Monitoring a zhodnocení ilegálního obchodu s luskouny

Linda Babiánková

Bakalářská práce

Pangolin illegal trade, the assessment and monitoring

Anotace:

V posledních letech došlo k výraznému nárůstu nelegálního obchodu s luskouny, což vedlo k tomu, že jsou v současnosti nejčastěji lovenými savci na světě. Pokles populace tohoto druhu lze přičíst různým faktorům, včetně ztráty habitatu, fragmentace populací, intenzivnější zemědělské činnosti a zejména nadměrnému lovu. Od roku 2016 je všech osm druhů zařazeno do přílohy CITES I, čímž je na ně uvalen celosvětový zákaz mezinárodního obchodu. Tradiční medicína a léčitelství v Asii a Africe využívají šupiny a další části těla k řešení nejrůznějších zdravotních potíží. V asijských restauracích je jejich maso považováno za delikatesu, zatímco v Africe se konzumuje především jako bushmeat. Využití genetických technologií umožňuje dosáhnout jak identifikace druhu, tak určení původu jedince, což je zásadní pro následné snahy o ochranu a právní řízení, stejně jako pro sledování klíčových kanálů obchodu. Největší poptávka po šupinách i celých jedinců je v Asii. Značná část asijských druhů je předmětem obchodu v rámci asijského kontinentu. Většina afrických druhů je obchodována prostřednictvím námořní dopravy z Nigérie do asijských přístavů a poté do Číny. Získávání šupin a živočichů ze sousedních zemí je podstatnou součástí obchodu s luskouny, přičemž Nigérie je významným centrem této činnosti. V současné době nejvíce zabavených luskounů má původ v Kamerunu. Evropské země zaujímají významnou pozici v rámci ilegálního obchodu s luskouny zejména působením jako tranzitní místa. Tyto nezákonné aktivity se odhalují pomocí forenzních genetických metod. Praktická část je zaměřena na sekvenaci cytochromu b (cytb), který lze využít mimo jiné k trasování ilegálního obchodu s ohroženými druhy, včetně luskounů. Pomocí haplotypové sítě byla popsána genetická linie z Konga, která poukazuje na problematiku geneticky nezmapovaného území ohrožených druhů.

Abstract:

Over the recent years, there has been a notable surge in the illicit commerce of pangolins, leading to their current status as the most hunted mammal in the world. The fall in population numbers of these species can be attributed to various factors, including habitat loss, habitat fragmentation, intensified agricultural activities, and notably, excessive hunting. Since the year 2016, all eight species have been incorporated into CITES Appendix I, thereby imposing a global prohibition on their international commerce. Traditional medical techniques in Asia and Africa employ scales and other body parts to address a diverse range of health ailments. In Asian restaurants is their meat is considered a delicacy, while in Africa it is mainly eaten as bushmeat. The utilization of genetic technologies enables the achievement of both species’ identification and individual origin determination, which are crucial for following conservation endeavours and legal proceedings, as well as the tracking of key trafficking channels. The region of Asia exhibits the highest level of demand for both scales and whole specimens. A significant proportion of Asian species are subject to commerce within the confines of the Asian continent. Most African species are acquired and traded through maritime transportation from Nigeria to Asian ports, and then to China. The acquisition of scales and fauna from neighbouring countries is a substantial component of the pangolin commerce, with Nigeria serving as a prominent hub for this activity. Currently, most of the seizures originate from Cameroon. European countries have a significant position in the illegal pangolin trade, in particular by acting as transit points. These illegal activities are detected using forensic genetic methods. The practical part focuses on the sequencing of cytochrome b (cytb), which can be used, among other things, to trace the illegal trade in endangered species, including pangolins. Using a haplotype network, a genetic lineage from the Congo was described, highlighting the issue of the genetically uncharted territory of endangered species.

Klíčová slova

luskoun, ilegální obchod, ilegální trasy, forenzní analýza, genetické metody, cytochrom b

Keywords

pangolin, illegal trade, illegal routes, forensic analysis, genetic methods, cytochrome b

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 20. 4. 2024

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 29. 5. 2024
• Vedoucí: Mgr. Barbora Černá Bolfíková, Ph.D.
• Oponent: Anna Kubátová, externi

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta tropického zemědělství

Bakalářský studijní program:
Tropické zemědělství