Meziplodiny v systémech hospodaření na půdě – produkční a agroekologické hodnocení

Ing. Martina Dočkalíková

Disertační práce

Intercrops in arable cropping systems - production and agroecological evaluation

Anotace:

Disertační práce je zaměřena na vyhodnocení pěstování různých druhů meziplodin v suchých podmínkách na základě jejich produkčních a agroekologických vlastností. Zároveň se zabývá další aktuální problematikou, a to druhovým složením směsí meziplodin. V neposlední řadě je cílem vyhodnocení vlivu meziplodin na výnos a kvalitu jarního ječmene. Sledování probíhalo na polní pokusné stanici v Žabčicích v kukuřičné výrobní oblasti. Pokus byl založen v roce 2006. Výsev vybraných druhů meziplodin probíhal po sklizni pšenice ozimé ve dvou termínech (v srpnu a v září). Meziplodiny byly ponechány na pozemku až do jara, kdy následovalo setí jarního ječmene. Z vybraných druhů meziplodin byly v roce 2015 vytvořeny směsi meziplodin. Z výsledků pokusu je patrné, že výnos nadzemní suché hmoty meziplodin byl limitován povětrnostními podmínkami, termínem setí a druhem meziplodiny. Hořčice bílá, svazenka vratičolistá a i ředkev olejná, krambe habešská a pohanka obecná dosahovaly převážně nejvyšších a stabilních výnosů biomasy (v průměru 1,45 - 1,80 t/ha suché hmoty). S množstvím vytvořené biomasy korelovalo množství zadrženého dusíku. Především po uvedených meziplodinách byly zjištěny mírně nižší hodnoty půdního oxidovatelného uhlíku. Hodnocené meziplodiny s větší tvorbou biomasy převážně odeberou více vody z půdy. Do jaké míry to závisí na dalších biologických vlastnostech meziplodin a na povětrnostních podmínkách. Nejrychlejší počáteční pokrytí povrchu půdy a dynamika růstu byla sledována u pohanky obecné. Celkově rychlá dynamika růstu a větší pokryvnost půdy meziplodin byla naměřena u hořčice bílé a svazenky vratičolisté. Při vytváření směsí jednotlivých meziplodin je nutné dbát na jejich biologické zvláštnosti a na výsevní podíl. V letech s nedostatečným doplněním půdního profilu vodou přes zimu a jaro může docházet ke snížení výnosů zrna jarního ječmene po meziplodinách s vyšší tvorbou biomasy, nevýrazněji po svazence vratičolisté. Výnos zrna jarního ječmene a obsah dusíkatých látek v zrnu byl ovlivněn ročníkem. Další sledované meziplodiny, žito svatojánské, proso seté, sléz krmný, lesknice kanárská, světlice barvířská, jsou méně vhodné do suchých podmínek i přes nejnižší efekt na následný jarní ječmen (s výjimkou žita svatojánského) z důvodu nejnižšího naplnění sledovaných cílů meziplodin.

Abstract:

The dissertation thesis is focused on evaluation of cultivation of different species of intercrops in dry conditions based on their production and agroecological properties. At the same time, it deals with another topical issue, namely the species composition of intercrops mixtures. Last but not least, the aim is to evaluate the impact of intercrops on yield and quality of spring barley. The field experiments were set up in an experimental field station in Žabčice in the corn production area. The field experiment was set up in 2006. The intercrops were established after harvesting winter wheat in August and in September. Intercrops were left on the plot until spring. Spring barley was subsequent crop following intercrops. Mixtures of intercrops were created from selected types of intercrops in 2015. The results of the experiments show that the yield of above-ground dry matter of intercrops was limited by weather conditions, sowing time and species of intercrops. The highest and stable yield was obtained in Sinapis alba, Raphanus sativus v. oleifera, Phacelia tanacetifolia, Fagopyrum esculentum. The amount of nitrogen correlated with the amount of biomass produced. Soil oxidizable carbon was slightly lower, especially after intercrops with higher biomass production. Intercrops with higher biomass production influenced soil moisture depending on weather conditions. The fastest initial soil coverage and growth dynamics was observed in Fagopyrum esculentum. Overall, rapid growth dynamics and greater soil coverage was measured for Sinapis alba and Phacelia tanacetifolia. The composition of the mixture was very important depending on the biological differences among individual species of intercrops and their mixture ratio. A decrease in yields of spring barley after intercrops with higher biomass production was observed in years with a lack of sufficient water in soil profile during winter and spring, especially after Phacelia tanacetifolia. The yield of spring barley grain and the content of nitrogen contect in the grain were influenced by the year. Other evaluated crops, Secale cereale v. multicaule, Panicum miliaceum, Crambe abyssinica, Malva verticillata, Phalaris canariensis, Carthamus tinctorius, are less suitable for dry conditions despite the lowest effect on the subsequent spring barley (except Secale cereale v. multicaule) because of the lowest achievement of the intercrop objectives.

Klíčová slova

meziplodina, ječmen, výnos

Keywords

barley, intercrops, yield

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 9. 4. 2020

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: doc. Ing. Vladimír Smutný, Ph.D.

Mendelova univerzita v Brně

Agronomická fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Fytotechnika / Obecná produkce rostlinná