Kognitivní deficit u deprese v době remise

Mgr. Eliška Dočkalová

Diplomová práce

Cognitive deficits in the remision of depression

Anotace:

Ačkoliv bylo mnoho studií v minulosti zaměřeno na neuropsychologický deficit pacientů s unipolární depresivní poruchou v průběhu akutní epizody, relativně nedostatečně je perzistence kognitivního deficitu zkoumána v období remise této poruchy. První část diplomové práce se proto zaměřuje na teoretická východiska a dosud publikované výzkumy kognitivního deficitu deprese, výzkumná část se zabývá měřením kognitivního výkonu (verbální paměť, pozornost a exekutivní funkce) v období remise unipolární deprese pečlivě sestaveného vzorku ambulantních pacientů rozmanitého věku (od 20-ti do 70-ti let), kteří byli jak psychiatricky medikováni (nejčastěji SSRI), tak bez medikace a prodělali velkou depresivní epizodu. Zaměřili jsme se na hypotézu předpokládající shodnou úroveň kognitivního výkonu remitovaných pacientů a kontrolních osob, sledovali jsme další souvislosti s osobními daty (věk, počet hospitalizací, dále byly zjišťovány okolnosti jako konzumace alkoholu, drog, místo bydliště, výše finančního příjmu, subjektivní pohled na onemocnění depresí, spokojenost s partnerským vztahem, počet osob v domácnosti ...). Devadesát sedm plně remitovaných pacientů unipolární depresivní poruchy (Skór MADRS nižší než 12, trvání období min. 2 měsíce bez zaznamenaných symptomů subjektivně i objektivně) bylo přiřazeno k 97 kontrolním osobám podle věku, pohlaví a vzdělání. Všechny osoby byly testovány Testem verbální paměti (AVLT), Testem verbální fluence (FAS) a Trail Making Testem (TMT) a předložen byl všem osobám také sebeposuzovací BDI-II (beckův inventář depresivních szmptomů). Pacienti s depresí v remisi ve srovnání s kontrolní skupinou (ve srovnání s normou však nikoliv) vykazovali signifikantně horší výsledky v testech krátkodobé verbální paměti a oddáleného vybavení (AVLT), exekutivních funkcí a pozornosti (TMT, část A). Proti tomu ve zkoušce dlouhodobé verbální paměti a mentální flexibility (měřeno FAS) se poškození neprojevilo. Počet hospitalizací nekoreloval s hloubkou deficitu. Výsledky potvrzují výskyt specifického profilu deficitu kognitivních funkcí u pacientů s unipolární depresí i v době remise a to v případě pozornosti, psychomotorického tempa, krátkodobé verbální paměti a oddáleného vybavení. Mimo potvrzení hlavní hypotézy, že lze nalézt deficit kognitivních funkcí u onemocnění unipolární depresí i ve stádiu remise, bylo zaznamenáno několik proměnných souvisejících s úrovní poškození měřených kognitivních funkcí. Patří mezi ně relativní stabilita výkonu v testech kognitivních funkcí pacientů s depresí v remisi vzhledem k věku, což překvapivě odporuje většině výzkumů zabývajícími se reverzibilitou a hloubkou poškození kognitivních funkcí ve stáří, a nepotvrzení vlivu počtu hospitalizací na rozsah kognitivního deficitu. Další data (např. demografické údaje, skóry ostatních testů, na které jsme se v této práci nezaměřovali) budou v blízké době podrobena detailnější analýze za účelem hledání dalších širších souvislostí míry poškození kognitivních funkcí u deprese v remisi. Plánován je také retest pacientů pro zjištění stability a přetrvání kognitivního deficitu. Význam našich zjištění je užitečný také pro pracovníky v klinickém prostředí. Z výzkumu vyplynul signifikantní kognitivní deficit proti kontrolním osobám, ne však ve srovnání s nor-mou. To se v praxi často odráží odsunutím problému vnímaného pacientem (nespokojenost s úrovní některých svých kognitivních funkcí), zlehčovaného však s odvoláním na normu vyšetřujícím odborníkem. Z uvedeného plyne, že bychom rozhodně neměli zanedbávat vývoj a prosazení do praxe tréninku kognitivních funkcí pro pacienty s depresí a to

Anotace:

i ve stádiu remise. Výsledky výzkumu nesvědčí jen pro progredující nenávratná poškození těchto funkcí, což je pro naději úspěšnosti tréninku ideální, nesvědčí proti tomu ani pro zanedbatelnou šíři problematiky těchto pacientů, což je dobré pro argumentaci institucím, který tento problém považují za odkladný, nehodný pozornosti a podpory. Motivem by se nám měla stát pacienty sdělovaná nespokojenost s úrovní vlastních kognitivních funkcí, která může zpětně negativně ovlivňovat jejich náladu.

Abstract:

Although neuropsychological deficits have been reported in patients with major depressive disorder (MDD) during acute episode, relatively little is known about the persistence of these deficits when patients are remitted. The first part of this thesis acquaints with the theoretical problem of cognitive deficits in depression and previews studies. The present study investigated performance on measures of attention, executive function and verbal memory during remission of unipolar depressive episode in a well defined outpatient sample, medicated and unmedicated, with a history of MDD. Specifically, we tested a hypothesis that outpatients do not differ from matched controls in cognitive variables. Moreover we were searching any links between cognitive impairment and personal informations (age, number of hospitalizations, etc.). Ninety-seven young to old subjects, fully remitted patients (MADRS score less than 12 and at least 2 months without significant symptoms of depression) with MDD were compared to 97 healthy controls subjects matched for education, age and gender on Auditory Verbal Learning Test (AVLT), Test of Verbal Fluency (FAS) and Trail Making test (TMT). Patients with remitted MDD relative to controls (but not to norms) were significantly impaired on tasks of short-term verbal memory and in the verbal delayed recall (AVLT), executive function and attention (Trail Making test, part A). In contrary long-term verbal memory and psychomotor speed (measured by FAS) seemes to be unimpaired. Number of hospitalizations doesn't correlate with cognitive impairment. Performance of young and senior pacients didn't differ significantly expect psychomotor speed and attention (TMT, part A). These finding suggest deficits in attention, psychomotor speed and short-term verbal memory and verbal delayed recall as a trait marker for MDD out of hospitalization in unipolar depression.

Klíčová slova

kognitivní deficit, cognitive deficit, deprese, depression, remise, remission

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 15. 5. 2007

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 21. 5. 2007
• Vedoucí: doc. PhDr. Lubomír Vašina, CSc.

Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Magisterský studijní program / obor:
Psychologie / Psychologie