Vliv délky laktace na reprodukční užitkovost prasnic

Bc. Chisenga Emmanuel MUKOSHA

Master's thesis

Abstract:

The aim of the master´s thesis was to analyse the effects of the length of lactation between weaning after 21 days (2013-2015) and 28 days (2016-2019) on a commercial farm. The number of total born piglets was higher to the sows that weaned at day 28 (15.0 piglets) by 0.5 piglet compared to day 21. The number of alive born piglets was higher when weaned at day 28 (13.5 piglets) by 1.0 piglet compared at day 21. The average was greater weaning at day 28 (11.5 piglets) showing an increase of 0.7 piglet. The number of alive born piglets was recorded at its highest in the year 2019 with an average of 14.0 piglets which is an increase of 1.6 piglets (P < 0.05) compared to the year 2013 which recorded the lowest average of 12.4 piglets. The highest average was recorded during parity 4 (13.5 piglets) and the lowest during parity 7 (12.2 piglets). The difference was 1.3 piglets (P < 0.05). Large White breed (13.2 piglets) had the highest average number of alive born piglets with an increase of (0.8 piglet) compared to the lowest recorded with the Landrace breed (12.4 piglets). The combinations of LW L (13.1 piglets) had a higher average of piglets of about (0.6 piglet) compared to the combinations of L LW (12.5 piglets). The average age at first farrowing was 360.1 days. The correlation coefficients between the age of gilts at the first farrowing and the number of born piglets (total and alive) were evaluated as low and were not statistically significant. A statistical difference in the average number of alive born piglets with sows equal to or less than 114 days had a higher average of about 0.8 piglet (P < 0.05) compared to gestation length equal to or more than 115 days. The farrowing interval with 146 days had a greater average number of alive born piglets by 0.2 piglet in comparison to the average when the farrowing interval was 145 days. There was an increase in the average to the number of alive born piglets with weaning to conception interval (WCI) 4 days with an increase of 0.5 piglet (P < 0.05) compared to WCI 5 days.

Abstract:

Cílem diplomové práce bylo analyzovat vliv délky laktace 21 dní (roky 2013 až 2015) a 28 dní (roky 2016 až 2019) na ukazatele reprodukce prasnic ve vybraném chovu. Při odstavu selat ve 28 dnech byl průměrný počet všech narozených selat (15,0 selat) o 0,5 selete, počet živě narozených selat (13,5 selat) o 1,0 sele a počet odstavených selat (11,5 selat) o 0,7 vyšší než při odstavu ve 21 dnech Průměrný počet živě narozených selat byl zaznamenán nejvyšší v roce 2019 (14,0 selat). Byl o 1,6 selete (P < 0,05) vyšší ve srovnání s rokem 2013, kdy byl zaznamenán nejnižší počet (12,4 selat). Nejvyšší průměrný počet selat byl na 4. vrhu (13,5 selete) a nejnižší byl na 7. vrhu (12,2 selete). Rozdíl byl 1,3 selete (P < 0,05). Nejvyšší průměrný počet živě narozených selat měly prasnice plemene large white (13,2 selete). Byl o 0,8 selete vyšší ve srovnání s nejnižším počtem zaznamenaným u prasnic plemene landrase (12,4 selete). Prasnicím LW L (13,1 selat) se narodilo o 0,6 selete více selat než prasnicím kombinace L LW (12,5 selat). Průměrný věk prasniček při prvním porodu byl 360,1 dne. Korelační koeficienty mezi věkem prasniček při prvním porodu a počtem všech a živě narozených selat byly hodnoceny jako nízké, statisticky nevýznamné. Prasnicím s délkou březosti 114 dní se narodilo o 0,8 selete více (P < 0,05) než prasnicím s délkou březosti 115 dní. Prasnice s délkou mezidobí 146 dní vykázaly o 0,2 selete vyšší průměrný počet živě narozených selat ve srovnání s prasnicemi, u kterých bylo mezidobí 115 dní. U prasnic s délkou intervalu od odstavu do zapuštění 4 dny byl zjištěn vyšší průměrný počet živě narozených selat o 0,5 selat (P < 0,05) ve srovnání s prasnicemi, u kterých byl interval od odstavu do říje 5 dní.

Keywords

prasnice, reprodukce, laktace, odstav, selata

Language used: English

Date on which the thesis was submitted / produced: 17. 6. 2020

Thesis defence

• Supervisor: doc. Ing. Naděžda Kernerová, Ph.D.

UNIVERSITY OF SOUTH BOHEMIA IN ČESKÉ BUDĚJOVICE

Faculty of Agriculture

Master programme / field:
Agriculture Engineering / Agriculture Engineering