Vyhodnocení vztahů výskytu patogenů způsobujících mastitidu k fázi laktace a dalším vybraným ukazatelům

Bc. Lucie Pola

Master's thesis

Evaluation of the relationship between the occurrence of pathogens causing mastitis and the stage of lactation and other selected indicators

Abstract:

Cílem této práce bylo vyhodnotit vztahy výskytu patogenů způsobujících mastitidu k fázi laktace, nádoji, složek mléka, počtu somatických buněk (PSB), čistoty vemene, zvrásnění struku a kondice hrotu struku. Data byla sbírána v roce 2022 na vybrané farmě, na níž je využíváno plošné zaprahování antibiotiky. Od 31 dojnic byly odebrány dva vzorky mléka (před zaprahnutím a první měsíc po otelení) a kultivovány na farmě. Data o nádoji v kg, složkách mléka (% tuku, % bílkoviny, % laktózy) a PSB v tis./ml byla sbírána z kontrol užitkovosti (KU) provedených v období odběrů vzorků mléka (poslední KU před zaprahnutím a první KU po otelení) pro faremní diagnostiku mastitid. Čistota vemene, zvrásnění struku a kondice hrotu struku byly hodnoceny v den odběru prvního vzorku po příchodu dojnice na dojírnu. Vztah počtu patogenů způsobujících mastitidu zachycených ve vzorcích mléka byl potvrzen před zaprahnutím k laktóze (r = - 0,369, P < 0,05) a PSB (r = 0,107, P < 0,05). Dále byl potvrzen vliv intramamární infekce na denní nádoj. Silná negativní korelace byla potvrzena u PSB (r = - 0,499, P < 0,05). Průkazný byl také vztah se zdravím mléčné žlázy určeným dle výskytu patogenu v mléce (r = 0,138, P < 0,05). Po otelení byl vztah výskytu patogenů v mléce prokázán k PSB (r = 0,315, P < 0,05). Vztah zvrásnění struku a zakončení hrotu struku ke zdraví mléčné žlázy nebyl v této práci prokázán (P > 0,05). Vztah čistoty vemene k výskytu patogenů v mléce také ne, ovšem k obsahu laktózy (r = - 0,508, P < 0,05) a PSB (r = 0,493, P < 0,05) ano. V pozdní fázi laktace bylo zachyceno v mléce podstatně méně patogenů (41,9 % vzorků pozitivních s 1 a více patogeny) než v rané fázi laktace (64,5 %). Také celkový počet kolonií na vzorcích mléka se po otelení výrazně zvýšil (celkem zachyceno před zaprahnutím 16 kolonií a po otelení 30). Průměr PSB skupiny dojnic dosahoval před zaprahnutím 145,94 tis./ml a po otelení 315,87 tis./ml. V rámci sledování byla navíc vytvořena skupina 34 dojnic, které byly zaprahnuty neantibioticky. Tato skupina vykazovala po otelení mnohem vyšší PSB (x̄ = 716,6 tis./ml) než skupina zasušená pomocí antibiotik (x̄ = 288,08 tis./ml). Do tohoto porovnání byly zahrnuty pouze dojnice do 200 tis./ml SB před zaprahnutím. Období otelení a rané fáze laktace je velmi rizikové pro rozvoj mastitid, a proto je klíčové v tomto období dbát na preventivní opatření a rychlou diagnostiku mastitid.

Abstract:

The aim of this work was to evaluate the relationships between the occurrence of mastitis-causing pathogens and lactation stage, milk yield, milk components, somatic cell count (SCC), udder cleanliness, teat roughness, and teat-end condition. The data were collected in 2022 on a selected farm where antibiotic dry cow therapy was used. Two milk samples (before drying off and the first month after calving) were collected from 31 dairy cows and cultured on the farm. The data on milk yield in kilograms, milk components (% fat, % protein, % lactose), and SCC were collected from milk recording (MR) performed during the milk sampling period (the last MR before drying off and first MR after calving) for the on-farm mastitis diagnostics. Udder cleanliness, teat roughness, and teat-end condition were evaluated on the day of the first milk sample collection after the dairy cow arrived at the milking parlour. The relationship between the number of mastitis-causing pathogens detected in milk samples and lactose was confirmed before drying off (r = -0.369, P < 0.05) and SCC (r = 0.107, P < 0.05). Moreover, the impact of intramammary infection on daily milk yield was confirmed. Strong negative correlation was confirmed for SCC (r = -0.499, P < 0.05). The relationship to the mammary gland health determined by pathogen detection in milk was also evident (r = 0.138, P < 0.05). After calving, the relationship between the occurrence of pathogens in milk and SCC was demonstrated (r = 0.315, P < 0.05). The relationship of teat roughness and teat-end condition to mammary gland health was not confirmed in this work (P > 0.05). Neither was the relationship between udder cleanliness and the occurrence of pathogens in milk, however the relationship to lactose content (r = -0.508, P < 0.05) and SCC (r = 0.493, P < 0.05) was. In the late lactation stage, significantly fewer pathogens were detected in milk (41.9 % positive samples with 1 or more pathogens) than in the early lactation stage (64.5 %). Also, the total number of colonies on milk samples increased significantly after calving (a total of 16 colonies were detected before drying off and 30 after calving). The average SCC of the group of dairy cows reached 145.94 × 103/ml before drying off and 315.85 × 103/ml after calving. In addition, a group of 34 dairy cows was formed as part of the monitoring, these were dried off without antibiotics. This group showed much higher SCC after calving (x̄ = 716.6 × 103/ml) than the group which was dried off with antibiotics (x̄ = 288.08 × 103/ml). Only dairy cows with SCC below 200,000/ml before drying off were included in this comparison. The calving period and the early stage of lactation is very risky for the development of mastitis therefore it is crucial to take preventive measures and quickly diagnose mastitis during this period.

Keywords

mastitida, faremní diagnostika, somatické buňky, dojnice, fáze laktace

Keywords

mastitis, farm diagnostics, somatic cells, dairy cows, lactation phase

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 14. 4. 2023

Thesis defence

• Date of defence: 15. 5. 2023
• Supervisor: doc. Ing. Luděk Stádník, Ph.D.
• Reader: Jiří Bezdíček, externi

Czech University of Life Sciences Prague

Faculty of Agrobiology, Food and Natural Resources

Master programme / field:
Animal Science / Animal Science