Současný stav mnišské sanghy na Srí Lance a její vliv na etablování budhistického mnišství v Evropě

Mgr. Zdeněk Trávníček, Ph.D.

Disertační práce

Contemporary state of Bhikkhu sangha in Sri Lanka and its influence on the establishing of Buddhist monkhood in Europe

Anotace:

Předkládaný text se zabývá mnišským životem v theravádovém buddhismu, jak je popsán v páli kánonu a komentářové literatuře, jakož i jeho současnými podobami na Srí Lance a způsoby, jakými mohou tyto formy mnišského života ovlivňovat podoby buddhistického mnišství či jiné formy spirituální praxe v Evropě. Pro zachycení různých způsobů pojímání mnišství je použita Gombrichova teorie afektivní a kognitivní praxe buddhismu, která je aplikována zejména na členění a vyhodnocování dat získaných během terénního výzkumu buddhistického mnišství na Srí Lance. Pro získávání a analýzu dat o stavu současného mnišství na Srí Lance byly využity postupy zakotvené teorie a jako hlavní výzkumná metoda „žití ve výzkumu“. Zatímco v kanonických textech je cíl mnišského života definován jako ustání utrpení vyhasnutím chtivosti, nenávisti a zaslepenosti, tedy prožitím nibbány, v afektivní rovině soudobého mnišského života na Srí Lance dochází k proměnám cíle mnišského života. Jedním z důsledků je změna tradiční role mnicha jako uchovatele nauky a spirituálního průvodce laiků a s tím související posílení spirituální role laiků a narušení nosného principu reciprocity obdarování mezi mnichy a laiky. Někteří Evropané žili jako mniši právě na Srí Lance. Do Evropy pak přinášejí zkušenost praxe buddhismu v tradičně buddhistické zemi a tato zkušenost ovlivňuje jejich praxi buddhismu v evropském prostředí. Buddhistické mnišství je tak jednou z mnoha forem spirituální praxe, které mohou Evropanům přinášet odpovědi na řešení existenciálních otázek po smyslu života a nabízet možnosti spirituálního rozvoje. Život buddhistického mnicha však může pro některé Evropany znamenat pouze naplnění touhy po exotice, zvláštnosti, výjimečnosti a jinakosti, kterou produkuje velmi individualizovaná a konzumně orientovaná pozdně moderní společnost. Nejedná se tedy vždy o saturaci spirituálních potřeb, ale též, podobně jako u některých mnichů na Srí Lance, o uspokojení touhy po realizaci osobních ambicí ve společnosti, ať již například v sociální oblasti, ekologii či politice. Stejně jako u mnichů na Srí Lance i u mnichů evropského původu se jeví osobní motivace pro mnišský život jako jeden z klíčových faktorů, který ovlivňuje způsob, jak mnich svůj život v bezdomoví naplní, což určuje jeho společenskou roli.

Abstract:

This dissertation topic is the monastic life in Theravada Buddhism as it is desribed in the Pali canon and in commentary literature. It also studies the present forms of monkish life in Sri Lanka and the ways they can influence the forms of Buddhist monkhood or other forms of spiritual practice in Europe. A Gombrich´s theory of affective and cognitive practice of Buddhism is used to deliniate various styles of monastic life. This theory is applied especially to the data segmentation and evaluation, that were acquired during the field research of Buddhist monkhood in Sri Lanka. The grounded theory techniques and „living in research“ as the main research method were used for data acquiring and their analysis. While in canonical texts the monastic life goal is defined as a cessation of suffering by extinction of greed, hatred and ignorance, which actually means experiencing Nibbana, on affective level of recent monkish life in Sri Lanka this goal has been changing. One of the consequences is the change of traditional monk´s role as the Buddha´s teaching keeper and spriritual guide of lay people. The spiritual role of lay people has been strengthened and the leading principal of reciprocity of giving among lay people and monks has been disrupted. Some Europeans lived in Sri Lanka as Buddhist monks. They bring their experience with Buddhism practice in traditional Buddhist country to Europe and this experience influences their practice of Buddhism in Europe. Therefore, Buddhist monkhood is one of the many forms of spiritual practice, that can bring the answers to the existential questions about the meaning of life and offer the options for spiritual growth to Europeans. The life of Buddhist monk can mean only the satisfaction of the desire for exotica, speciality and exceptionality to some Europeans. This desire has been produced by a very individualized and consumtion oriented late modern society. That is why it is not only the spiritual needs satisfaction but also, as it can be observed by some monks in Sri Lanka, the monkhood can be an instrument for fulfilling the desire to realize the personal ambitions in society — it can be a social, ecological or political field. Similarly, by the monks of European origin the motivation for the monastic life is one of the key factors, that influences the way how the monk fills his life in homelessness, which determines his social role.

Klíčová slova

theravádový buddhismus, páli kánon, buddhismus na Srí Lance, mnišský život, abhidhamma, theravada buddhism, pali canon, buddhism in Sri Lanka, monastic live

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 22. 7. 2010

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 30. 11. 2010
• Vedoucí: doc. PhDr. Luboš Bělka, CSc.
• Oponent: doc. Daniel Berounský, Ph.D., prof. PhDr. Vladimír Smékal, CSc.

Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Filozofie (čtyřleté) / Religionistika