Studium genetické diverzity u plemene německý ovčák

Tereza Vaňhová

Bakalářská práce

Study of genetic diversity in the German Shepherd dog

Anotace:

U Německého ovčáka, tak jako u jiných plemen psů došlo od založení plemene k významné ztrátě genetické diverzity. Dnes je převážná většina německých ovčáků alespoň z části inbrední, to znamená že jejich koeficient inbreedingu je vyšší než nula. Například v brazilské populaci bylo před rokem 2010 průměrně 75 % jedinců inbredních, po roce 2010 se poměr inbredních jedinců zvýšil na 96 %. Průměrný koeficient inbreedingu se postupně navyšoval až do roku 2006, od té doby zůstává konstantní nebo dochází k mírnému poklesu v závislosti na konkrétní populaci. Nejnižší průměrný koeficient inbreedingu z vybraných populací byl zjištěn u populace v Austrálii (1,2 %) a nejvyšší v Brazílii (3,8 %). Pozorovaná heterozygotnost napříč studiemi se pohybovala v rozmezí 0,52 – 0,595, což jsou hodnoty srovnatelné s ostatními plemeny. Hodnoty pozorované heterozygotnosti se pohybovaly v rozpětí od 0,47 u rotvajlera do 0,71 u jorkširského teriéra, pokud budeme brát v úvahu čistokrevné psy. Německý ovčák se pohyboval na spodní hranici pozorované heterozygotnosti mezi plemeny a ve srovnání s kříženci, jejichž průměrné hodnoty pozorované heterozygotnosti byly 0,73 a 0,748 je ztráta genetické diverzity patrná. Co se týče alelové bohatosti byly nejnižší hodnoty pozorovány právě u německého ovčáka (3,7) nejvyšší potom u belgického ovčáka malinois (5,6). V Jižní Africe bylo u kříženců pozorováno dokonce průměrně 9,9 alel na lokus. Efektivní velikosti populace (105 a 250) jsou dostatečné k udržení plemene tak jak je doposud chováno. Díky rozšíření německého ovčáka po celém světě a velké populační základně nejsou dopady ztráty genetické diverzity tak markantní jako u málo početných plemen psů. Přesto je zapotřebí chov německého ovčáka dále monitorovat, aby nedocházelo k nechtěnému nárůstu koeficientu příbuzenské plemenitby a případným genetickým poruchám plynoucích z inbrední deprese.

Abstract:

The German shepherd, like other dog breeds, has experienced a significant loss of genetic diversity since the breed was founded. Today, the vast majority of German shepherds are at least partly inbred, that means their inbreeding coefficient is higher than zero. For example, in the Brazilian population, before 2010, on average 75 % of individuals were inbred, after 2010, the proportion of inbred individuals increased to 96 %. The average inbreeding coefficient gradually increased until 2006, since then it remains constant or slightly decreases depending on the specific population. The lowest average inbreeding coefficient of the selected populations was found in the population in Australia (1.2 %) and the highest in Brazil (3.8 %). Observed heterozygosity across studies ranged from 0.52 – 0.595, values comparable to other breeds. The values of observed heterozygosity ranged from 0.47 in the Rottweiler to 0.71 in the Yorkshire Terrier, if purebred dogs are considered. The German Shepherd was at the lower end of the observed heterozygosity between breeds. Compared to the crossbreeds, whose average values of observed heterozygosity were 0.73 and 0.748, the loss of genetic diversity is evident. Regarding allelic richness, the lowest values were observed in the German Shepherd (3.7) and the highest in the Belgian Malinois (5.6). In South Africa, an average of 9.9 alleles per locus was even observed in crossbreeds. Effective population sizes (105 and 250) are sufficient to maintain the breed as it is currently bred. Due to the expansion of the German Shepherd throughout the world and the large population base, the effects of the loss of genetic diversity are not as striking as in the few in number dog breeds. Still it is necessary to further monitor the breeding of the German Shepherd to prevent an unwanted increase the coefficient of inbreeding and possible genetic disorders resulting from inbreeding depression.

Klíčová slova

koeficient příbuzenské plemenitby, genetický drift, pes, efektivní velikost populace

Keywords

dog, inbreeding coefficient, loss of genetic diversity, kinship mating

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 28. 4. 2024

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 30. 5. 2024
• Vedoucí: prof. Ing. Luboš Vostrý, Ph.D.
• Oponent: Barbora Hofmanová, Ph.D.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Bakalářský studijní program / specializace:
Chov zájmových zvířat / Kynologie