Chov buvolů a vlivy působící na kvalitu jejich mléka

Bc. Diana Krestýnová

Master's thesis

Buffalo breeding and influences on the quality of their milk

Abstract:

Souhrn Management chovu mléčných buvolů je v mnoha aspektech podobný chovu mléčného skotu. I zde tedy platí, že se na jeho úspěšnosti podílí řada faktorů, mezi které se řadí například věk buvolic, období otelení či samotná délka laktace. Cílem diplomové práce tak bylo komplexněji shrnout podstatu druhu vycházející z jeho původu a přirozenosti spolu se způsoby chovu, které z této podstaty vychází. Zároveň zmínit určité kontrasty oproti chovu skotu, či aktuální trendy aplikované v italských chovech buvolů a v metodické části pak ověřit toto multifaktoriální působení na daný chov, především ve vztahu k mléčné užitkovosti a složení mléka. Předmětem sledování tak byly zařazeny analýzy mléka ze 2 odlišných mlékáren, kde byly hodnoceny a porovnány jednotlivé komponenty mléka, zejména tuk (%), protein (%), laktóza (%), močovina (mg/100ml), pH, dále obsah sušiny (%) a tukuprosté sušiny (%). Do pozorování bylo zařazeno také celkem 358 samic buvola vodního, plemene italské středomořské, které se nacházely na laktaci 1.–14. pořadí. S ohledem na nižší početnost některých skupin byly buvolice rozděleny však jen do 7 skupin pořadí laktace, tedy do skupin 1-6. příslušného pořadí laktace a skupiny č. 7, kde se nacházely buvolice pořadí na 7.tém a vyšším. U každé ze skupin byly hodnoceny parametry jako datum narození, datum otelení, denní produkce mléka v kg, mléčná užitkovost v kg, délka mezidobí, dále perzistence laktace, či vrchol laktace. Sledovanými efekty byly vliv kalendářního měsíce, vliv roku, pořadí laktace a skupina. Vliv věku byl dále vyjádřen prostřednictvím pořadí laktace u všech skupin a zohledněn ve vztahu k výsledné produkci buvolic. Výsledkem bylo zjištění, že nejvyšší produkce dosahovaly buvolice na 5.–6.pořadí laktace. Nejnižšího nádoje dosahovaly buvolice na 1. a 2. laktaci. Zajímavý efekt, byť na malém vzorku, vykázalo pozorování laktací na vyšším než 10. pořadí. Zde bylo s ohledem na věk dojnic předpokládáno, že objem nadojeného mléka bude extrémně nízký, s maximem do 1000 kg, ačkoliv 95 % laktací dosahovalo průměrného nádoje, 2100 kg mléka. Dále byl zkoumán vliv období otelení, kdy na základě data otelení byla posuzována dosahovaná sezónnost telení, a především mléčná užitkovost v následné laktaci. Tento vliv byl posuzován ve vztahu k ročnímu období (jaro–zima), včetně stanovení podílu jednotlivých měsíců. Toto měření bylo ověřeno také intervalem a bodem vrcholu laktace. V neposlední řadě byl hodnocen také percentyl perzistence laktace, která se u sledovaného stáda dosahovala průměrné hodnoty 73,79 %, což lze shledat za optimální výsledek.

Abstract:

Summary The management of dairy buffaloes is similar to dairy cattle in many aspects. Therefore, a number of factors, such as the age of the buffaloes, the calving season and the length of lactation itself, are involved in its success. The aim of this thesis was therefore to summarise more comprehensively the nature of the species based on its origin and nature, together with the rearing methods that are based on this nature. At the same time, to mention some contrasts with cattle breeding or current trends applied in Italian buffalo breeding, and in the methodological part to verify this multifactorial effect on the breeding. A total of 358 female water buffaloes, Italian Mediterranean breed, were included in the observation and were in lactation ranks 1–14. However, due to the lower abundance of some groups, the buffaloes were divided into only 5 groups, i.e. groups 1–4th of the respective lactation order and group 5, where buffaloes of order 7th and above were located. For each group, parameters such as date of birth, date of calving, lactation order, milk production in kg, length of the intercalving period, as well as lactation persistency or peak lactation were evaluated. On the basis of these parameters, the effect of age at first calving was evaluated for production group 1, i.e. first calvers. Taking into account the different conclusions of the contrasting studies, the measurement yielded an interesting result, where .............. The age at first calving can therefore be considered as a necessary parameter for the long productive life of dairy cows. The effect of age was further expressed by the order of lactation in all groups and taken into account in relation to the final production of buffaloes and the length of their lactation. As a result, it was found that the highest production was achieved by buffaloes on the 4th–7th lactation order. The lowest yields were achieved by buffaloes on the 1st and 2nd lactations and from normal lactations by buffaloes on the 8th–9th order. An interesting effect, albeit on a small sample, was shown by observing lactations on higher than 10th order. Here, given the age of the cows, the volume of milk produced was expected to be extremely low, with a maximum of up to 1000 kg, although 95 % of the lactations achieved an average yield of X kg of milk. The effect of calving season was also investigated, where the calving date was used to assess calving seasonality and, in particular, milk yield in the subsequent lactation. This effect was assessed in relation to the season (spring-winter), including the proportion of each month. This measurement was also verified by the interval and peak lactation point. Finally, the percentile of lactation persistence was evaluated, which for the herd under study reached an average value of 73.79 %, which can be considered an above-average result.

Keywords

vodní buvol, mléčný tuk, pohlaví, nádoj

Keywords

water buffalo, milk fat, sex, milk yeild

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 27. 4. 2024

Thesis defence

• Date of defence: 22. 5. 2024
• Supervisor: Ing. Jaromír Ducháček, Ph.D.
• Reader: Jan Beran, externi

Czech University of Life Sciences Prague

Faculty of Agrobiology, Food and Natural Resources

Master programme:
Animal Production