Cinema and Cultural Memory. The case study of Dovzhenko Centre in Kyiv

Bc. Yelyzaveta Strilets

Bakalářská práce

Anotace:

Prostřednictvím uchovávání, reinterpretace a distribuce filmového materiálu zprostředkovává Národní centrum Oleksandra Dovženka národní identitu. Tato práce zkoumá postavení centra jako klíčové instituce kulturní paměti na Ukrajině. Nachází se na průsečíku filmové historie, studií kulturní paměti a současné ukrajinské společensko-politické situace a zasazuje Centrum do širší diskuze o politice archivů, kanonizaci paměti a kulturních dopadech historických zlomů. Práce využívá základní pojmy jako komunikativní vs. kulturní paměť, dichotomie kanon/archiv a zprostředkované předávání paměti, vycházející z teoretických rámců Aleidy Assmann, Astrid Erll a Jana Assmanna. Zkoumá také, jak konflikt, digitální zprostředkování a postkoloniální rámce ovlivňují institucionální paměťovou krajinu, přičemž vychází z pohledů autorů jako Bevan, van Dijck a Möckel-Rieke. Analýza využívá kvalitativní metodologii, která kombinuje polostrukturované rozhovory s klíčovými pracovníky Dovženko centra s textovou, historickou a mediální analýzou. Výsledky ukazují, že Dovženko centrum zůstává i přes omezení způsobená válkou a právní spory se Státní filmovou agenturou živým a dynamickým kulturním centrem. Kromě uchovávání paměti ji aktivně mobilizuje prostřednictvím pečlivě volených veřejných programů, edukačních aktivit, digitálních filmových platforem a mezinárodních partnerství. Proměnlivé postavení centra ukazuje, jak mohou kulturní instituce – zvláště v traumatizovaných a přechodných státech – aktivně spoluvytvářet kolektivní paměť.

Abstract:

Through the preservation, reinterpretation, and distribution of cinematic material, the Oleksandr Dovzhenko National Centre mediates national identity. This thesis explores the center's position as a pivotal institution of cultural memory in Ukraine. Situated at the nexus of film history, cultural memory studies, and current Ukrainian sociopolitical dynamics, the study places the Center in the context of larger discussions about archive politics, memory canonization, and the cultural effects of historical rupture. The thesis utilizes fundamental ideas like communicative vs. cultural memory, the canon/archive dichotomy, and the mediated transmission of memory, all based on the theoretical frameworks of Aleida Assmann, Astrid Erll, and Jan Assmann. It also examines how conflict, digital mediation, and postcolonial frameworks affect the institutional memory landscape, drawing on viewpoints from Bevan, van Dijck, and Möckel-Rieke. The analysis uses a qualitative methodology, incorporating semi-structured interviews with key personnel from the Dovzhenko Center, complemented by textual, historical, and media analysis. The results show that the Dovzhenko Center remains a vibrant and dynamic cultural center despite war-related limitations and legal disputes with the State Film Agency. In addition to preservation, it also mobilizes memory through thoughtfully selected public programs, outreach efforts, digital movie platforms, and worldwide partnerships. The Center's changing position exemplifies how cultural institutions, especially in traumatized and transitional nations, can be dynamic participants in negotiating collective memory.

Keywords

Cultural memory, Cinema, Film archive, National idenity, Dovzhenko Center, Kyiv, Memory Studies, Ukrainian contemporary history, Culture and War, Film Studies

Jazyk práce: angličtina

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 15. 5. 2025

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 5. 6. 2025
• Vedoucí: doc. Mgr. Pavel Skopal, Ph.D.
• Oponent: Mgr. Michal Večeřa, Ph.D.

Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Bakalářský studijní program / obor:
Culture, Media and Performative Arts / Culture, Media and Performative Arts