Vztahy mezi konduktivitou mléka a počtem somatických buněk v průběhu laktace a dalšími funkčními znaky u dojeného skotu

Bc. Kateřina Krejčíková

Diplomová práce

Relationships between milk conductivity and somatic cell count during lactation and other functional traits in dairy cattle

Anotace:

Mastitida je celosvětově nejběžnější a ekonomicky nejvýznamnější onemocnění v chovu dojeného skotu. Vysoká frekvence tohoto onemocnění způsobuje chovatelům značné ekonomické ztráty a negativně ovlivňuje welfare dojnic. V této diplomové práci byly hodnoceny fenotypové korelace mezi konduktivitou mléka (EC), skórem somatických buněk (SCS) a nádojem v průběhu laktace a za celou laktaci. Období laktace byla rozdělena vždy po 30 dnech napříč celou laktací. Konduktivita mléka byla v rámci jednotlivých období a za celou laktaci zprůměrována z denních hodnot. S nádoji bylo pracováno stejným způsobem jako v předchozím případě. Počet somatických buněk v mléce byl transformován na skóre somatických buněk dle vzorce: SCS = log2(počet somatických buněk v tis./100) + 3. Pomocí logistické regrese byl dále vyhodnocen vztah mezi výší konduktivity a pravděpodobností případu klinické mastitidy. Pro konduktivitu mléka byly také pomocí modelu GLM odhadnuty populační průměry. V tomto případě byla konduktivita rozdělena dle výše hodnot do 6 tříd. Tyto analýzy byly provedeny za celou laktaci a pro první dvě období laktace. Veškeré statistické analýzy v této práci se vztahovaly k první laktaci holštýnského skotu. Data byla sbírána v letech 1998 – 2020, pocházela z 1 podniku a po úpravě obsahovala údaje k celkem 530 dojnicím na první laktaci. Fenotypové korelace pro znaky EC i nádoje byly pozitivní, střední až silné a pohybovaly se v obou případech v rozmezí hodnot 0,37 – 0,93. Hodnoty korelačních koeficientů pro znaky SCS byly také pozitivní a dosahovaly hodnot 0,13 – 0,78. Fenotypové korelace mezi EC a nádojem se pohybovaly v pozitivních i negativních hodnotách a byly spíše slabé (–0,34 – 0,17). Korelace mezi znaky EC a SCS byly nízké až střední (0,02 – 0,40). Vztah mezi konduktivitou mléka a pravděpodobností výskytu klinické mastitidy byl shledán jako statisticky signifikantní ve všech modelech. S rostoucí výší konduktivity byla pozorována zvyšující se pravděpodobnost případu klinické mastitidy.

Abstract:

Mastitis is the most common and economically significant disease in the dairy cattle industry worldwide. The high frequency of this disease causes considerable economic losses to farmers and negatively affects welfare of dairy cows. This thesis evaluated the phenotypic correlations among milk conductivity (EC), somatic cell score (SCS), and milk yield throughout lactation and for the entire lactation period. The lactation period was divided into 30-day intervals across the entire lactation. Milk conductivity was averaged from daily values within each period and for the entire lactation. Milk yield was handled in the same manner as in the previous case. Somatic cell count in milk was transformed into SCS using the formula: SCS = log2(somatic cell count in thousands / 100) + 3. Logistic regression was used to evaluate the relationship between milk conductivity level and the probability of clinical mastitis occurrence. Population means for milk conductivity were estimated using a GLM model. In this case, conductivity was divided into 6 classes. These analyses were conducted for the entire lactation and for the first two lactation periods. All statistical analyses in this thesis were focused on the first lactation of Holstein cattle. Data were collected from 1998 to 2020, originating from one farm, and after adjustments, included information on a total of 530 first-lactation cows. Phenotypic correlations for both EC and milk yield were positive, ranging from moderate to strong, with values between 0.37 and 0.93 in both cases. Correlation coefficient values for SCS were also positive, ranging from 0.13 to 0.78. Phenotypic correlations between EC and milk yield ranged from negative to positive and were rather weak (–0.34 to 0.17). Correlations between EC and SCS were low to moderate (0.02 to 0.40). The relationship between milk conductivity and the probability of clinical mastitis occurrence was found to be statistically significant in all models. With increasing milk conductivity levels, an increasing probability of clinical mastitis occurrence was observed.

Klíčová slova

počet somatických buněk, konduktivita mléka, holštýnský skot

Keywords

milk conductivity, somatic cell count, Holstein cows

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 21. 4. 2024

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 20. 5. 2024
• Vedoucí: prof. Ing. Luboš Vostrý, Ph.D.
• Oponent: Jiří Motyčka, externi

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Magisterský studijní program / specializace:
Biotechnologie / Biotechnologie a šlechtění zvířat