of muscle depth where lambs reached the highest depths of 1-2 years old ewes, the lowest muscle depths were achieved by lambs of ewe 6-8 years the difference was 4.9 mm. Influence of litter frequency was statistically significant (P <0.05) only in live-born lambs statistically significant difference in lifetime was 9.3 % in favor of single children. The effect of lamb sex was conclusive (P <0.05) in only 100 days of lamb live weight, the difference in favor of lambs was 2.9 kg. The influence of maternal behavior was not evaluated as statistically significant in any sign, but in comparison with the literature it was found that lambs of ewes, which are closer to their lambs, achieve higher ratings in all observed signs. The effect of delivery was evaluated as statistically significant (P <0.05) in live births where the highest gain was achieved at the stage of labor with mild assistance. Furthermore, there was a statistically significant difference (P <0.05) in vitality and sucking, in both cases lambs born without assistance at labor gave a better score. Another statistically significant difference (P & lt; 0.05) was found in the depth of the muscle at 100 days and the highest muscle depth was achieved by lambs with the necessary delivery assistance, that is, the highest birth weight lambs. Influence of birth weight was also statistically significant (P <0.05) in live births, the highest viability was in lambs with the lowest birth weight, namely 3.2–4.9 kg, this is closely related to mud difficulty. In addition, the statistically significant difference (P <0.05) in birth weight per live weight at 30 and 100 days, the highest birth weight lambs in both cases. A statistically significant difference (P <0.05) was also determined for muscle depth in 100 days, with the highest birth weight of lambs being the highest muscle depth.The recommendation for breeders are to maintain the age structure of the herd, ewes achieve the highest production results up to 4-5 years of age. It is very important to monitor the easy lambing and keep records that prevent lambs and ewes loss. In terms of labing difficulty, the decisive factor is the birth weight of lambs, which can be influenced by ewes feeding in the second half of pregnancy. It is also possible to use modern technologies like as ultrasound detection of the number of fetus and than divide the ewes accordingly into groups with adequate nutrition.

Klíčová slova

obtížnost bahnění, mateřské chování, živá hmotnost

Keywords

lambing score, maternal behavior, live weight

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 10. 4. 2019

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: Ing. Martin Ptáček, Ph.D.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Magisterský studijní program / obor:
Zootechnika / Živočišná produkce