Pozůstatky dlouhých eneolitických mohyl ovlivňují vlastnosti současných půd, růst a výživu plodin

Jitka Wallererová

Diplomová práce

Remains of long Late Neolithic barrows affect properties of contemporary soils, growth and nutrition of crops

Anotace:

V oblasti Podřipska byla pomocí vegetačních příznaků a letecké archeologie objevena 5800 let stará pravěká dlouhá mohyla ze siřemské fáze kultury nálevkovitých pohárů, z období staršího eneolitu. V rámci archeologicko-environmentálního výzkumu byl zkoumán vliv této pravěké mohyly na současnou krajinu, chemické vlastnosti a stratigrafii půd a růst rostlin. Mohyla byla podrobena jak nedestruktivnímu zkoumání za pomoci odebraných půdních vzorků sondáží a odebrané nadzemní části biomasy, tak archeologickému odkryvu. Stěžejní část výzkumu mohyly byla zaměřena na obsah vybraných prvků. V odebraných vzorcích půd z mohyly a jejího okolí byl měřen obsah prvků pomocí XRF spektrometru. Dále byl sledován vztah mezi obsahem prvků v půdě mohyly a vegetačními příznaky. Proto byly na odebrané pšenici ozimé hodnoceny morfologické znaky. Analýzou půd a následným archeologickým odkryvem bylo zjištěno, že se skutečně jedná o lidmi uměle navršený objekt mohyly. Zanedbatelná odlišnost v chemickém signálu mohyly a archeologický odkryv také ukázaly, že mohyla byla navršena z materiálu bývalého humusového horizontu eneolitických půd pocházejícího z blízkého okolí mohyly. Mohyla, ani materiál k jejímu navršení nebyly ovlivněny sídelní aktivitou, což dokládá izolovanost mohyly od pravěkých sídlišť. Analýza rostlin odhalila projev vegetačních příznaků na všech pozorovaných parametrech nadzemní části pšenice. Tj. na jejich délce, délce klasů, počtu zrn i jejich váze. Odebraná biomasa a archeologický odkryv odhalily souvislost projevu vegetačních příznaků v závislosti na hloubce půdního profilu na mohyle, což úzce souvisí s větší dostupností vody a živin pro rostliny, které jsou v oblasti Podřipska často stresované suchem. Rostliny byly v tomto případě ovlivněny především mocností půd, nikoliv jejich chemických signálem. Lze konstatovat, že dlouhá eneolitická mohyla stále ovlivňuje současnou krajinu, především změnou půdní stratigrafie, která se projevuje na růstu rostlin v důsledku navršení pláště mohyly a vyhloubení obvodového žlábku. Pravěká mohyla tak svou přítomností i po několika tisíciletích ovlivňuje současné agroekosystémy.

Abstract:

A 5,800-year-old prehistoric long barrow from the Siřem phase of the funnel-beaker culture, from the Late Neolithic period, was discovered in the Podřipsko region according to crop marks on aerial photographs. The influence of this prehistoric barrow on the present-day landscape, soil chemistry and stratigraphy, and plant growth was investigated as part of an archaeological-environmental study. The barrow was subjected to both a non-destructive investigation using soil samples taken by the soil probe and above-ground biomass sampling, and an archaeological excavation. The main part of the barrow investigation focused on the content of selected elements. The elemental content of the soil samples collected from the barrow and its surroundings was determined using an XRF spectrometer. Furthermore, the relationship between the content of elements in the soil of the barrow and crop marks was investigated. In addition, morphological characters were evaluated on winter wheat sample. The analysis of the soils and the subsequent archaeological excavation revealed that this is indeed a man-made barrow. The negligible difference in the chemical signal of the barrow and the archaeological excavation also showed that the barrow was build up from material of the humus horizon of the Late Neolithic soils originating from the vicinity of the barrow. Neither the barrow nor the material used for its construction has been affected by settlement activity, demonstrating the isolation of the barrow from settlements. Plant analysis revealed the expression of crop marks on all observed parameters of the above-ground parts of wheat plants. That is, on their length, spike length, number of grains per spike and weight of grains per spike and 1,000 kernel weight. Biomass sampling and archaeological excavation revealed a correlation of the expression of crop marks depending on the depth of the soil profile on the barrow, which is closely related to the greater availability of water and nutrients for plants that are often stressed by drought in the Podřipsko region. Plants in this case were mainly affected by the depth of the soil, not by their chemical signal. Thus, it can be said that the long Late Neolithic barrow still affects the present-day landscape, mainly through the change in soil depth, which is reflected in plant growth. Thus, the prehistoric barrow continues to affect contemporary agroecosystems even after several millennia.

Klíčová slova

dlouhá mohyla, eneolit, živiny, vegetační příznaky, Podřipsko, archeologické půdy

Keywords

Late Neolithic, nutrients, cropmarks, Podřipsko, archaeological soils, long barrow

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 31. 3. 2022

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: prof. RNDr. Michal Hejcman, Ph.D. Ph.D.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta životního prostředí

Magisterský studijní program / obor:
Inženýrská ekologie / Ochrana přírody