Kvalita péče v ošetřování nehojících se ran (ve wound managementu)

PhDr. Adéla HOLUBOVÁ

Disertační práce

Quality of care in the treatment of non-healing wounds (in wound management)

Anotace:

Úvod: Kvalitní péče o pacienty s nehojícími se ranami vyžaduje systematický přístup, který by měl zahrnovat kompletní posouzení rány a objektivní popis hodnocení rány. Cíl: Cílem bylo posoudit, jakým způsobem jsou hodnoceny a dokumentovány nehojící se rány v klinické praxi u vybraných poskytovatelů zdravotních služeb (PZS) a poskytovatelů sociální péče (PSP) v České republice (ČR). Ověřit, zda je v klinické praxi u vybraných poskytovatelů k dispozici Klinický algoritmus pro hodnocení nehojící se rány a zda je využíván. Metodika: Využit byl smíšený design výzkumu. První výzkumnou metodou byla průřezová retrospektivní studie - obsahová analýza dokumentace nehojících se ran u poskytovatelů zdravotních služeb a sociální péče. K vyhodnocení informací získaných obsahovou analýzou dat byly využity statistické metody jednostupňového a dvoustupňového třídění, přičemž byly stanoveny prostřednictvím členění absolutní a relativní četnosti. Provedena byla identifikace potenciálních skupin s výpočtem matice podobností na základě Gowerovy metriky s následnou aplikaci hierarchického, aglomerativního, shlukovacího algoritmu. K vyhodnocení informací získaných dotazníkovou studií bylo využito jednostupňové a dvoustupňové třídění dat. Dvoustupňové třídění bylo provedeno za účelem posouzení nezávislosti mezi vybranými dvojicemi otázek s využitím odpovídajících testů dle charakteru získaných dat (chí kvadrát test, Fisherova přesného testu, Kruskal-Wallis test s následným párovým srovnáním) na hladině významnosti ? = 0,05. Výsledky: Průzkum byl proveden celkem u 16 PZS a PSP (3 fakultní poskytovatelé zdravotních služeb, 5 nefakultních poskytovatelů zdravotních služeb, 4 poskytovatelé sociální péče a 4 ambulantní poskytovatelé zdravotních služeb) ze 4 krajů ČR. Analyzováno bylo 331 zdravotnických dokumentací pacientů s nehojící se ránou. Celkový počet analyzovaných dotazníků byl 565. Výsledná data průřezové retrospektivní studie realizované u 14 PZS a PSP lze rozdělit do tří separovaných shluků, přičemž nejvyšší kvalitu hodnocení ran vykazovala ošetřovatelská dokumentace konzultantek pro hojení ran, ve které bylo ověřeno nejčastější používání objektivních testů a nejvyšší počet hodnocených parametrů. Využívání Klinického algoritmu bylo potvrzeno pouze u nefakultních poskytovatelů zdravotních služeb. Častější využívání Klinického algoritmu bylo ověřeno v případě, že byla přítomna konzultantka pro hojení ran (p <0,001; chí kvadrát test). Z výsledných dat dotazníkové studie realizované v 11 PZS a PSP bylo ověřeno, že statisticky významné rozdíly v procesu dokumentování ran byly nejčastěji prokázány mezi fakultními a nefakultními poskytovateli zdravotních služeb (p <0,05; chí kvadrát test). Respondenti pracující u fakultních PZS hodnotili jako významnější položky: typ, etiologie, lokalizace a velikost rány, popis spodiny rány, kontinuum infekce v ráně, hodnocení kvality granulace, zápach rány a komorbidity. Závěr: Ověřeno bylo, že proces hodnocení parametrů nehojící se rány je velmi nesourodý. U posuzovaných poskytovatelů péče není v klinické praxi řádně dodržován a akceptován Klinického algoritmu pro posuzování stavu nehojících se ran. Ověřili jsme, že přítomnost konzultantky pro hojení ran souvisí s častějším používáním objektivních škál k hodnocení ran při dokumentování stavu rány a péče o ni. Práce má vzdělávací, informativní a pragmatický charakter.

Abstract:

Introduction: Quality care for patients with non-healing wounds requires a systematic approach that should include a complete wound assessment and an objective description of the wound assessment. Goals: The goal was to assess how non-healing wounds were evaluated and documented in clinical practice at selected health care facilities and social care providers in the Czech Republic. To verify whether a clinical algorithm for evaluating non-healing wounds is available in clinical practice for selected providers and whether it is used. Methods: A mixed research design was used. The first research method was a cross-sectional retrospective study - content analysis of documentation for non healing wounds in clinical practice at selected health care and social care providers in the Czech Republic. Statistical methods of one-stage and two-stage sorting were used to evaluate the information obtained through content analysis of the data, and absolute and relative frequencies were determined through disaggregation. Identification of potential groups was performed by calculating a similarity matrix based on Gower metric followed by application of a hierarchical agglomerative clustering algorithm. One-stage and two-stage data classification was used to evaluate the information obtained from the questionnaire survey. Two-stage sorting was performed to assess the independence between the selected pairs of questions using appropriate tests according to the nature of the data obtained (chi-square test, Fisher's exact test, Kruskal-Walli's test followed by pairwise comparison) at a significance level of ? = 0.05. Results: The research was carried out in selected health care facilities and social care providers in the Czech Republic (3 faculty health service providers, 5 non-faculty health service providers, 4 social care providers and 4 ambulatory health service providers). 331 health documentations of patients with non-healing wounds were analyzed. The total number of questionnaires analyzed was 565. The resulting data of the cross-sectional retrospective study conducted in 14 selected health care and social care providers can be separated into three separate groups, with the highest quality of wound assessment being the nursing documentation of wound healing consultants, in which the most frequent use of objective scales and the highest number of assessment parameters were verified. Use of the Clinical algorithm was only confirmed in non-faculty healthcare providers. More frequent use of the Clinical algorithm was verified when a wound healing consultant was present (p <0.001; chi-square test). From the outcome data of the questionnaire study carried out in 11 selected health care facilities and social care providers, it was validated that statistically significant differences in the wound documentation process were most frequently demonstrated between faculty and non-faculty health care providers (p <0.05; chi-square test). Respondents working at health care faculty-based facilities rated the following items as more significant: type, etiology, wound location and size, wound bed, wound infection continuum, granulation quality assessment, wound odor, and comorbidities. Conclusion: It was verified that the process of assessment of non-healing wound parameters was very inconsistent. The recommended procedure for assessment of non-healing wounds was not properly followed and accepted in the clinical practice by the assessed care providers. We verified that the presence of a wound healing consultant was associated with the more frequent use of objective wound assessment scales to document wound care and condition. This study is educational, informative and pragmatic in character.

Klíčová slova

nehojící se rána, hodnocení, objektivní škála, konzultantka hojení ran, klinický algoritmus

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 3. 6. 2022

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: prof. PhDr. Andrea Pokorná, Ph.D.

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

Zdravotně sociální fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Ošetřovatelství / Ošetřovatelství