Zhodnocení vlivu úrovně reprodukce na ekonomiku výroby mléka

Bc. Božena Chválovská

Master's thesis

Evaluation of reproductive parameters on milk production profitability

Abstract:

Diplomová práce se zabývala vyhodnocením vlivu mléčné užitkovosti na reprodukční schopnosti dojnic. Praktická část probíhala na komerční užitkové farmě ve Středočeském kraji. Práce se zabývá problematikou vysokoužitkových krav u kterých může docházet vlivem vysoké metabolické zátěže v prvních fázích laktace k výraznému poklesu plodnosti, která negativně ovlivňuje ekonomiku produkce mléka. Bylo sledováno celkem 162 dojnic holštýnského skotu. Data o dojnicích pocházela z vnitropodnikové evidence vedené v programu farmsoft a dále z dat kontroly užitkovosti. Byly vybrány dojnice, které zabřezly v období od května 2021 do února 2022 a u každé z nich byly zhodnoceny reprodukční ukazatelé jako inseminační interval, servis perioda a jednotlivé inseminace potřebné k zabřeznutí, včetně jejich výše nádojů na kterých byly inseminace prováděny. Z kontroly užitkovosti byly údaje o jednotlivých normovaných laktacích: počet laktačních dnů a množství mléka za 305 dnů. Soubor dat byl analyzován z několika pohledů a to nejprve za všechny dojnice. Celkový nádoj za 305 dní činil 10 661 kg mléka. Průměr mezidobí u sledovaného souboru bylo 406 dní, servis perioda byla 121 dní a inseminační index 2,3. Dále byl vypočítán rozdíl mezi nádojem při první inseminaci a nádojem při inseminaci po, které plemenice zabřezla. Ten činil - 3,2 kg mléka. Pro vyhodnocení vlivu výše mléčné užitkovosti na reprodukční ukazatele byl soubor rozdělen, dle pořadí laktace. U sledovaného souboru dojnic byl zjištěn statistický průkazný vliv pořadí laktace na inseminační index, servis periody, nádoj za 305 dní a výše nádoje při zabřeznutí. Prvotelky s nižšími nádoji, oproti dojnicím na vyšších laktacích, zabřezávaly lépe. Další rozdělení souboru bylo provedeno podle výše nádoje za 305 dní a to na dojnice pod 10 660 kg mléka a na dojnice nad 10 660 kg mléka. Mezi těmito skupinami byl statistický rozdíl potvrzen u všech reprodukčních ukazatelů. Bylo prokázáno negativního vlivu vysoké užitkovosti za normovanou laktaci, vůči úrovni reprodukce. Jelikož krávy, které uzavíraly vyšší normované laktace, potřebovaly o 0,5 více inseminačních dávek na zabřeznutí a průměrná servis perioda byla kolem 140 dní, což bylo o 32 dní déle, než u krav pod 10 660 kg mléka. Poslední rozdělní bylo na základě výše nádoje při první inseminaci. Soubor byl rozdělen na dojnice dle výše denního nádoje při první inseminaci. Vysokoužitkové dojnice (nad 40 l/den) potřebovaly na zabřeznutí o jednu inseminaci více, než krávy s nádoji nižšími. Dále byl sledován interinseminační interval mezi jednotlivými inseminacemi a za problémový byl stanoven interval vyšší jak 45 dní mezi jednotlivými inseminacemi. V celém souboru se nacházelo 37 krav, které měly během laktace nějaký zdravotní problém. Nejvíce problémových krav se nacházelo mezi 1 - 2 a 2 - 3 inseminací. Nejvyšší podíl problémů zapříčinily mastitidy a metritidy. Při srovnání pak problémových krav, dle pořadí laktace, bylo nejvíce problémů u krav na druhých laktacích.

Abstract:

The thesis dealt with the evaluation of the effect of milk yield on the reproductive ability of dairy cows. The practical part was carried out on a commercial dairy farm in the Central Bohemia region, from where most of the data were taken. The thesis deals with the problem of high yielding cows, which may experience a significant decrease in fertility due to high metabolic load in the first stages of lactation, which negatively affects the economics of milk production. A total of 162 Holstein dairy cows were monitored. The data on dairy cows were obtained from on-farm records kept in farmsoft and from performance monitoring data. The dairy cows that calved between May 2021 and February 2022 were selected and reproductive parameters such as insemination interval, service period and individual inseminations required for calving were assessed for each cow, including the amount of rumen on which the inseminations were performed. From the performance check, data on individual standard lactations were: number of lactation days and milk yield in 305 days. The data set was analysed from several perspectives, firstly for all dairy cows. The total milk yield for the 305 days was 10 661 kg of milk. The mean inter-period for the study population was 406 days, the service period was 121 days and the insemination index was 2.3. Furthermore, the difference between the milk yield at the first insemination and the milk yield at the insemination after which the dam became pregnant was calculated. The difference was - 3.2 kg of milk. In order to evaluate the effect of milk yield on reproductive parameters, the set was divided according to the order of lactation. In the studied set of dairy cows, a statistically significant effect of lactation order on insemination index, service period, 305-day milk yield and milk yield at calving was found. The first lactation cows with lower rations, compared to the cows on higher lactations, were better at farrowing. A further division of the cohort was made according to 305-day yield into cows below 10 660 kg milk and cows above 10 660 kg milk. Statistical difference between these groups was confirmed for all reproductive parameters. There was evidence of a negative effect of high yield per normal lactation, relative to the level of reproduction. Since cows that closed higher normalized lactations needed 0.5 more insemination doses to become pregnant and the average service period was about 140 days, which was 32 days longer than that of cows below 10 660 kg milk. The final split was based on the amount of milk yield at first insemination. The cohort was divided into dairy cows according to the amount of daily milk yield at first insemination. High yielding cows (above 40 litres/day) needed one more insemination to become pregnant than cows with lower yields. The interinsemination interval was also monitored and an interval of more than 45 days between inseminations was considered problematic. There were 37 cows in the whole population that had some health problem during lactation. Most problem cows were found between 1-2 and 2-3 inseminations. Mastitis and metritis caused the highest proportion of problems. When comparing then problematic cows, according to the order of lactation, the most problems were in cows on the second lactations.

Keywords

skot, reprodukce, mléčná užitkovost, inseminační index, detekce říje, zabřezávání, plodnost

Keywords

cattle, milk yield, reproduction, insemination index, estrus detection, farrowing, fertility

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 14. 4. 2022

Thesis defence

• Supervisor: doc. Ing. Jaroslav Čítek, Ph.D.

Czech University of Life Sciences Prague

Faculty of Agrobiology, Food and Natural Resources

Master programme:
Animal Production