Masarykovy úvahy o dějinách a dějepisectví (Studie k tzv. sporu o smysl českých dějin)

Miloš HOLEC

Diplomová práce

Masaryk's reflections on history and historiography (Study regarding the so-called dispute over the meaning of Czech history)

Anotace:

Tato práce se pokouší na základě Masarykových úvah rozebrat, shrnout, vyložit jeho filosofii dějin. Po úvodu následuje kapitola o zvláštnostech Masarykova vyjadřování. Třetí kapitola hovoří o hledisku věčnosti. To je Masarykovi měřítkem pro posuzování dějin a jejich smyslu. Je zde také vysvětleno jeho pojetí humanity. Na té coby správné z hlediska věčnosti zakládá svůj pohled na dějiny i dějepisectví. Závěr kapitoly rozebírá nesprávný pohled Josefa Pekaře na ni a na její protiklad liberalismus, jak je Masaryk chápal. Jak je ukázáno, také Josef Kaizl či Kamil Krofta se podobně mýlili, což mělo praktický důsledek v stupňování tzv. sporu o smysl českých dějin, ne-li dokonce přímo v jeho vzniku. Masarykovu liberalismu je následně věnována samostatná kapitola. Obsahuje mimo jiné praktické příklady projevování opaku humanity v dějinách. Pátá kapitola vysvětluje, proč právě humanitu Masaryk přijal za základ své filosofie dějin. Šestá kapitola vykládá, jak mohl stárnoucí profesor, který celý život humanitu hlásal, vést válku a dokonce usilovat o to, aby nebyl uzavřen mír, který odporoval jeho politickým záměrům. Jeho relativizace humanity však nebyla náhlá a neboří jeho předválečný systém hodnot, tedy ani způsob pohlížení na dějiny. Jak je ukázáno, existovala již v době psaní České otázky, která dala podnět k již zmíněnému sporu.

Abstract:

This work aims to use Masaryk's thoughts to analyse, summarise and interpret his philosophy of history. The introduction is followed by a chapter on the peculiarities of Masaryk's expressions. The third chapter looks at the perspective of eternity. This is Masaryk's yardstick for assessing history and its meaning. The term 'humanity' is also explained here. He bases his view on history and historiography on it, as right from the perspective of eternity. The chapter's conclusion analyses Josef Pekář's incorrect view on it and its opposite liberalism as understood by Masaryk. As demonstrated, Josef Kaizl and Kamil Krofta made a similar mistake, which had a practical impact in the escalation of the so-called conflict over the meaning of Czech history, or even directly in its origins. Masaryk's liberalism is subsequently given a separate chapter. This contains, amongst other things, practical examples of expressions of the opposite of humanity in history. The fifth chapter explains why it was humanity which Masaryk took as the basis of his philosophy of history. The sixth chapter explains how an ageing professor who had preached humanity his whole life could have led a war and even strived to ensure that a peace would not be concluded which would go against his political objectives. His relativisation of humanity wasn't sudden however, and didn't go against his pre-war values system, nor against his method of looking at history. As demonstrated, it was already in existence when Ceská otázka was written, which initiated the mentioned conflict.

Klíčová slova

Masaryk, Pekař, Krofta, humanita, liberalismus, filosofie

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 30. 4. 2014

Zveřejnit od: 30. 4. 2014

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: doc. PhDr. Josef Blüml, CSc.

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

Pedagogická fakulta

Magisterský studijní program / obor:
Učitelství pro střední školy / D-NJ/SŠ