Řízení vedená podle občanského soudního řádu o věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem

Mgr. Petr Košík

Rigorózní práce

Anotace:

Tato práce se zabývá ízením o vcech o nichž, bylo rozhodnuto jiným orgánem - rozhodl-li orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku, orgán zájmové nebo profesní samosprávy, popípad smírí orgán zízený podle zvláštního právního pedpisu podle zvláštního zákona o sporu nebo o jiné právní vci, která vyplývá z obanskoprávních, pracovních, rodinných a obchodních vztah. Jedná se o jedno ze dvou druh soudních ízení pezkoumávající ízení správní, tedy jde o jeden ze dvou druh jakého si správního soudnictví. Vzhledem k e skutenosti, že tato práce se asto snaží tyto dva druhy jakéhosi správního soudnictví srovnat vytvoila si pro oblast ízení o vcech o nichž, bylo rozhodnuto jiným orgánem - rozhodl-li orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku, orgán zájmové nebo profesní samosprávy, popípad smírí orgán zízený podle zvláštního právního pedpisu podle zvláštního zákona o sporu nebo o jiné právní vci, která vyplývá z obanskoprávních, pracovních, rodinných a obchodních vztah zvláštní zkrácený termín quasisprávní soudnictví. ízení vedená podle zákona . 150/2002 Sb., soudní ád správní, podle kterého soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veejné správy moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo sveno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osobách v oblasti veejné správy; o ochran proti neinnosti správního orgánu; o ochran ped nezákonným postupem správního orgánu; o ochran ped nezákonným zásahem správního orgánu; o kompetenních žalobách; o vcech volebních a vcech místního referenda; ve vcech politických stran a politických hnutí pak tato práce nazývá ádným správním soudnictvím, nebo prost jen správním soudnictvím. Dvodem tohoto vzájemného odlišení je to, že quasisprávní soudnictví je ve své podstat velice zvláštním druhem správního soudnictví, které je vedeno podle procesních norem Obanského soudního ádu, a o pes to, že Obanský soudní ád pro toto ízení stanoví celou adu výjimek. Tyto výjimky ve svém celku tvoí quasisprávní soudnictví natolik nepehledným a složitým souborem právních norem, že asto i školení právníci mají znaný problém se v této oblasti práva orientovat. Ve vztahu ádného správního soudnictví a quasisoprávního soudnictví asto není jasno, do které oblasti ten který pípad spadá a proto tato práce vnuje jednu kapitolu tomuto dležitému tématu. Jedná se o problematiku kompetenních spor jak jsou upraveny zvláštním zákonem . 131/2002 Sb., o rozhodování nkterých kompetenních spor. Tímto orgánem je ve smyslu ustanovení § 2 tohoto zákona zvláštní senát složený ze tí soudc Nejvyššího soudu a tí soudc Nejvyššího správního soudu. Rozebírá jednotlivé pípady rozhodováno tohoto kompetenního senátu a zabývá se jimi, u nkterých rozhodnutí Nejvyššího soudu v quasisprávním soudnictví se pak tato práce zamýšlí nad tím, zda-li než je ten který ve své podstat sporný pípad rozhodnut, zda-li by nebylo moudejší takovou vc nejprve kompetennímu senátu pedložit, což také dokládá na konkrétním pípadu, kdy Nejvyšší soud rozhodoval o obnov ízení vci, která sice má podklad v quasisprávním soudnictví, ale v tomto konkrétním pípad se jedná pouze o otázky procesního charakteru. Tento konkrétní pípad byl vyešen tak, že si jej v psobnosti ponechal Nejvyšší soud, aniž by jej pedložil kompetennímu senátu, pestože k ešení správních otázek je píslušný Nejvyšší správní soud a toto konkrétní rozhodnutí je možné brát jako pochybení, které vytváí další zmatky v oblasti správního quasisprávního soudnictví, kdy jednotlivým s

