Percepce afektivních stimulů u non-humánních primátů

Bc. Barbora Šebíková

Diplomová práce

Perception of affective stimuli in non-human primates

Anotace:

Cílem diplomové práce bylo studovat spontánní preferenci emočních výrazů lidských tváří u non-humánních primátů. V rámci stimulů bylo použito 12 fotografií pocházejících z databáze KDEF (The Karolinska Emotional Directed Faces), na nichž byly zobrazeny dvě ženy a dva muži, z nichž každý byl zobrazen s neutrálním, pozitivním (radost) i negativním (hněv) emočním výrazem tváře. Fotografie byly vybrány ze sady 126 fotografií, které byly ohodnoceny 20 lidskými hodnotiteli, tak aby byly zvoleny stimuly s nejvyšší shodou, co se týká zobrazované emoce. V experimentu byli testováni tři dospělí samci druhu makak rhesus (Macaca mulatta), z nichž každý absolvoval celkem 96 prezentací stimulů rozdělených do osmi sezení. Z důvodu zachování jejich welfare, nebyli makaci před ani v průběhu testovacích sezení omezováni v pohybu ani v přístupu ke krmivu a vodě. Pořadí testování jednotlivých makaků určovala jejich dominační hierarchie, a tudíž byl dominantní jedinec testován vždy jako první. K testování byla použita metoda spontánní preference, kdy jsme použili aparatury sestávající ze dvou upravených kalíšků s připevněnou deskou, která umožňovala připevnění fotografií skrze suchý zip. Fotografie se vždy lišily v kategorii emočního výrazu, ale mohly být současně zobrazeny osoby stejného pohlaví, či dokonce stejná osoba s různým emočním výrazem. Fotografie byly v testovacích sezeních seřazeny tak, aby se v následujících prezentacích stimulů neopakovaly stejné osoby či stejné emoční výrazy tváře na stejných pozicích. Pod oběma testovacími kalíšky byla umístěna mandle, aby mohli být makaci odměněni za každou svoji volbu. Makaci učinili svou volbu dotykem jedné z předložených fotografií, za což dostali odměnu v podobě mandle. Počet voleb pro jednotlivé stimuly byl hodnocen jako ukazatel spontánní preference afektivních stimulů. Ačkoliv jsme předpokládali, že makaci budou preferovat pozitivní i neutrální emoční výrazy oproti negativnímu emočnímu výrazu a zároveň nebudou preferovat pozitivní emoční výraz oproti neutrálnímu emočnímu výrazu, nebyla v tomto experimentu prokázána žádná spontánní preference emočních výrazů. Statistické vyhodnocení bylo kromě kombinace emočních výrazů zaměřené i na pozici stimulu, identitu testovaného subjektu a jejich interakce, jež by mohly mít vliv na volbu stimulů. Nicméně ani tyto faktory neovlivnily individuální volbu jednotlivých stimulů. Důvodů, které mohly ovlivnit výsledek experimentu, mohlo existovat mnoho. Proto by v budoucím výzkumu mohl být použit jiný design zahrnující především zamezení nechtěného rušivého vlivu přítomného experimentátora. Případně bych doporučovala i vyšší atraktivitu odměny, vícečetné opakování prezentací stimulů a využití akustických afektivních stimulů. Tato pilotní studie přispěla zejména k prozkoumání metodiky použitelné pro percepci afektivních stimulů a určila tak další možnosti studia. Zároveň mělo testování pro makaky v laboratoři funkci enrichmentu, čímž byl zvyšován jejich welfare a zároveň posilován vztah mezi nimi a experimentátorem.

Abstract:

The main objective of the master thesis was to study the spontaneous preference of human emotional facial expressions in non-human primates. 12 photos from the KDEF (The Karolinska Emotional Directed Faces) database were used as stimuli, showing two women and two men, each with a neutral, positive (happiness), and negative (anger) emotional facial expression. The photos were selected from a set of 126 photos and then rated by 20 human raters so that the photos with highest agreement in the emotional category were selected. In the experiment, three adult male rhesus macaques (Macaca mulatta) were tested, each of them had completed 96 presentations of stimuli divided into eight sessions. For their welfare, the macaques were not restricted in their movement or in their access to food and water before and during the test sessions. The order of the tested subjects was determined by their dominance hierarchy, and therefore the dominant macaque was always tested first. The spontaneous preference method was used for testing, where we used apparatus from two modified cups with an attached board that allowed photos to be attached via Velcro. The photos always differed in the category of emotional expression, but people of the same gender, or even the same person with different emotional expressions, could be shown at the same time. The photos were arranged in the test sessions in such a way that the same persons or the same emotional facial expressions in the same positions were not repeated in the next presentation. An almond was placed under each position of the cup so that the macaques could be rewarded for any choice they made. The macaques made their choice by touching one of the presented photos, for which they received a reward. The number of choices for individual stimuli was evaluated as an indicator of spontaneous preference for affective stimuli. Although we hypothesized that macaques would prefer both positive and neutral against negative emotional expressions and would not prefer positive against neutral emotional expressions, no spontaneous preference for emotional expressions was demonstrated in this experiment. In addition to the combination of emotional facial expressions, the statistical evaluation also focused on the position of the stimulus, the identity of the tested subject and their interaction, which could influence the choice of stimuli. However, even these factors did not influence the individual choice of stimuli. There could have been many reasons that could have influenced the result of the experiment. Therefore, in future research, a different design could be used, mainly involving the prevention of the unwanted disturbing influence of the present experimenter. Alternatively, I would also recommend a higher attractiveness of the reward, more presentations of stimuli and the use of acoustic affective stimuli. This pilot study contributed in particular to the usability of the designof the experiment for the perception of affective stimuli and identified other study options. At the same time, the testing in the laboratory had the function of enrichment for the macaques, which increased their welfare and at the same time strengthened the relationship between them and the experimenter.

Klíčová slova

non-humánní primáti, afektivní stavy, emoce, makak rhesus, spontánní preference

Keywords

non-human primates, affective states, emotions, rhesus macaque, spontaneous preference

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 22. 4. 2024

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 24. 5. 2024
• Vedoucí: RNDr. PhDr. Tereza Nekovářová, Ph.D.
• Oponent: Petra Skalníková, externi

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Magisterský studijní program:
Management zdraví a welfare zvířat