Jak moc se bojíme ztráty? Analýza averze k riziku

Tereza Vokounová

Bakalářská práce

How much are we afraid of losing? Analysis of risk aversion.

Anotace:

Celá práce je zaměřena na průzkum toho, jak se jedinci rozhodují v podmínkách rizika a nejistoty. V první části je popsáno několik ekonomických teorií, kterými může být lidské jednání vysvětleno. Práce poukazuje na fakt, že metoda maximalizace očekávaného užitku nedokáže vysvětlit některé způsoby lidského rozhodování (např. Allaisovy paradoxy nebo čtyřdílné chování) a pro vysvětlení těchto jevů je vhodnější prospektová teorie nebo kumulativní prospektová teorie. V druhé části práce, za pomoci výsledků z dotazníkového šetření, zkoumám samotnou averzi k riziku v různých situacích (ochota riskovat obecně, při řízení, ve finančních záležitostech, při sportu a volném čase, v kariéře a v otázce zdraví) na základě různých faktorů. Statisticky významným faktorem ve všech situacích je pohlaví, kdy ženy prokazují vyšší averzi k riziku ve srovnání s muži. Věk je významným faktorem pouze u ochoty podstupovat riziko obecně a při řízení. Zatímco u ochoty podstupovat riziko obecně je pozitivní vztah mezi věkem a averzí k riziku, u řízení je tomu přesně naopak. Výše vzdělání ovlivňuje averzi vůči riziku hned ve třech situacích -- u rizika obecně (s vyšším vzděláním roste averze vůči riziku), při sportu (s vyšším vzděláním roste averze vůči riziku) a v otázkách zdraví (s vyšším vzděláním klesá averze vůči riziku). U zdraví jsou lidé studující nebo pracující v oboru stavebnictví více riziko-averzní oproti lidem studujícím nebo pracujícím v oboru ekonomie/finance. Při řízení jsou jedinci studující nebo pracující v oboru právo více riziko-averzní než studenti nebo pracující v oboru ekonomie/finance. Dalším významným faktorem je to, zda člověk pracuje ve veřejném nebo soukromém sektoru. Při řízení, ve finančních záležitostech, v kariéře a v otázkách zdraví jsou lidé pracující ve veřejném sektoru více riziko-averzní oproti studentům i oproti lidem pracujícím v soukromém sektoru. Ochota podstupovat riziko obecně je ovlivňována i výší průměrného měsíčního příjmu - s rostoucím průměrným měsíčním příjmem roste i ochota podstupovat riziko (klesá averze k riziku). Ochota podstupovat riziko obecně, ve finančních záležitostech a v kariéře je vyšší u lidí, kteří investují. Sportovci jsou ochotni riskovat více obecně, při řízení, při sportu a u kariéry. Jedinci, kteří podnikají, jsou ochotni riskovat více v zaměstnání a kariéře.

Abstract:

The whole thesis is focused on exploring how individuals make decisions under conditions of risk and uncertainty. The first section describes several economic theories, regarding explanation of human actions. The study points to the fact that the method of maximization expected utility cannot explain some examples of human decisions (eg. Allais paradoxes or the four-fold pattern) and to explain these effects, it is preferable to use prospect theory or cumulative prospect theory. In the second section, also based on results from the survey, I investigate the actual risk aversion in different situations (willingness to take risk in general, car driving, financial matters, sport and leisure, career and health) based on various factors. Statistically significant factor in all situations is gender when women show greater risk aversion in comparison to men. Age is a significant factor only in the willingness to take risk in general and in car driving. While in the willingness to take risks in general is a positive relationship between age and risk aversion, in car driving the relation is exactly the opposite. Level of education influences risk aversion in three situations - at risk in general (risk aversion increases with higher education), sport (risk aversion increases with higher education) and health issues (risk aversion decreases with higher education). In the health issues are people studying or working in the construction industry more risk-averse compared to people studying or working in the field of economics/finance. In car driving are individuals studying or working in the field of law more risk-averse than students or workers in the field of economics/finance. Another important factor is whether a person is working in public or private sector. In car driving, financial matters, career and health are people working in public sector more risk-averse compared to students and to people working in the private sector. Willingness to take risk in general is influenced by average monthly income - with a rising average monthly income is also growing willingness to take risks (decreasing risk aversion). Willingness to take risk in general, financial matters and career is higher for people who invest. Sportsmen/women are generally more willing to take risk in car driving, sport and career. Entrepreneurs are more willing to risk in career.

Klíčová slova

rozhodování v podmínkách rizika a nejistoty, metoda nejmenších čtverců, averze k riziku, prospektová teorie, teorie očekávaného užitku, čtyřdílné chování, Allaisovy paradoxy, váhová funkce, hodnotová funkce, kumulativní prospektová teorie

Keywords

weighting function, decision making under risk and uncertainty, expected utility theory, risk aversion, cumulative prospect theory, prospect theory, ordinary least squares, four-fold pattern, Allais paradoxes, value function

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 18. 3. 2015

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 18. 6. 2015
• Vedoucí: Zuzana Dlouhá
• Oponent: Klára Čermáková

Vysoká škola ekonomická v Praze

Bakalářský studijní program / obor:
Ekonomie a hospodářská správa / Ekonomie