Život a dílo Josefa Kohouta (1734-1777) jako příklad migrace hudebníků v osvícenské Evropě

Mgr. Jana Franková, Ph.D.

Disertační práce

The life and works of Joseph Kohaut (1734-1777) as a contribution to the study of the migration of musicians in Enlightenment Europe

Anotace:

Tato disertační práce představuje na základě množství archivních dokumentů a hudebních pramenů životní osudy a skladebný odkaz jednoho z posledních známých loutnistů, Josefa Kohouta (1734–1777). Tento hudebník, narozený ve Vídni, se řadí do druhé generace migrujících hudebníků z českých zemí v 18. století a i v tomto kontextu je zde studován. Nově objevené rodinné vazby na Jakuba Josefa Kohouta (1677/78–1762), Josefova otce a loutnistu ve službách předních víděňských šlechtických rodů – knížat ze Schwarzenbergu a z Esterházy – a Karla Kohouta (1726–1784), Josefova staršího bratra a pozdějšího sekretáře hraběte Václava Antonína z Kounic-Rietbergu, nutí nazírat Josefovu hudební kariéru ve zcela jiném kontextu, než jaký nabízely dosavadní zkazky o hudebníkovi. Právě vazby mezi předními evropskými šlechtickými rody a šlechtický mecenát měly hlavní úlohu v hudební kariéře Josefa Kohouta. Jedná se zejména o knížete Hieronima Floriana Radziwiłła, u nějž získal Kohout své první známé místo, dále o již zmíněného hraběte a později knížete Václava Antonína z Kounic-Rietbergu, který nad hudebníkem držel ochrannou ruku a v neposlední řadě o prince Louis-Françoise de Bourbon-Contiho, u nějž takřka deset let působil v Paříži. Právě s tímto milovníkem hudby je třeba spojovat i Kohoutovu pařížskou tvorbu včetně jeho komických oper, které hudebníka proslavily i za hranicemi Francie. Jako doplněk rozboru skladebného odkazu Josefa Kohouta, který stojí na pomezí galantního stylu a klasicismu a odráží v sobě kulturní prostředí, s nimiž se Josef během svého života setkal, připojujeme tematický katalog jeho děl. V rámci příloh katalogu zpracováváme také dosud nedostatečně známou tvorbu jeho staršího bratra Karla Kohouta a zamýšlíme se nad spornými atribucemi děl oběma bratrům. V rámci apendixu mapujeme evropskou recepci komických oper Josefa Kohouta a představujeme množství unikátních dokumentů spjatých s životními osudy hudebníka, včetně nově objeveného soupisu majetku po jeho předčasné smrti, 12. května 1777 v Paříži.

Abstract:

This thesis focuses on the musical career of Joseph Kohaut (1734–1777), one of the last known lute players in Europe of the Enlightenment. Belonging to the second generation of the musicians originated from the Czech lands, this lutenist, born in Vienna and dead in Paris, represents an interesting case of the migration of musicians in the 18th century Europe. After having examinated the origines of the musician and his close family (his father Jacob Joseph Kohaut and his older brother Karl Kohaut), the study analyses his own musical career. The aristocratic patronage becomes apparent as an important reason for his musical production, including his comic operas that made him famous also outside France. Finally, this study addresses the compositions of both brothers Kohaut, taking interest in problematic attributions, and offers a thematic catalogue of all works registering their all known sources.

Klíčová slova

Migrace hudebníků v 18. století, Migration of musicians in the 18th-century Europe, šlechtický mecenát, aristocratic patronage, Louis-François de Bourbon-Conti, Hieronim Florian Radziwill, Wenzl Anton von Kaunitz-Rietberg, komická opera, comic opera, Comédie Italienne, komorní hudba pro loutnu, chamber music with lute

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 4. 1. 2016

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 26. 2. 2016
• Vedoucí: doc. PhDr. Jana Perutková, Ph.D., Prof. Raphaëlle Legrand
• Oponent: prof. PhDr. Barbara Maria Willi, Ph.D., prof. Patrick Taïeb

Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Obecná teorie a dějiny umění a kultury (čtyřleté) / Hudební věda