Interpretační odkaz Miroslava Venhody ve světle hudebního časopisectví. Dokumentační sonda.

Mgr. Lucie Sýkorová, DiS.

Bakalářská práce

Miroslav Venhoda's reception in the light of music journals. Dokument sond.

Anotace:

Miroslav Venhoda byl výraznou osobností českého hudebního života hned od počátku svého působení. Po ukončení svých pražských hudebních studií odjel na rok studovat do Itálie na papežský hudební institut, kde se věnoval studiu gregoriánského chorálu. Po vzoru italských chlapeckých sborů založil hned po návratu do vlasti, v nepříznivé době druhé světové války, chlapecký sbor Schola cantorum, který vedl plných deset let. V době, kdy byla Schola cantorum nuceně zrušena, se chvíli živil jako zaměstnanec technických služeb a od roku 1952 byl zaměstnancem tehdejších Gramofonových závodů. Své sbormistrovské umění záhy uplatnil. Nejprve vedl dětský a komorní sbor Hlahol. Za dva roky převzal roli uměleckého vedoucího po svém učiteli Metodu Doležilovi v PSPU a současně také založil vlastní soubor Noví pěvci madrigalů a komorní hudby, který se na sklonku šedesátých let přejmenovali na Pražské madrigalisty. Pod tímto názvem však již od počátku své kariéry vystupovali v zahraničí. Miroslav Venhoda věnoval souboru následujících dvacet pět let veškerou svoji energii a čas. Noví pěvci madrigalů a komorní hudby, alias Pražští madrigalisté, si záhy získali své publikum nejen na území tehdejšího Československa, ale i v zahraničí. Spolupracovali s tuzemskými i zahraničními gramofonovými firmami, rozhlasovými a televizními stanicemi. Během svého působení natočili Pražští madrigalisté více jak šedesát gramodesek. Doma i v zahraničí vytvořili na sto padesát rozhlasových nahrávek. Podíleli se na produkci televizních filmů. Získali celou řada uměleckých cen a ocenění. Agentura Pragokoncert zařadila v roce 1971 Madrigalisty do kategorie komorních souborů, což vedlo k stále lepším nabídkám a hlavně honorářům. Nejvýznamnější změna nastala koncem sedmdesátých let, kdy se v roce 1977 Pražští madrigalisté s uměleckým vedoucím Miroslavem Venhodou stali jedním z komorních souborů České filharmonie. Toto obrovské pracovní nasazení neslo s sebou mnohá příkoří, která v roce 1979 donutila Miroslava Venhodu k odchodu do důchodu. Nucený odpočinek netrval ani dva roky. V roce 1981 založil Miroslav Venhoda Společnost pro starou hudbu a jako člen jejího výboru vyvíjel tento zdatný sedmdesátník neuvěřitelně bohatou aktivitu; byl poradcem mnoha souborů, v nichž nacházel své pokračovatele. Pořádal setkání a kursy amatérských hudebníků, vedené našimi i zahraničními lektory. Vrcholem a památníkem jeho činnosti se stali Letní hudební semináře v Kroměříži, pořádané od roku 1985. Vedle toho dramaturgicky vedl a někdy i uváděl v Divadle hudby mnohaletý cyklus Reflexe. Náhlá a nečekaná smrt v květnu 1987 jeho dílo uzavřela. Cílem mé práce bylo nastínit umělecký životopis Miroslava Venhody. Z nemalé části mi k dokreslení obrazu jeho života posloužily také časopisy Hudební rozhledy a Gramorevue, které podrobně mapovaly hudební život třetí čtvrtiny dvacátého století. Na základě těchto sesbíraných materiálů jsem sestavila podrobný soupis statí vydaných o Miroslavu Venhodovi a Pražských madrigalistech.Velké nejasnosti nastaly v osobním životopise Miroslava Venhoda. Především se jedná o jeho pražská studia a jejich ukončení. Slovníková hesla uvádějí, že Miroslav Venhoda ukončil studia na filosofické fakultě Karlovy univerzity v roce 1937 státní zkouškou z pedagogiky, hry na varhany, sborového zpěvu a vyučování zpěvu na školách středních a učitelských ústavech. Z matriky státních zkoušek archivu Karlovy univerzity vyplývá, že Miroslav Venhoda na Filosofické fakultě Karlovy univerzity sice studoval celých osm semestrů, ale nikdy státní zkoušku nesložil. Další nepodložené tvrzení je, že studoval jako mimořádný posluchač v Brně u Graciána Če

Anotace:

rňušáka a Vladimíra Helferta. Další nejasnost vyvstává v otázce zamýšleného studia Miroslava Venhody. Po důkladném prostudování archivu Karlovy univerzity je zřejmé, že Miroslav Venhoda na Filosofickou fakultu v počátcích nepřišel studovat hudební vědu. První dva semestry se věnoval především studiu literatury na lingvistickém ústavu a ústavu literární historie, dále studiu psychologie, filosofie, sociologie, pedagogiky a estetiky. O soustavném studiu hudební vědy se v jeho případě dá uvažovat nejdříve od třetího semestru, ale i to je sporné, protože v zapsaných předmětech tvoří přednášky z hudební vědy velmi malé procento. Navíc při Statní zkušební komisi pro učitelství na školách středních podal žádost 30. 9. 1936 o povolení I. státní zkoušky z filosofie a češtiny, ke které však nikdy nedošlo, protože neměl splněné potřebné zkoušky.Jméno Miroslav Venhoda je v české hudební historii spojeno s provozovací praxí staré hudby jejímž byl v Čechách průkopníkem a propagátorem. Jeho dílo zaznamenávalo úspěch nejen doma, ale i v zahraničí, o čemž svědčí i řada cen a ocenění.

Abstract:

In the Czech music history, the name of Miroslav Venhoda is connected with the interpretation of the ancient music, he was its pioneer and propagator in Czech republic. He was born in 1915 and studied music in Prague and Roma. He was conductor of many Czech ensembles. Primarily he conducted puerile chorus Schola cantorum, in the fifties child chamber chorus Hlahol, then Chorus of Prague teachers (Pěvecký sbor pražských učitelů). In 1955/6 he established the New Madrigal and Chamber Music Singers (Noví pěvci madrigalů a komorní hudby) ensemble, which was at that time the youngest of its type in Europe. New Madrigal and Chamber Music Singers ensemble was transformed in 1967 into Prague Madrigal Singers (Pražští madrigalisté). He conducted this ensemble until 1979. In 1982 he has founded Society of the Ancient Music (Společnost pro starou hudbu). He died after tragic car accident in 1987. His work was famous not only on home stages, but in foreign countries too. In my work I present summary of articles concerning Miroslav Venhoda and Prague Madrigal Singers from music journals Hudební rozhledy and Gramorevue.

Klíčová slova

Miroslav Venhoda, Schola cantorum, Noví pěvci madrigalů a komorní hudby, Pražští madrigalisté, Společmost pro starou hudbu, Hudební rozhledy, Gramorevue.

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 25. 4. 2006

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 31. 5. 2006
• Vedoucí: PhDr. Stanislav Tesař

Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Bakalářský studijní program / obor:
Obecná teorie a dějiny umění a kultury / Hudební věda