The Cognitive Science of Religion: Connecting the Humanities and the Sciences in the Study of Ritual Practice, Prosociality, and Anxiety

Mgr. Martin Lang, Ph.D.

Disertační práce

Anotace:

Náboženství je tradičním tématem mnohých humanitních a sociálních věd, jež při jeho studiu nabízí různorodé perspektivy a metodologické přístupy. Jelikož většina religionistů pracuje na humanitních fakultách, tak tradičními přístupy ve studiu náboženství jsou interpretace a komparace různých náboženských jevů, aniž by existovala snaha tyto jevy vysvětlit pomocí teorií dokumentujících obecné trendy v náboženském myšlení a jednání. Když však do studia náboženství vstoupily se svým důrazem na kauzální vysvětlení přírodovědné proudy, začaly vznikat dva epistemologicky a ontologicky neslučitelné přístupy ke studiu náboženství, které produkují vzájemně nekompatibilní vědění. V předložené dizertaci tuto situaci kritizuji a nabízím řešení v podobě kognitivní vědy o náboženství, která se snaží sjednotit humanitní a přírodní vědy v jejich přístupu ke studiu náboženství. Nejprve popisuji historické a epistemologické příčiny rozdílů mezi oběma přístupy, přičemž se soustředím na řešení, která navrhuje kognitivní religionistika a princip konsilience. Dále navrhuji mechanistický přístup jako epistemologický nástroj, který umožňuje překládat koncepty mez vědami na různých úrovních komplexity, a nabízí tedy způsob jak překlenout propast mez přírodními a humanitními vědami. V druhé kapitole se pak věnuji konkrétní aplikaci přístupu kognitivní religionistiky na teorii Émila Durkheima o náboženství jako instituci sdružující lidi do jednotných společenství. Ve třech předložených studiích dokumentuji různé mechanismy, jež jsou základem jevů popsaných Durkheimem. Další kapitola pak aplikuje stejný přístup na studium teorie o magických rituálech a úzkosti, která byla předložena Bronislawem Malinowským. Opět prezentuji své dvě originální studie na toto téma, přičemž jedna z nich zkoumá efekty úzkosti na rituální chování a druhá možné kognitivní mechanismy podmiňující tyto efekty. V poslední kapitole diskutuji výsledky těchto experimentů a identifikuji několik problémů, kterým současná kognitivní věda o náboženství čelí. Jako řešení těchto problémů pak na závěr nabízím kontextuální, proximátní, a ultimátní mechanistické analýzy, které mohou být implementovány v budoucích studiích.

Abstract:

Religion has traditionally been one of the core topics for multiple humanistic and social scientific disciplines, affording diverse perspectives and methodological approaches. Based in humanistic departments, Religious Studies scholars mostly focus on an interpretation and comparison of various religious phenomena without an attempt to look for explanations generalizing their findings across different religions. However, when the life sciences entered the study of religion, their emphasis on generalizations and causal explanations has created an aggregation of theories that are epistemologically and ontologically incompatible with the humanistic theories. In this dissertation, I argue that the current situation hinders progress in the study of religion and that the Cognitive Science of Religion (CSR) offers a possible unifying framework that may bridge the gap between the humanities and the sciences. First, the roots of this gap are described with a particular emphasis on the principle of consilience and solutions devised by CSR scholars. Next, the mechanistic approach is advocated as an epistemological tool allowing to translate concepts between academic disciplines that are on different complexity levels, whereby the approach affords to connect the humanities and the sciences. In the second chapter, I apply the CSR methodology on Émile Durkheim’s theory of religion as a social glue and present my three original scientific studies that demonstrate underlying mechanisms of phenomena asserted by Durkheim. The next chapter emulates the previous approach and focuses on the theory of Bronislaw Malinowski that suggest a relationship between magical rituals and anxiety. Again, I present my two original studies illuminating mechanisms behind phenomena assumed by Malinowski: one on the effects of anxiety on spontaneous ritual behavior, and one on possible cognitive mechanisms underlying these effects. Finally, in the last chapter, I discuss the results of these experimental studies and identify peculiar difficulties in the CSR approach. As a remedy for these difficulties, I offer contextualized, proximate, and ultimate mechanistic analyses that can be implemented in future studies.

Keywords

náboženství, kognitivní věda o náboženství, propast mezi humanitními a přírodními vědami, konsilience, mechanistický přístup, Émile Durkheim, prosocialita, symbol, kolektivní vzrušení, hudba, rytmus, synchronizace, Bronislaw Malinowski, magické rituály, úzkost, ritualizované chování, proximátní and ultimátní vysvětlení, religion, Cognitive Science of Religion, sciences-humanities divide, consilience, mechanistic approach, prosociality, collective effervescence, music, rhythm, synchrony, magical rituals, anxiety, ritualized behavior, proximate and ultimate explanations

Jazyk práce: angličtina

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 26. 9. 2016

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 6. 12. 2016
• Vedoucí: Mgr. Aleš Chalupa, Ph.D.
• Oponent: dr hab. Konrad Talmont-Kamiński, Prof. Armin W. Geertz

Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Filozofie (čtyřleté) / Religionistika