Dopad daňové reformy na daň z příjmu fyzických osob a další odvody

Ing. Martina Mikešová

Diplomová práce

Impact fiscal reform in income tax natural person and additional transfer

Anotace:

Obsahem mé práce je porovnání a následné zhodnocení legislativního stavu v oblasti zdaňování příjmů, sociálního pojištění a zdravotního pojištění před provedením reformy veřejných rozpočtů a stav v právě probíhající době reformy. Vzájemná provázanost či naopak rozdílnost v pohledu, které příjmy podléhající dani z příjmu nejsou započítávány do vyměřovacích základů příslušných druhů pojištění. Práce je zaměřena na porovnání, jak a jaké výši je zatížen jednotlivými odvodovými povinnostmi poplatník, který je osobou samostatně výdělečně činnou, ve srovnání s poplatníkem, který je zaměstnancem. Dále v práci ukazuji, k jakým rozdílům došlo v rámci zavedení jednotlivých části reformy veřejných financí, zejména v rámci daňové reformy. Daň z příjmů odváděl před daňovou reformou zaměstnanec i osoba samostatně výdělečně činná ze stejně velkého příjmu ve shodné výši. V důsledku daňové reformy došlo k navýšení základu daně u zaměstnance o nepeněžní příjem, který představuje odvod sociálního a zdravotního pojištění zaměstnavatele. Avšak i nadále je příjem osoby samostatně výdělečně činné zatížen odvody na sociální a zdravotní pojištění více než stejně velký příjem zaměstnance. Odstranění nerovností ve výši odvodů na pojistném pro podnikatele a zaměstnance by mělo být pro právě probíhající reformu veřejných financí jeden z hlavních úkolů.

Abstract:

Der Inhalt meiner Arbeit ist Vergleichung und anschliesende Bewertung des Legislativstandes im Bereich der Rentenbesteuerung, Sozial- und Krankenversicherung vor der Reform des öffentlichen Haushalts und im Laufstatus der Reform. Eine gegenseitige Anknüpfung oder im Gegenteil eine Verschiedenheit in der Haltung, welche Empfänge, die die Steuerpflicht haben, auf die Bemessungsgrundlage den zuständigen Versicherungsarten nicht angerechnet sind. Die Arbeit ist auf die Vergleichung gerichtet, wie und in welcher Höhe die steuerplichtige erwerbstätige Person von eizelnen Abgabepflichten belastet ist, im Vergleich mit dem steuerpflichtigen Arbeitnehmer. Weiter zeige ich, zu welchen Unterschieden es im Rahmen der Einführung von einzelnen Teile der öffentlichen Finanzenreform kam, besonders im Rahmen der Steuerreform. Die Einkommenssteuer entrichtete der Arbeitnehmer, auch der Erwerbstätige von dem gleichen Einkommen in der gleichen Höhe. In Folge der Steuerreform kam es zur Erhöhung der Besteuerungsgrundlage für den Arbeitnehmer um den Sachempfang, der stellt die Abgabe der Sozial- und Krankenversicherung vom Arbeitgeber dar. Jedoch ist das Einkommen der erwerbstätigen Person immer noch mit Abgabe der der Sozial- und Krankenversicherung mehr belastet, als das gleiche Einkommen des Arbeitnehmers. Die Ungleichheitsbeseitigung in der Höhe der Vesicherungsabgabe für die Unternehmer und Arbeitnehmer sollte für die eben verlaufende Reform der öffentlichen Finanzen eine der Hauptaufgaben sein.

Klíčová slova

Osoba samostatně výdělečně činná, podnikatel, zaměstnanec, daň z příjmu, sociální pojištění, zdravotní pojištění, základ daně, vyměřovací základ, daňové přiznání, příjmy, výdaje, zákon, daňová reformader Erwerbstätige von dem gleichen Einkommen, der Unternehmer, der Arbeitnehmer, Die Einkommenssteuer, die Socialversicherung, die Krankenversicherung, die Besteuerungsgrundlage, die Bemessungsgrundlage, die Steuererklärung, das Aufkommen, die Ausgaben, das Recht, der Steuerreform

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 20. 4. 2009

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 24. 6. 2009
• Vedoucí: Ing. Jitka Hašková
• Oponent: Ing. Mgr. Jaromír Tichý, MBA

Vysoká škola finanční a správní

Magisterský studijní program / obor:
Ekonomika a management / Řízení podniku a podnikové finance