Psychický dopad pěstounství na biologické děti pěstounů

Pavla TÁBOROVÁ

Bakalářská práce

Psychological impact of fostering on biological children of foster parents.

Anotace:

V současné době se o pěstounské péči hodně hovoří, zejména ve spojitosti s plánovaným zrušením kojeneckých ústavů. Nyní je dávána přednost umístění dítěte do pěstounské péče před ústavní výchovou. Nelze ale věnovat pozornost pouze dětem, které se umisťují do náhradní rodiny. Rodině, která dítě přijímá, by měla být věnována také velká pozornost. Za rodinu nelze považovat pouze dospělé osoby, které se stanou pěstouny pro přijaté děti, rodinu tvoří i děti. Právě na děti, na biologické děti pěstounů, je zaměřena tato bakalářská práce, protože jejich postoj k samotné pěstounské péči může značně ovlivnit situaci v nově vzniklé rodině. Teoretická část bakalářské práce je tvořena třemi kapitolami, kdy první se zabývá rodinou jako primárním socializačním činitelem, druhá kapitola je věnována sourozeneckým vztahům a třetí kapitola je zaměřena na náhradní rodinnou péči. Cílem praktické části této práce bylo zjistit, jaký psychosociální dopad může mít pěstounství rodičů na biologické děti pěstounů. Dílčím cílem bylo zjištění pozitiv a negativ, která vyplývají z pěstounství pro biologické děti pěstounů. Pro získání informací byl zvolen kvalitativní přístup. Sběr dat probíhal pomocí polostrukturovaných rozhovorů s vybranými respondenty. Vybraní respondenti byli biologickými dětmi pěstounů. Výsledky práce obsahují zpracované rozhovory. Výsledky práce poskytují informace o tom, jaký dopad může mít pěstounství rodičů na jejich biologické děti a zároveň, co tyto děti považují za pozitiva a negativa, která pro ně z pěstounství vyplývají. Následně jsou výsledky z rozhovorů porovnány mezi sebou a zároveň i s odbornými informačními zdroji. V rámci výzkumu bylo zjištěno, že psychosociální dopad pěstounství se projevil hlavně v následujících oblastech. Respondenti se naučili žít v kolektivu, pomáhat rodičům, být samostatnější, museli se naučit komunikovat s dětmi, které mají za sebou i nepříjemné zkušenosti, zároveň se museli vyrovnat s reakcemi okolí, pro něž byla jejich rodina něco neobvyklého, co stojí za větší pozornost. Jeden z respondentů pocítil dopad pěstounské péče v tom, že si ho někteří lidé díky tomu více váží. Pro jednu z respondentek byl příchod dítěte do pěstounské péče podnětem k tomu, aby přestala spoléhat na své rodiče a na to, že jsou jedna rodina a měla potřebu být sama za sebe. Za pozitiva byly jmenovány zkušenosti z rodiny, které se budou hodit do budoucna, pomoc rodičům, aktivní a pestrý život v rodině, uznání lidí, samostatnost, zlepšení psychického stavu matky, vzájemné sblížení rodičů, přestěhování na vesnici. Za jmenovaná negativa byla početnost, která se projevuje zejména při dopravě a u vstupů, pohledy lidí, ochuzení o čas rodičů, okamžik, kdy se veřejnost prvně dozvěděla, že je do rodiny přijaté dítě do pěstounské péče, trápení rodičů, když byli okolím obviňováni, že nevhodné chování přijatých dětí je způsobeno pouze výchovou a také, že přijaté děti dostávaly od fondů různé dary a biologické nikoliv. Pouze v jednom případě byla pěstounská péče hodnocena zejména negativně, příčina by mohla být v tom, že rodiče názor biologického dítěte nezajímal, věděli, že s přijetím dítěte nesouhlasí, ale nebrali na to ohled. V ostatních rodinách byl názor biologických dětí důležitý, měly možnost podílet se na rozhodování, zda se dítě do pěstounské péče přijme. To by mohla být hlavní příčina vcelku kladného hodnocení pěstounské péče.

Abstract:

Foster care is currently being discussed a great deal, in particular in connection with the planned shutdown of infant care centres. Currently it is preferred to place a child in foster care rather than in institutional care. However, attention should not only be paid to the children placed in foster families. The families that receive the children should also be given a lot of attention. Within a family, one cannot only consider the adults who will become foster parents for the placed children, as a family can also have existing children. This bachelor´s thesis focuses on children, on the biological children of foster parents, as their attitude to foster care can significantly influence the situation in a newly created family. The theoretical part of the bachelor´s thesis consists of three parts. The first tackles the family as a primary socialising agent, the second deals with the relations between siblings, and the third focuses on substitute family care. The aim of the practical part of this thesis was to find out what psychosocial impact the parents´ fostering can have on their biological children. A partial goal was to find the fostering positives and negatives for the foster parents´ biological children. A quantitative approach was selected to obtain information. Data collection was executed with the help of semi-structured interviews with selected respondents. The selected respondents were the biological children of foster parents. The thesis results provide information about the impact parents´ fostering can have on their biological children and about what these children consider as the positives and negatives for them stemming from fostering. Subsequently, the results of the interviews are compared with each other and with professional information sources. Within the framework of the survey, it was found that the psychosocial impact of fostering revealed itself mainly in the following areas: the respondents learned to live in a group, help their parents, and be more independent; they had to learn to communicate with children who had also had bad experiences; and they had to cope with the reactions of those around them for whom their family was something unusual, something that attacted more more attention. One of the respondents felt the impact of foster care in that some people respected him more becaue of it. For one of the female respondents, the arrival of the child in foster care was stimulation to stop relying on her parents and on the fact that they were one family and she felt the need to be herself more. The mentioned positives included family experience that could come in handy in the future; helping parents; an active and diverse family life; people´s acknowledgement; independence; improved mental state of the mother; parents becoming closer to each other; and moving to a village. The mentioned negatives included family size with regard to transportation and admissions; people´s stares; losing their parents´ time; the suffering of the parents when they were accused by those around them that the unsuitable behaviour of the received children was caused only by their upbringing; and the fact that the children-in-care received various gifts from foundations, but the biological ones did not. Only in one case was foster care assessed primarily negatively, with the cause probably being the fact that the parents were not interested in the opinion of the biological child, that they knew the child did not agree to the reception of a child-in-care, but they did it regardless. In other families, the opinion of the biological children was important; they had the possibility of participating in the decision of whether or not a child would be received in foster care. This could be the main cause of the overall positive assessment of foster care.

Klíčová slova

rodina, náhradní rodinná péče, pěstounská péče, pěstouni, biologické dítě, dítě svěřené do pěstounské péče

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 16. 8. 2013

Zveřejnit od: 16. 8. 2013

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: PhDr. Vlastimila Urbanová

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

Zdravotně sociální fakulta

Bakalářský studijní program / obor:
Speciální pedagogika / Speciální pedagogika - vychovatelství