Chov orangutanů a faktory ovlivňující jejich rozmnožování v lidské péči a ve volné přírodě

Olga Kalkušová

Bachelor's thesis

Orangutans breeding and factors affecting their reproduction in captivity and in the wild

Abstract:

V rámci práce byly na základě vědeckých studií a doporučení shrnuty informace o volně žijících orangutanech a problematice jejich chovu. Orangutani ve svém přirozeném prostředí tropických deštných lesů ostrovů Sumatry a Bornea nejsou vystaveni stejným podmínkám a vlivům jako v zajetí. Jejich reprodukce se tedy v jistých aspektech liší. Reprodukce orangutanů je ve volné přírodě silně ovlivněna jejich solitérním způsobem života. Samice se pohybují pouze v přítomnosti mláďat, případně jiných samic, a podle studií a pozorování vyhledávají kontakt se samcem pouze v období říje, jejich kontakt se pak omezuje na dobu nutnou ke kopulaci. Výjimkou mohou být páry s nedospělými samci. Po porodu pak samice o mládě pečuje až 8 let a po tuto dobu se nedostavuje říje. Cyklus u divoce žijících samic také vykazuje závislost na dostupnosti potravních zdrojů. V období nedostatku potravy byla zaznamenána negativní energetická bilance, při níž dochází k zastavení cyklu. V následném období hojnosti potravních zdrojů se cyklus znovu obnoví. K obnově dochází také v případech, že samice ztratí mládě. V důsledku těchto reprodukčních omezení mohou samice za svůj život porodit nejvýše 4 mláďata.Pro chov v zoologických zahradách byly sepsány směrnice, které upravují podmínky a vhodnost uspořádání expozice tak, aby co nejlépe odpovídaly potřebám orangutanů. Jejich přirozená mentální i fyzická aktivita souvisí s jejich zdravím a přirozenými projevy chování. I přes všechnu snahu ale zoologické zahrady nemohou orangutanům zajistit stejné podmínky, jaké mají ve volné přírodě. Nucená vyšší socializace a kontakt s ostatními jedinci v zajetí může přinášet stres, stereotypní chování a s tím související zdravotní komplikace, které jsou u orangutanů v zajetí poměrně časté. Podle záznamů plemenných knih došlo u samic v zajetí ke snížení věku při první reprodukci i porodu a ke zkrácení intervalů mezi porody. I společný chov samců a samic zvyšuje pravděpodobnost kopulace a zabřeznutí. Tyto změny s sebou podle studií nesou i rizika. Chov v zajetí vykazuje vyšší úmrtnost mláďat i dospělých jedinců. Ta je pravděpodobně způsobena nízkým věkem samic při porodu a krátkými intervaly mezi porody, které jsou často kratší než 4 roky. Samice narozené v zajetí také nemají dostatek zkušeností, které v přírodě získávají učením a pozorováním, a později nejsou schopny pečovat o své mládě nebo jej odmítnou. Byly popsány i samice, které zabřezly mezi 11. a 14. rokem, to je ale pro samice velkým rizikem a takové samice umírají krátce po porodu nebo se dožívají mnohem nižšího věku. Mláďata narozená v zajetí byla pak matkám často odebrána, což sice není zcela vhodné, ale odebráním mláděte se u samic za několik týdnů dostaví nový plnohodnotný cyklus a samice mohou znovu zabřeznout. Protože má ale přímá péče člověka o mládě negativní vliv, je časté znovunavrácení mláděte matce, které bývá ve spoustě případů úspěšné. Výzkum orangutanů trvá již více než 40 let a za tuto dobu se pro jejich chov v zajetí mnohé změnilo. Zoologické zahrady se snaží poskytnout orangutanům takové podmínky, které pro ně budou co nejpřirozenější. Je nutné, aby expozice včetně enrichmentu poskytovala orangutanům dostatek fyzických i mentálních aktivit. Přesto však s sebou omezený prostor, a s tím související kontakty mezi jednotlivci, může nést stresové situace. Ty se pak projevují na chování a zdravotním stavu orangutanů.

Abstract:

Information concerning orangutans living in the wild and the issue of their breeding has been summarized within the framework of this thesis. Orangutans in their natural habitats in tropical rainforests of Sumatra and Borneo are not subjected to the same influences as those bred in captivity. Their reproduction thus differs in certain aspects. Reproduction of orangutans in the wild is strongly influenced by their solitary way of life. Females are accompanied only by their young or eventually by other females and according to the studies they seek contact with males only in their period of rut. The contact is then limited to a period of time needed for copulation. One exception to this behaviour may be couples with juvenile males. After birth, the female looks after the young male for up to 8 years, having no rut during this period. The cycle of females living in the wild also shows dependency on the availability of food supply. Negative energy balance during which the cycle stops has been observed during periods of food scarcity. In the following period with abundance of food, the cycle is renewed again. The cycle renewal also occurs in cases when the female loses her young. As a consequence of these reproductive limitations females may give birth to 4 young at maximum in their life.Guidelines have been drawn up for breeding in zoos which regulate the conditions and suitability of the exhibits so that they meet the orangutans needs. Their natural mental and physical activity is related to their health and natural behaviour. However, despite all efforts the zoos cannot provide the same conditions to the orangutans as those they would have in the wild. The forced increased socialization and contact with other individuals held in captivity may bring stress, stereotype behaviour and associated health problems which are rather frequent with orangutans bred in captivity. According to the records in the pedigree books, the age of first reproduction and the interval between births were shorter in case of females kept in captivity. Even the keeping of males and females in one exhibit increases the probability of copulation and becoming pregnant. These changes also entail certain risks according to the studies. Breeding in captivity embodies higher mortality rate of young and adult animals. This is probably caused by young age of females at the birth and short intervals between births which are often shorter than 4 years. Females born in captivity also lack experience which they gain in the wild by learning and observing and are not able to take care of their young or refuse it later. Even females that got pregnant between the age of 11 and 14 have been described. However, such pregnancy poses a great risk for females and they die soon after birth or live much shorter. Young orangutans born in captivity were often taken away from their mothers. It is not very suitable on the one side, but on the other side, after having their young taken away from them, the females started a new, full-fledged cycle in a few weeks and could become pregnant again. However, as direct care of the young by humans has a negative effect, the young are often given back to their mothers which is successful in many cases. Orangutans have been studied for more than 40 years and a lot of things concerning their breeding in captivity have changed during this time. Zoological gardens are trying to provide the orangutans as natural conditions as possible. It is necessary for the exhibits and the enrichment to provide enough physical and mental activities to the orangutans. Despite these efforts, the limited space and the related contacts between individuals may bring stressful situations. These are then manifested in the behaviour and health of the orangutans.

Keywords

Orangutan, Chov, Reprodukce, Rozmnožování

Keywords

Orangutan, Breeding, Reproduction

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 13. 3. 2018

Thesis defence

• Supervisor: Ing. Štěpán Kubík, Ph.D.
• Reader: Eva Burešová, Ing.

Czech University of Life Sciences Prague

Faculty of Agrobiology, Food and Natural Resources

Bachelor programme / field:
Animal Science / Companion Animals