Prognóza pacientů hospitalizovaných pro akutní srdeční selhání na interníém oddělení okresní nemocnice

MUDr. Ing. Kamil Zeman, Ph.D.

Disertační práce

Prognosis of patients hospitalized for acute heart failure at the Department od internal medicine of the district hospital

Anotace:

Prognóza pacientů hospitalizovaných pro akutní srdeční selhání na interním oddělení okresní nemocnice Akutní srdeční selhání (ASS) je heterogenní syndrom s narůstající prevalencí a nepříznivou prognózou. Riziková stratifikace nemocných s tímto syndromem napomáhá při organizaci péče o tyto nemocné. Prognózu pacientů hospitalizovaných v kardiocentrech známe, méně však víme o jedincích hospitalizovaných v regionálních nemocnicích. Cílem této práce je popsat základní charakteristiky, etiologii, léčbu, krátkodobou a dlouhodobou prognózu a rizikové faktory mortality u konsekutivních pacientů hospitalizovaných pro ASS na interním oddělení bez katetrizačního centra. Dále pak porovnáváme naše výstupy s daty z kardiocentra a dostupnou světovou literaturou. Od ledna 2007 do května 2009 bylo v nemocnici ve Frýdku-Místku hospitalizováno celkem 797 pacientů s diagnózou ASS a 18% z nich bylo v tomto období hospitalizováno opakovaně (2-7x). Vstupní kriteria pro zběr dat byla převzata z evropských doporučených postupů pro ASS (v. 2005). Data byla zadávána do národního registru ASS (AHEAD). Prospektivní sledování bylo prováděno s pomocí centrální databáze ministerstva zdravotnictví (ÚZIS). Pacienti byli systematicky zařazováni podle základních syndromů, typu a etiologie ASS, které bylo důvodem 9% všech hospitalizací na interním oddělení. V našem souboru pacientů byl nejčastější typ ASS - akutní dekompenzace chronického srdečního selhání (59%), medián věku byl 77,5 let, ženy byly zastoupeny v 52% a 40% zařazených bylo starších 80ti let. Ve vysokém procentu se zde vyskytovaly komorbidity jako CHOPN (33%),cerebrovaskulární onemocnění (31%) nebo fibrilace síní (39%). Nejčastější příčinou ASS je ischemická choroba srdeční. V našem souboru byla více zastoupena chronická forma ICHS (29%), než akutní koronární syndrom (21%), protože ttito nemocní jsou primárně hospitalizováni v kardiocentrech. Za hospitalizace pro ASS došlo k významnému navýšení prognostické medikace. Diuretika byla doporučena při propuštění u 89% nemocných, ACEi a/nebo ARB u 85% , beta-blokátory u 67% a spironolacton u 34%. Hospitalizační mortalita byla u nás 14,4%, 30-denní mortalita 16,8%, 1-leté přežití 70% a 2-leté přežití 55%. Všechny tyto nálezy se významně lišily v různých subpopulacích. Stanovili jsme řadu významných rizikových faktorů, které jsou diskutovány dále, nejvýznamnějšími se zdají být vysoký věk a kardiogenní šok při přijetí. Závěr: vidíme velké rozdíly mezi našimi daty, výstupy z registrů a nebo z kardiocentra. Dlouhodobá prognóza našeho souboru je významně horší než u souboru z kardiocentra. Důvodem může být věk a komorbidity, ale i menší invazivita při diagnostice a léčbě ICHS.

Abstract:

Prognosis of patients hospitalized for acute heart failure at the Department of internal medicine of district hospital Acute heart failure (AHF) is a heterogenous syndrome with increasing prevalence and unfavourable prognosis. Risk stratification of patients suffering from this syndrome helps with organizing medical care. Prognosis of patients hospitalized in specialized cardiology centers (SCC) is well defined, less is known however about those admitted to a district hospital. The aim of this work is to lay out basic characteristics, etiology, treatment, short and long-term prognosis and risk factors for mortality in patients consecutively hospitalized for AHF at the Department of internal medicine without catheterization lab. Furthermore, we compare our data with those from SCC and available world literature. There were 797 patients admitted at Frydek-Mistek hospital for AHF from January 2007 till May 2009, from which 18% were hospitalized repeatedly (2 – 7 times). The inclusion criteria for data gathering were adopted from European guidelines for AHF (version 2005). The data was then entered into National registry for AHF (AHEAD). Prospective surveillance was done using central database of Ministry of Health. Patients were systematically categorized according to their basic syndromes (??), AHF type and etiology. Acute heart failure comprised 9% of all the admissions to the Department of internal medicine. Acute decompensated heart failure was the most frequent type of AHF in our patient cohort (59%), the age median was 77,5 years, 52% of patients were women, 40% of patients were older than 80 years. Comorbidities such as COPD, cerebrovascular disease or atrial fibrillation were frequently found in these patients (33%, 31% and 39% respectively). The most common cause of AHF was ischemic heart disease (ICHS). In our cohort, chronic form of ICHS was more frequent than acute coronary syndrome (29% and 21% respectively), because these patients are predominantly admitted to SCC. There was a significant increase in the number of medications used during hospitalization for AHF. At dismissal, diuretics were recommended to 89% of patients, ACEi or ARBs to 85%, beta-blockers to 67% and spironolactone to 34 %. Mortality during hospitalization was 14,4 %, 30-day mortality 16,8%, 1 year survival was 70% and 2 year survival 55%. All these results differed significantly in different sub-populations. We established a number of significant risk factors, which are further discussed below. Age, and cardiogenic shock seem to be the most important ones. Conclusion: We observe major differences between our data and those from registers and specialized cardiology centers. Long-term prognosis of our patient cohort is significantly worse compared to that from cardiology center. Age, comorbidities and less invasive diagnostic and therapeutic approach might be the possible reasons.

Klíčová slova

Akutní srdeční selhání, prognóza, epidemiologie, okresní nemocnice Acute heart failure, prognosis, epidemiology, district hospital

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 2. 5. 2013

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 5. 6. 2013
• Vedoucí: prof. MUDr. Jindřich Špinar, CSc.

Masarykova univerzita

Lékařská fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Vnitřní nemoci (čtyřleté) / Vnitřní nemoci