Anotace:

tranám ízení není jasné do kterého druhu soudnictví jejich vc vlastn patí. Otázka toho jaké vci spadají do kterého druhu soudnictví je natolik podstatnou, že její vyešení je ve své podstat otázkou klíovou pro to, abychom se quasisprávním soudnictvím mohli zabývat. Z hlediska psobnosti ádného správního soudnictví a quasisprávního soudnictví je zapotebí se nejprve zamit na skutenost, že v oblasti správního soudnictví soudy rozhodují o žalobách proti rozhodnutí veejné správy orgánem moci výkonné, orgánem samosprávného celku, jakož i jinou fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgán, pokud jim bylo sveno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veejné správy a v oblasti quasisprávního soudnictví soudy rozhodují v pípad rozhodl-li orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku, orgán zájmoví nebo profesní samosprávy, popípad smírí orgán zízeny podle zvláštního právního pedpisu, podle zvláštního zákona o sporu nebo o jiné právní vci, která vyplývá z obanskoprávních, pracovních, rodinných a obchodních vztah. Tedy zkrácen se toto dá zhodnotit tak, že správní soudnictví je vedeno v oblasti veejného práva a quasisprávní soudnictví je vedeno v oblasti práva soukromého. Proto se tato práce hned na svém poátku zabývá otázkami týkajícími se práva soukromého, práva veejného a vymezením tchto druh práva. Správní soudnictví a quasisprávní soudnictví má samozejm ústavní základy a z tohoto dvodu se tato práce zabývá tmito ústavnprávními základy vetn srovnání s ústavnprávním podložím pro správní a quasisprávní soudnictví ve Francii, Nmecku a Rakousku. K ústavnprávním základm patí také nejen zhodnocení právního podloží, ale také zohlednní moci výkonné a její kontroly moci soudní. Zabývat se mocí zákonodárnou by v kontextu této práce bylo nad její rámec, Dále se tato práce zabývá již zmínnou otázkou kompetencí pa pravomoci jednotlivých soudních oblastí a dále následují otázky samotného procesního práva v quasisprávním soudnictví, tak jak j vymezeno ástí pátou zákona upravujícího quasisprávní soudnictví, a to Obanského soudního ádu. Závrem se tato práce zamýšlí nad návrhem ešení otázky quasisprávního soudnictví de lege ferenda, což znamená dv možnosti ešení vzniklé otázky. První možností ešení této otázky je zrušení ásti páté o. s. . (quasisprávního soudnictví) a jeho pesunutí do ádného správního soudnictví a druhou možností je zrušení správního soudnictví a jeho vlenní do civilního procesu. Oboje možnosti ešení mají svá úskalí a ob znamenají jak znaná legislativní zásah do souasného stavu tak také faktický zásah do souasného stavu. V tomto ohledu práce rozebírá soustavu soud a možnosti jakým zpsobem by bylo možné v tom i onom návrhu ešení správní soudnictví a quasisprávní soudnictví jako jeden celek zasadit do soustavy soud. Závrem práce dochází k tomu, že souasný právní stav (upravující jak správní soudnictví tak quasisprávní soudnictví) je stavem, který nemá období a zcela jist si zaslouží pozornosti jak odborné tak široké veejnosti k rozpoutání široké diskuse o možnostech zmny souanského právního stavu na stav, který by byl stavem transparentnjším a pro úastníky ízení stavem jednodušším.

Abstract:

