Transfuze krve u psů

Aneta Krejzová

Bakalářská práce

Blood transfusion in dogs

Anotace:

Tato bakalářská práce má charakter kompilace. Pro získání informací bylo využito odborné literatury a vědeckých článků. Práce byla zaměřena na problematiku krevních transfuzí psů, jejího rozboru od historie vzniku po vývoj, metody aplikace, jejích výhod ale i nevýhod a možných komplikací. Dále se též práce zabývala popisem a rozborem jednotlivých složek krve, jakožto nezbytného atributu transfuzních praktik a v neposlední řadě její imunologií. Krev má mnoho životně důležitých funkcí, ale ve spojitosti s transfuzemi má především funkci obrannou, kde sehrávají velice významnou roli leukocyty a imunoglobuliny, které mohou vyvolat imunologické reakce v důsledku jejich setkání s antigeny dárcovské krve. Aby se předešlo negativním reakcím, je nezbytná co nejvyšší antigenní shoda a inkompatibilita krevních skupin mezi dárcem a příjemcem. S těmito krevními skupinami psů se setkáváme poprvé v roce 1910, kdy byly definovány lékaři Emilem von Dungernem a Ludwigem Hirszfeldem. K ustálení názvosloví krevních skupin psa však došlo až roku 1974, kdy bylo klasifikováno jako DEA (dog erythrocyte antigen). Dnes již máme několik způsobů pro zjišťování typu a kompatibility krevních skupin, jako je například křížový test, aglutinační test, zkumavkový test či imunochromatografický test. Proto již nebývá tak velký výskyt inkompatibility, tedy neslučitelnosti, jako tomu bývalo v minulosti. První transfuzi mezi psy se uskutečnila roku 1666 anglickým anatomem Richardem Lowerem, ale jako běžně užívanou metodou se uplatňuje až od roku 1950. Od těchto počátků se vývoj transfuze značně posunul vpřed, technologie se zdokonalila a dnes je běžnou metodou. V dnešní době již využíváme i tzv. autotransfuzi uplatňující se zejména při plánovaných operačních zákrocích, jež se vyznačuje mnoha výhodami, jako je například zamezení infekčních onemocnění, vyloučení aloimunizace a imunosupresivních účinků. Často je však nutné použít krev od jiného dárce tzv. heterotransfuze. Tato metoda má široké uplatnění, i když s sebou nese i jistá rizika potransfuzních reakcí. Díky znalostem krevních skupin a novým technologiím je možné jim předcházet výše zmíněnými testy kompatibility, nebo jim alespoň následně zabránit.

Abstract:

This thesis has a character of a compilation. The used information was extracted from scientific and technical articles. The thesis was focused on canine blood transfusions, its development throughout history, application methods and their possible advantages or disadvantages and complications that may occur. The next aim of the thesis is an analysis and discription of the individual blood components, as a necessary attribute of transfusion practices and ultimately its imunology. Blood has many vital functions, but in the content of transfusions its main function is defense. An important role in this process play leukocytes and immunoglobulins, which can cause an immunological reactions due to their encounter with the antigens of donors blood. To avoid these negative reactions, it is necessary to have the highest antigenic match and blood group incompatibility between the donor and recipient. Canine blood groups were first defined in 1910 by doctor Emil Ludwig von Dungern and doctor Hirszfeld. However the terminology of canine blood groups was not used until 1974, when it was classified as DEA (dog erythrocyte antigen). Today there are several methods for detecting the type and compatibility of blood groups, such as the cross test, agglutination tube test or the immunoassay test. Therefore the occurrence of incompatibility is not as high as in the past. The first transfusion between dogs took place in 1666 by an English anatomist Richard Lower, however the method is commonly since 1950. Since then the development of transfusions took a significant leap forward, the technique was improved and became a commonly used method. Nowadays we use autotransfusion which is used especially during planned surgery. It has many advantages such as prevention of infectious diseases, exclusion of alloimmunization and immunosuppressive effects. Often it is necessary to use the blood of another donor. This method is widely used, although there is a certain risk of post transfusion reactions. Thanks to the knowledge of blood groups and new technologies, it is possible to prevent them by the mentioned compatibility tests, or at least subsequently avoid them.

Klíčová slova

transfuze, krev, krevní skupiny psa, rizika transfuze, aplikace, autotransfuze

Keywords

transfusion, blood, canine blood groups, autotransfusion, aplication, threats of transfusion

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 12. 4. 2016

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: doc. MVDr. Radko Rajmon, Ph.D.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Bakalářský studijní program / obor:
Zootechnika / Kynologie