Filozofie Anny Pammrové

Mgr. Zuzana Ticháčková, Ph.D.

Disertační práce

The Philosophy of Anna Pammrová

Anotace:

Od osmdesátých let dvacátého století se ve filozofii začalo objevovat nové téma – ženy ve filozofii. Záměrem badatelů bylo odhalovat neúplnost filozofického kánonu a navracet do něj autorky, jež z něj byly vyloučeny. Cílem této disertační práce s názvem Filozofie Anny Pammrové však není pouze dějinná rehabilitace této autorky, ale současně také vytvoření systematického obrazu jejího filozofického světa. Tato práce ovšem také ukazuje jistou „nadčasovost“ textů Anny Pammrové, a to zejména v oblasti ekologické filozofie a na poli práv žen razila tato autorka přístupy, jež ani s odstupem času na své aktuálnosti neztratily. České odborné veřejnosti je však Pammrová stále známá spíše jako přítelkyně Otokara Březiny. Její vlastní tvorba zůstává v návaznosti na tuto skutečnost upozaděna. Celý text práce je rozdělen do tří základním oddílů. V prvním oddíle s názvem Život Anny Pammrové je vykreslen osobní – často nekonvenční – život myslitelky. Tato filozofka totiž patří k tomu typu autorů, u nichž vlastní filozofické postoje vyrůstají nejenom z knižních znalostí, ale jsou současně ovlivňovány autorčinou vlastní životní zkušeností. V tomto oddíle je Pammrová tematizována v síti sociálních vazeb, které v průběhu svého života vytvořila. Pozornost je věnována zejména jejímu přátelství s O. Březinou nebo rodinou Havlových. Druhý oddíl této práce, Duchovní zrání Pammrové, se zaměřuje na způsob, jakým se filozofka vypořádávala s duchovními proudy, které se objevily na přelomu století – zejména tedy s oblíbeným spiritualismem, formujícím se feminismem a proto-ekologickou filozofií. Pozornost je zaměřena zejména na její polemiku na téma vivisekce s P. Pittrem a autorčino vyrovnání se s dílem vídeňského psychologa O. Weiningera Geschlecht und Charakter. Třetí oddíl s názvem Filozofie pojednává o vlastním filozofickém světě Anny Pammrové. V této práci je filozofie Pammrové chápána jako široce pojatá antropologie. Proto prvním tématem, jež otevře cestu do filozofie autorky, bude člověk. V návaznosti na něj jsou pojednány další oblasti zájmu Pammrové (např. Příroda, vztah muže a ženy, kultury), které však jsou bytostně propojeny právě s člověkem. Poslední samostatná podkapitola je věnována krátkému metafyzickému spisu Anagogických meditací. Text této práce se opírá nejenom o publikované práce Pammrové (knižní i časopisecké), ale také o její korespondenci. Jedině tak je totiž možné vytvořit ucelený obraz filozofického světa Anny Pammrové. V konfrontaci s velkými filozofickými ikonami, jako jsou např. F. Nietzsche, P. Singer či L. Irigaray, se jasně ukazuje, že Pammrovou nelze pokládat za neoriginální myslitelku, jejíž filozofické vidění světa by bylo pouze obrazem doby. Zejména v konfrontaci s nejmodernějšími autory je patrná stálá aktuálnost autorčiných myšlenek.

Abstract:

Since the eighties of the 20th century it began to explore a new topic in philosophy – women in philosophy. The aim of the researchers was to expose the incompleteness of the philosophical canon and return into it the female authors, which have been excluded from it. The aim of this dissertation named The Philosophy of Anna Pammrova is not only an historical rehabilitation of this author, but also at the same time create a systematic picture of her philosophical world. This work, however, also shows a certain "timelessness" of texts of Anne Pammrové, especially in the field of environmental philosophy and in the field of women's rights. This author promoted the approaches, which even in this time do not lost their relevance. But Pammrova is still known more as a penfriend of Březina than a thinker. Her own work remains thanks this relation hidden. The full text of this work is divided into three basic sections. In the first section entitled Anna Pammrová's Life is depicted the personal – often unconventional – life of Anna Pammrova. This thinker belongs to the kind of authors, whose their own philosophical attitudes grow up not only from bookish knowledge, but are also influenced by the author's own life experience. In this part Pammrová is thematized in the network of social relationships, which she created during her life. The Attention is especially paid to her friendship with O. Brezina or family Havel. The second section of this work, Spiritual maturation of Pammrova, focuses on the way the philosopher grappled with spiritual streams, which appeared at the turn of the century--especially with the popular spiritualism, with shaping feminism and proto-ecological philosophy. The Attention is focused on the polemic about the Vivisection with P. Pittrem and Pammrova`s opinions on the work Geschlecht und Character of the Viennese psychologist O. Weininger. The third section called Philosophy deals with own philosophical world of Anna Pammrova. In this thesis the Philosophy of Pammrova is understood as a broadly holding anthropology. Therefore, the first theme, which opens the way to the philosophy of the author, is going to be the man. Thereafter Futher areas of Pammrovas interest are discussed (for example Nature, relationship between the man and the woman, Culture), which are essentially linked with the man. The last separate subchapter is dedicated to short metaphysical file Anagogicke meditace. The Text of this thesis is based not only on the published work of Pammrova (books and journals), but also on her correspondence. This is the only way how we can create a complete picture of Anna Pammrovas philosophical world. In a confrontation with the such philosophical icons as F. Nietzsche, P. Singer or L. Irigaray it clearly shows that Pammrova can not be considered an unoriginal thinker, whose philosophical vision of the world is only the reflection of time. The topicality of the author's ideas is apparent especially in the confrontation with the todays authors.

Klíčová slova

anna Pammrová, F. Nietzsche, V. Havel, feminismus, spiritualismus, antropologie

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 7. 3. 2014

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 25. 2. 2015
• Vedoucí: doc. PhDr. Zdeňka Kalnická, CSc.
• Oponent: doc. Mgr. Libuše Heczková, Ph.D., prof. PhDr. Jan Zouhar, CSc.

Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Filozofie (čtyřleté) / Filozofie