Skupinová neurokognitivní rehabilitace u vybraných skupin pacientů vykazujících kognitivní deficit

Petr NILIUS

Disertační práce

Neurocognitive Rehabilitation in a Group Setting for Neurological Patients with Mild Cognitive Impairment

Anotace:

Úvod: Cílem explorativního, aplikovaného klinického výzkumu bylo popsat změny v oblasti prožívání, změny kognitivních funkcí a subjektivního pocitu změny u pacientů s rozdílným organickým postižením struktury mozku, splňující kritéria mírné neurokognitivní poruchy po aplikaci kognitivní rehabilitace (KR), a porovnat rozsah funkčních změn napříč spektrem typologie narušení struktury mozku. Zjištění nese povahu informace o fungování adaptačních mechanismů mozku u různých typů onemocnění a potvrzení efektu KR u pacientů s chronickými typy vzniklých lézí v post akutní fázi léčby. Metodologie: Analýza kognitivních změn po aplikaci KR byla provedena na úrovni fungování obecné inteligence (IQ) a vybraných širších kognitivních vrstev. Mezi sledované konstituční charakteristiky byly zařazeny složky Fluidní inteligence (Gf), Krystalizované inteligence (Gc), složky Vizuálního zpracování (Gv), Krátkodobé paměti (Gsm), složky Dlouhodobé paměti a výbavnosti (Glr) a Rychlosti zpracování (Gs). Širší kognitivní domény byly syceny specifickými zkouškami v kontextu CHC modelu inteligence. Nekognitivní efekt byl sledován na úrovni subjektivně vnímané změny klinického stavu (CGI), aktivit denního života (ADL/iADL) a symptomů deprese a úzkosti. Pilotně byl zjištěn efekt KR na sémantické složky bez specifické intervence logopeda. Intervenční skupinu (klinický soubor) tvořili pacienti s diagnostikovanou mírnou neurokognitivní poruchou (NEURO; N=99). Soubor byl rozdělen na základě popisu CT: s korovou atrofií mozku (ATROFIE; n=24), traumatickým poškozením (TBI; n=16), postischemickými změnami na mozku (ISCHEMIE; n=19) a soubor zahrnující různorodé typy postižení mozku (JINÉ, n=21). Kontrolní soubor tvořili pacienti bez zjištěné korové patologie (NORM, n=19) vykazující kognitivní oslabení verifikované užitou psychologickou metodikou. Analýza rozvoje kognitivních funkcí byla prováděná formou test-retest užité psychologické metodiky s odstupem min. 3 měsíců po absolvování programu KR(22 sezení). Sledované efekty KR byly porovnávány v rámci jednotlivých kognitivních domén sledovaných skupin pacientů a porovnávány s výsledky pacientů kontrolní skupiny (NORM). Výsledky byly zhodnoceny statistickou analýzou s pomocí neparametrických testů za pomocí stanovených hypotéz a výzkumných otázek. Výsledky:V důsledku aplikace kognitivní rehabilitace u pacientů s korovým postižením a kognitivním oslabením na úrovni MCI bylo zjištěno efektivnější fungování kognitivních funkcí jako celku (IQ). Dle Cattell-Hornova a Carrollova modelu inteligence byl zjištěn klinicky nejvýznamnější efekt kognitivní rehabilitace v nejširší vrstvě inteligence a širších kognitivních vrstvách Vizuálně prostorového myšlení (Gv), Rychlosti rozhodování (Gs) a výbavnosti z dlouhodobých složek paměti (Glr). Rychlost rozhodování (Gs) lze považovat za společný faktor predikující změnu obnovy kognitivních funkcí. Ve skupinách pacientů s traumatickým postižením mozku (TBI) a zjištěného korového nálezu (NORM) byly zjištěny klinicky nejvýznamnější benefity po aplikaci KR. Nejmenší míra účinnosti byla zjištěna u pacientů s atroficko korovým postižením, i přestože tito pacienti absolvovali nejvíce hodin rehabilitace. Potrvzuje se tedy, že úspěch efektu je spíše podmíněn demografickými faktory (věk a vzdělání), nežli množství času absolvované rehabilitace. Ve skupině TBI byla po KR zjiśtěna redukce symptomů úzkosti a deprese. Závěrem:. Byly zjiśtěny kognitivní a nekognitivní benefity u pacientů s diagnostickovanou MCI poruchou rozličné strukturální patologie v chronické fázi. Usuzujeme, že mozek disponuje obdobnými kompenzačními mechanismy napříč etiologií akutně vzniklých postižení. P

Anotace:

acienti TBI a ISCHEMI v porovnání s NORM vykazují obdobný rozsah efektu po KR. Výrazně menší rozsah efektů po KR byl zjištěn u pacientů s atroficko korovým postižením mozku. Výsledky studie odpovídají současnému stavu poznání efektu KR a problematice zkoumání fungování neuroplasticity u neurologických onemocněních.

