Účinnost léčebných látek používaných u ryb ke tlumení infekce monogeneí rodu Gyrodactylus

Bc. Kateřina Skočovská

Diplomová práce

Efficiency of therapeutic agents used on fish to suppress gyrodactylid infections

Anotace:

Monogenea jsou třídou parazitických živočichů, jejíž zástupce najdeme převážně na rybách, ale mohou napadat i jiné obratlovce (např. hrocha). Z velké části se jedná o ektoparazity, které můžeme najít na kůži a žábrech ryb, ale někteří zástupci žijí i endoparaziticky, např. v kloace obojživelníků, ve střevě ryb apod. Jejich vývoj je přímý bez mezihostitele, což jim umožňuje rychlé šíření mezi hostiteli. Dospělci mají na zadním konci těla přichycovací aparát, kterým poškozují tkáň hostitele. Porušená kůže pak představuje bránu pro sekundární bakteriální a plísňové infekce. Monogeneózy jsou v našich podmínkách rozšířeným onemocněním, u komerčně chovaných ryb způsobují značné ekonomické ztráty. Zatím se nepodařilo nalézt 100% účinné léčivo. V této práci byla testována účinnost léčivých přípravků na parazity rodu Gyrodactylus dvou hostitelských ryb, hořavky hořké (Rhodeus amarus): G. rhodei, G. laevis a hlavačky poloměsíčité (Proterorhinus semilunaris): G proterorhini. Testovala se chemická léčiva (levamisol, ivermectin, kyselina peroctová a chlorid sodný) a porovnávala se s účinností rostlinných extraktů (heřmánek pravý, hřebíčkovec kořenný, šalvěj lékařská, zázvor lékařský). Experiment byl rozdělen na část in vitro a in vivo. Mezi nejúčinnější látky in vitro patřila kyselina peroctová (KPO, 2 ml/l), levamisol (0,03 g/l), roztok šalvěje v koncentraci 0,12 g/l a 0,24 g/l a roztok zázvoru v koncentraci 0,22 g/l a 0,43 g/l. V roztoku KPO uhynulo 96 % parazitů během první hodiny, levamisol způsobil úhyn necelých 80 % parazitů během prvních 4 hodin. V roztocích šalvěje přežilo první hodinu v léčivu necelých 10 % parazitů, v roztocích zázvoru to bylo 39 %. Dále byl v této práci vyhodnocen vliv teploty a druhu parazita na účinnost léčiv. Bylo zjištěno, že sledovaná teplota (8 °C a 18 °C) nemá téměř žádný vliv na působení léčivých přípravků. Rozdíly v přežívání druhů parazitů byly zjištěny u Gyrodactylus proterorhini a G. rhodei. V in vivo experimentech byly použity extrakty ze šalvěje (0,12 g/l), zázvoru (0,11 g/l) a roztok levamisolu. Kyselina peroctová nebyla kvůli vysoké toxicitě pro ryby zahrnuta do této části experimentu. Nejúčinnějším roztokem in vivo byla šalvěj (0,12 g/l), jejíž účinnost byla u parazitů hořavky hořké 100 % a byla účinnější než roztok levamisolu. U gyrodaktylů hlavačky poloměsíčité se účinnost těchto dvou látek nelišila. Kromě roztoku šalvěje nemělo žádné použité léčivo 100% účinnost.

Abstract:

Monogeneans are group of parasitic organisms, which can be found mostly on the skin and gills of fish. They are mostly ectoparasitic, but some can be endoparasitic (e. g. in cloaca of amphibians, intestine of fish etc.). Their life cycle is direct so they can easily spread out. Monogenea are characterised by haptor (sometimes called opisthaptor), facilitating attachment to the host. Host’s tissue damaged by this attachment organ may consequently represent a pathway for secondary infections. Monogeneosis is a common disease, causing significant economic losses in commercially farmed fish. Nevertheless, 100% effective treatment has not been found up to date. In this thesis I tested the efficacy of several drugs on parasites of the genus Gyrodactylus infecting two host fish European bitterling (Rhodeus amarus): G. rhodei, G. laevis and Western tubenose goby (Proterorhinus semilunaris): G. proterorhini. Chemical drugs (levamisole, ivermectin, peracetic acid and sodium chloride) were tested and compared with the efficacy of plant extracts (chamomile, clove, ginger and sage). The experiment was divided into two parts, in vitro and in vivo. The most efficient substances in in vitro were peracetic acid (PAA, 2 ml/l), levamisole (0.03 g/l), extracts of sage (0.12 g/l and 0.24 g/l) and ginger (0.22 g/l and 0.43 g/l). PAA killed 96 % of parasites within the first hour, levamisole caused death of 80 % of parasites within 4 hours. Only 10 % of parasites survived more than one hour in sage solutions, while 39 % survived in ginger solutions. I also evaluated the effect of temperature and parasite species on drug efficiency. It has been found that temperature has almost no effect on the efficiency of drugs. Differences in parasite species survival were found between Gyrodactylus proterorhini and G. rhodei. In in vivo experiment, sage (0.12 g/l), ginger (0.11 g/l) extracts and levamisole were used. PAA was not used in this experiment due to its high toxicity to fish. The most effective solution was sage extract, which killed 100 % of parasites of Rhodeus amarus and it was also more effective than levamisole. The efficiency of sage and levamisole on parasites of Proterorhinus semilunaris was similar. Except for the sage solution, no drug used was 100% effective.

Klíčová slova

anthelmintika, Gyrodactylus, chemická léčiva, léčba, Monogenea, parazit, rostlinné extrakty, účinnost, anthelmintic drugs, chemical drugs, treatment, parasite, plant extracts, efficacy

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 15. 5. 2020

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 2. 7. 2020
• Vedoucí: Mgr. Markéta Ondračková, Ph.D.
• Oponent: doc. MVDr. Miroslava Palíková, Ph.D.

Masarykova univerzita

Přírodovědecká fakulta

Magisterský studijní program / obor:
Zoologie / Zoologie