Výskyt patogenů u pacientů s onemocněním covid-19 na jednotkách intenzivní péče

Bc. Daniela VÍTKOVÁ

Master's thesis

Occurrence of pathogens in patients with covid-19 in intensive care units

Abstract:

Úvod: Onemocnění covid-19 má za následek mnoho případů a úmrtí po celém světe. Cílem této práce bylo zjistit, jaké druhy patogenů se vyskytují v čase u pacientů s prokázaným onemocněním covid-19, kteří jsou na jednotce intenzivní péče. Metodika: Data se zpracovávala ze zdravotnické dokumentace, kde byli vybráni pacienti dle dostupnosti chorobopisu od 18-100 let. Pro zpracování statistických dat se použil program Stata verze 16, kde se všechna data vyhodnotila na hladině významnosti 5 %. Pro statistické vyhodnocení se použil Spearmanův korelační koeficient, dále Pearsonův chí-kvadrátový test a Kruskalův-Wallisův test. Výsledky: Vstupní data se skládala z 321 hospitalizovaných pacientů s covidem-19, z nichž 200 byli muži a 121 ženy. Průměrný věk pacientů činil 56,48 let. U 321 pacientů se dohromady vykultivovalo 1 905 patogenů. Celkově se po statistickém vyhodnocení prokázal významný vztah mezi délkou hospitalizace a výskytem patogenů, dále mezi stavem pacienta a výskytem patogenů a také mezi stavem pacienta a mortalitou. Statisticky se neprokázal význam mezi věkem a výskytem patogenů a také mezi pohlavím a výskytem patogenů. Závěr: Na výskyt patogenních agens infekcí spojených se zdravotní péčí má vliv délka hospitalizace a stav pacienta: s delší hospitalizací se zvyšuje riziko výskytu patogenů a čím je horší stav pacienta, tím je také vyšší riziko výskytu patogenů. Doporučuje se dodržovat preventivní postupy, protiepidemiologická a hygienická opatření a využívat získaných znalostí na základě Evidence-Based Medicine.

Abstract:

Introduction: The covid-19 disease has resulted in numerous cases and deaths worldwide. The aim of this study was to determine the types of pathogens that occur over time in patients with confirmed covid-19 who are admitted to the intensive care unit. Methodology: The data were processed from medical records, where patients were selected based on the availability of medical histories ranging from 18 to 100 years old. Stata version 16 software was used for statistical data processing, and all data were evaluated at a significance level of 5 %. For statistical analysis, Spearman's correlation coefficient, Pearson's chi-square test, and Kruskal-Wallis test were utilized. Results: The input data consisted of 321 hospitalized patients with covid-19, including 200 males and 121 females. The average age of patients was 56,48 years. A total of 1,905 pathogens were cultured among the 321 patients. After statistical evaluation, significant relationship was found between the length of hospitalization and pathogen occurrence, as well as between patient condition and pathogen occurrence and patient condition and mortality. No statistically significant relationship was found between age or gender and pathogen occurrence. Conclusion: The occurrence of pathogenic agents in healthcare-associated infections is influenced by the length of hospitalization and the condition of the patient: longer hospital stays increase the risk of pathogen occurrence, and the worse the patient's condition, the higher the risk of pathogen occurrence. It is recommended to adhere to preventive procedures, anti-epidemiological and hygiene measures, and utilize acquired knowledge based on Evidence-Based Medicine.

Keywords

Klíčová slova, covid-19, infekce spojené se zdravotní péčí, ISZP, prevence, výskyt patogenů, hospitalizace, patogeny, umělá plicní ventilace, UPV, infekce, rezistence

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 30. 6. 2023

Accessible from:: 31. 12. 2999

Thesis defence

• Date of defence: 16. 8. 2023
• Supervisor: doc. MUDr. Rastislav Maďar, PhD.,MBA,FRCPS

University of Ostrava

Faculty of Medicine

Master programme / field:
Protecting and Promoting of Public Health / Protecting and Promoting of Public Health