Dějiny audiovizuality a multimediality, koncepce umělecké avantgardy na území Československa ve dvacátých a třicátých letech dvacátého století

Bc. Magdaléna Řiháková

Diplomová práce

History of audiovisuality and multimediality, the conceptions of interwar avant-garde artists in Czechoslovakia during twenties and thirties of twentieth century

Anotace:

Práce si klade za cíl nabídnout nový pohled na avantgardu v Československu ve dvacátých letech dvacátého století. Cílem je syntetický pohled, který opouští pojetí teatrologické, či filmově-vědní a nahlíží na umělce v tomto čase jako na jedny z prvních, kteří vytvářejí multimediální a audiovizuální počiny. Filmový záznam je užíván jako nástroj umělcův, ne jako svébytný samozábavný kus. Umělci opouštějí prozkoumanou rovinu literární, hudební a divadelní a stávají se prvními umělci novomediálního charakteru. Úzký vztah vizuálních obrazů, zejména filmu, lze vysledovat hlavně u básníků připadajících k avantgardě, kteří se vymezují k tradičním uměleckých žánrům a snaží se filmové záznamy užívat zcela novým, syntetickým způsobem. V zorném poli práce ovšem zůstává celé spektrum umělecké produkce této doby v Československu. Práce využije stávajících poznatků umění v nových médií, které byť mnohem mladší mohou být ve velké míře při archeologii těchto médií dobře aplikovány. Z hlediska formálních znaků multimediálního díla bude práce vycházet z teorií Packera a Randalla . Dílčí oporou bude kolektivní monografie Umění a nová média , v němž jsou dílčím způsobem zpracovány teorie mediálního umění Stanleyho Gibba, či Vincenza Lombarda, který se ve svém bádání věnuje Archeologii multimédií.

Abstract:

The paperwork lays emphasis on new points of view on the Czechoslovakian avant-garde in the twentieth years of the twentieth century. The aim is a synthetic perspective that abandons theatrological or film-scientific interpretation and looks at the artists as they are one of the first who create multimedia and audiovisual actions. The film recording is being used as an artist’s tool, not as a self-contained, self-amusing piece. Artists leave the already explored literary, musical and theatrical layer and become the first performers with a new media character. The close relation of visual images - particularly of a movie, can primarily be noticed in avant-garde poets who delimit themselves against the traditional art genres, and try to use the film recordings in an entirely new, synthetic way. Nonetheless, the whole spectrum of the Czechoslovakian film production of this time stays in the visual field of this paperwork. The paperwork utilizes the existing new media art knowledge, which can be applied in the archeology of this media up to a significant extent. Regarding formal features of a multimedia artwork, the paperwork will follow from the methods of Packer and Randall. The partial mainstay of the work will be the collective monograph Umění a nová média, in which the media art theories by Stanley Gibb or Vincenzo Lombardo (who dedicates his research to the Multimedia archeology) are processed reasonably.

Klíčová slova

meziválečná avantgarda, multimedialita, Miroslav Ponc, Zdeněk Pešánek, Alexander Hackenshmied, Otakar Vávra, František Pilát, Vítězslav Nezval, Zet Molas, Vladislav Vančura

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 9. 5. 2016

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 14. 6. 2016
• Vedoucí: Mgr. Viktor Pantůček, Ph.D.
• Oponent: PhDr. Martin Flašar, Ph.D.

Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Magisterský studijní program / obor:
Obecná teorie a dějiny umění a kultury / Teorie interaktivních médií