This work deals with proceedings of matters, which have been already resolved by another body cases that were resolved by an executive power body, a regional self-administration body, a hobbitry or professional self-administration body, or an arbitration body established in accordance with specific lawful regulation of the special law of dispute or other matter of law, which accrues from civil, industrial, family and commercial relations. The subject is one of two kinds of legal proceedings reviewing an administrative procedure, i.e. that is one of two kinds of certain administration justice. Whereas this work attempts to compare these two kinds of certain administration justice, it established a specific abbreviated term of quasi-administrative justice for the area of proceedings of matters, which have been already resolved by another body cases that were resolved by an executive power body, a regional self-administration body, a hobbitry or professional self-administration body, or an arbitration body established in accordance with specific lawful regulation of the special law of dispute or other matter of law, which accrues from civil, industrial, family and commercial relations. Proceedings rules by the law No. 150/2002 Sb., administrative law code, according to which courts in administrative proceedings resolve of accusations against decisions issued in the area of public service of executive power, by a regional self-administration body as well as by an individual or organization or other authority, if they were committed decision-making of rights and obligations of individuals and organizations within the area of public administration; of protection against inactivity of state authority; of protection against unlawful proceeding of an administration body; of protection against unlawful encroachment of an administrative body; of competence proceedings; of election matters and matters of local referendum; of matters of political parties and political movements, then they are called in this work proper administrative justice of just administrative justice. The reason of such distinguishing is, that the quasi-administrative justice is basically a very special sort of justice, and it is conducted according to the legal rules of the Civil Code, in despite of that the Civil Code provides for such proceedings a number of exceptions. Such exceptions in the whole make the quasi-administrative justice so intricate and complicate set of legal rules, that even skilled lawyers have difficulties to orientate themselves within this area of law. Regarding the proper administrative justice and the quasi-administrative justice it is not often quite clear, to which area which case falls and therefore this work dedicates one chapter to this important subject. That is the subject of competence proceedings, as defined by the special law No. 131/2002 Sb. Of deciding of certain competence disputes. The body by curse of rule §2 of this law is the special senate consisting of thee judges of the Highest Court and three judges of the Highest Administrative Court. This work analyses cases of decisions of this competence senate. In case of some decisions of the Highest Court in the quasi-administrative justice this work also speculates about contested cases, which should be better first submitted to the competence body before they are decided. This is exemplified by a real case, when the Highest Court decided of renewal of proceeding in a matter, which had had its roots in the quasi-administrative justice, but in this particular case only the matters of proceedings character were in question. This particular case was then decided in such way, that it was left within the competence of the Highest Court without it being submitted to the competence senate, in spite of the administrative matters fall within the competence of the Highest Administrative Court; therefore, this decision can be understood as an error which causes further commotion in the are

Abstract:

a of quasi-administrative justice, when the parties do not quite clearly understand which kind of justice their matter belongs to. The question which matters belong to which kind of justice is in its principle crucial so that we could engage in the quasi-administrative justice. Regarding the sphere of authority of the proper administrative justice and the quasi-administrative justice, it is necessary first to aim to the fact, that within the administrative justice the courts decide of charges against decisions of public administration by an executive power body, a regional self-administration body, as well as other individual or organization or other body, if they were committed decision-making of rights and obligations of individuals and organizations within the area of public administration; in the area of quasi-administrative justice the courts decide, if the decision had been done by an executive power body, a regional self-administration body, a hobbitry or professional self-administration body, or an arbitration body established in accordance with specific lawful regulation of the special law of dispute or other matter of law, which accrues from civil, industrial, family and commercial relations. For short it can be said that administrative justice acts in the area of public law and quasi-administrative justice acts in the area of private law. Therefore this work engages right at the beginning in the questions of the private law, the public law and definition of these two kinds of law. Administrative justice and quasi-administrative justice have of course constitutional principles and therefore this work also deals with these constitutional principles including comparison with constitutional background for administrative and quasi-administrative justice in France, Germany and Austria. The constitutional principles include not only the evaluations of the constitutional background, but also consideration of executive power and its control by judiciary. As far as this work in concerned, the executive power would be above and beyond the scope of this work. This work also deals with the above-mentioned question of competence and authority of the areas of justice and then by the question of the proceedings law within the quasi-administrative justice, as defined by the 5th part of the law specifying the quasi-administrative justice, which is the Civil Code. In the end this work is considering the suggestion to solve the matter of the quasi-administrative justice de lege ferenda, which means two possible solutions of the matter. The first solution is to cancel the 5th part (quasi-administrative justice) and its incorporation into the proper administrative justice, while the other possibility is to cancel the administrative justice and its incorporation into the civil proceedings. Both possibilities face significant difficulties and both mean significant legal intervention as well as significant factual intervention into the status quo. In respect to this matter, the work analyses the court system and the possibilities, how to incorporate the administrative and the quasi-administrative justice as a one complex into the court system. Finally this work concludes that the current law and order (governing both administrative justice and quasi-administrative justice) is in unparalleled condition and certainly deserves attention of both professionals and general public in order to unleash open discussion of the possibilities to change the current status quo towards more transparency and ease for the parties.

Klíčová slova

"část pátá o. s. ř., řízení ve věcech o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem"

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 24. 7. 2006

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 25. 9. 2006

Masarykova univerzita

Právnická fakulta

Rigorózní řízení / obor:
Právo a právní věda / Právo