Abstract:

Aim: The main objective of the exploral study was to analyse the development of cognitive functions and non-cognitive benefits from cognitive rehabilitation on patients diagnosed with mild cognitive impairment (MCI), as a result of various cortical pathology in post-acute treatment period. The aim of the study is to compare the effect of the therapy in patients set by various brain pathology. Methodology: The cognitive effect of intervention was observed in Cattel Horn Carol (CHC) model of Inteligence in General intelligence (g) stratum and broad cognitive abilities fluid intelligence (Gf), Comprehension-knowledge (Gc), Short-term memory (Gsm), Visual-spatial processing (Gv), Long-term storage and retrieval (Glr) and Cognitive processing speed (Gs). Cognitive changes were measured by Wechsler Inteligence scale 3rd rev. (WAIS-III.), Verbal fluency test (VF), Trail making test (TMT A/B) and Addenbrooke's cognitive test (ACE-R); affective changes were measured by Beck´s scale of depression BDI-2 and by a scale used to detect anxiety and depression: the Hospital Anxiety and Depression Scale (HADS). Subjective change and improvement were observed using the Clinical Global Impression (CGI) psychiatric scale. The rehabilitation effect in the pilot study Effect on language abilities in patients with MCI and with residual chronic expression speech disorder with any specific speech therapy was also observed. The effect was observed in a group of patients fullfilling the diagnostic criteria of mild cognitive disorder diagnosed by tomography (CT) that had undergone 22 group sessions were involved (NEURO; N=99). Sample was observed in 5 different groups set by results of tomography (CT) and magnetic resonance (MRI): Cortical atrophy (ATROFIE; n=24), Traumatic brain injuries (TBI; n=16), post stroke brain changes (ISCHEMIE; n=19) and a group of patients consist of nonspecific and diffuse cortical impairment (JINÉ, n=21). Control sample consisted of patients without any marked brain impairment who also prove cognitive decline in neuropsychological tests and did undergo cognitive sessions (NORM, n=19). The effect was examined in the form of entry and output tests, which were verified by nonparametric statistical analysis( 0.05). Results: In conclusion the brain plasticity and reorganization of cognitive abilities was observed in all groups as a result of the cognitive rehabilitation. The traumatic brain injury patients and patients with no structural brain change proved the highest clinically marked benefits from intervention. The lowest effect size in cortical atrophy group was observed even thou thi grou patients passed the significant highes mount of rehabilitation hours. The finding shows that more than number of rehabilitation hours the effect size success is based in demographic factors (age and education). In Cattel Horn Carol (CHC) model of Intelligence in General intelligence (g) and broad cognitive stratum Visual-spatial processing (Gv), Long-term storage and retrieval (Glr) and Cognitive processing speed (Gs) most significant effects were observed in all neurologic patients. We can see high level of the functional injured brain adaptabilities in verbal and also nonverbal fluency test where speed (Gs) as a common factor is highly involved. Gs is also shown in mental flexibility abilities and is one of the pattern which helps to effective cognitive functioning. Group of TBI patients also proved affective changes in lower level of depressive and anxiety symptomatology. Conclusion: The cognitive and also non cognitive improvement in MCI patients with various structural acute demarked brain lesion (includes TBI and ISCHEMIA changes) shows similar effect to compare with no brain insult after cognitive rehabilitation therapy. Findings conclude that acute injured brain (MCI) in chronic phase of treatment has a similar compensation mechanism for improvement as a brain with no structural changes.

Klíčová slova

mírná neurokognitivní porucha, neuroplasticita, CHC, kognitivní rehabilitace, korové postižení mozku

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 27. 5. 2016

Zveřejnit od: 27. 5. 2016

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: prof. PhDr. Alena Plháková, CSc.

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

Filozofická fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Psychologie / Klinická psychologie