Prohloubení koordinace v oblasti fiskální politiky v rámci EU jako důsledek ekonomické krize

Olga Francová

Doctoral thesis

Enhanced EU fiscal policy coordination as a consequence of 2008 global economic crisis

Anotácia:

Disertační práce analyzuje vývoj evropského integračního projektu v oblasti fiskální politiky. Zaměřuje se především na změny ve způsobu spolupráce členských států eurozóny v důsledku globální hospodářské krize po roce 2008. Jejím hlavním cílem je identifikovat důsledky pokrizových změn v oblasti koordinace fiskálních politik pro budoucnost integračních procesů v EU. Kvalitativní interdisciplinární analýza koordinace fiskálních politik vychází z konceptu politiky transakčních nákladů A.K. Dixita a rozebírá Pakt o stabilitě a růstu na základě Northovy institucionální matice zahrnující jak právní rámec, tak neformální omezení a charakteristiky vymáhání. Práce dochází k závěru, že navzdory pokrizové snaze o posílení pravidel koordinace fiskálních politik a zpřísnění Paktu o stabilitě a růstu, přetrvává v unijní koordinaci fiskálních politik řada neefektivností. Obtížně předvídatelné uplatnění politické a technokratické diskrece oslabuje stabilitu systému a vzájemnou důvěru členských států. Alternativní způsoby koordinace v podobě europeizace národních fiskálních institucí spolu s ustavením záchranných mechanismů sdružujících omezené rozpočtové prostředky členských států na nadnárodní úrovni potvrzují prohloubení spolupráce členských států. Intenzívnější integrace v oblasti fiskální politiky však neznamená posun eurozóny na vyšší stupeň integrace. Eurozóna si zachovává charakter velmi omezené fiskální unie opírající se o mezivládní technická řešení, nikoli o delegaci pravomocí na nadnárodní úroveň. Do budoucna je třeba uvažovat o přesnější definici kondicionality při poskytování pomoci ze záchranných mechanismů a její interakci s dalšími unijními politikami. Ekonometrická analýza poukazuje, že národní fiskální instituce hrály statisticky významnou roli v období před rokem 2008 ve státech neurozóny a naopak ve státech eurozóny začaly hrát významnou roli až v období po roce 2008. Unijní snahy o sblížení kvality právních rámců tak pravděpodobně přispěly ke zvýšení významu národních fiskálních institucí ve státech eurozóny a jejich interakce s fiskálními výsledky těchto členských států.

Abstract:

The dissertation analyses the evolution of EU integration project in fiscal policy area. It highlights primarily changes in Member States’ cooperation following the 2008 global economic crisis. Its main objective is to identify the consequences of post-crisis changes in fiscal coordination for the future of EU integration.A qualitative interdisciplinary analysis of fiscal policy coordination is based on the transaction cost politics by A.K. Dixit. North's institutional matrix allows for analyzing formal rules, in particular the legal framework, as well as informal constraints and enforcement characteristics. Despite post crisis efforts to strengthen the coordination of fiscal policies and to tighten the Stability and Growth Pact, a number of inefficiencies persist in the EU fiscal coordination. Unpredictable application of political and technocratic discretion weakens system stability and hinders mutual trust among the Member States. Alternative integration taking the form of Europeanisation of national fiscal institutions, together with the establishment of rescue mechanisms pooling Member States' limited amounts of budgetary resources at supranational level, confirm deepening of Member States' cooperation. Despite strengthened fiscal policy coordination, the eurozone remains only very limited fiscal union based on technical solutions. Financial assistance implies only temporary and conditional provision of funding rather than delegation of fiscal policy powers to supranational level. In the future, a more precise definition of conditionality attached to financial assistance and definition of its interaction with other EU policies could further stabilise the EU institutional set-up. The quantitative analysis confirmed different interaction of institutional, economic and political variables in the euro area and non-euro area countries before and after 2008. In the non-eurozone countries, national fiscal institutions played a statistically significant role in the pre-2008 period. Conversely, in the euro area countries national fiscal institutions play an important role post-2008. EU efforts aiming at convergence of national fiscal institutions might have increased their importance in the euro area countries and also their impact on the Member States' fiscal performance.

Kľúčové slová

fiskální politika, Evropská unie, Evropský mechanismus stability, Pakt o stabilitě a růstu, koordinace fiskálních politik, kondicionalita

Keywords

Stability and Growth Pact, EU fiscal rules, European Stability Mechanism, conditionality, fiscal institutions, fiscal policy, fiscal policy coordination, European Union

Jazyk práce: Czech

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 20. 9. 2012

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 26. 2. 2019
• Vedúci: Ingeborg Němcová
• Oponent: Stanislav Šaroch, Lenka Pítrová, Jindřich Marval

Vysoká škola ekonomická v Praze

Doctoral programme / odbor:
Mezinárodní ekonomické vztahy / Mezinárodní obchod