Fyzicko-geografická charakteristika a zhodnocení vybraných socioekonomickcýh aspektůgolfových hřišť v České republice

Ing. Jiří SLÁMA

Doctoral thesis

Physical-geographic characterization and evaluation of selected socio-economic aspects of golf courses in the Czech Republic.

Abstract:

Cílem disertační práce je podat fyzicko-geografický popis lokalizace golfových hřišť (GH) v rámci jednotlivých krajů České republiky (ČR) a současně i provést socioekonomické zhodnocení výstavby GH v relaci na základní land-use (vč. finančních aspektů), klimatické, půdní, geomorfologické a hydrologické parametry. Tento základní přehled by měl přinést podstatné informace o možných negativních resp. i pozitivních vlivech GH na jednotlivé složky přírodního prostředí. Zhodnocení fyzicko-geografických parametrů bylo uskutečněno na všech 114 GH v ČR. GH se rozkládají na výměře téměř 5 106 ha, tj. 0,06 % celkové výměry ČR. Největší boom výstavby GH lze rozčlenit do dvou etap: 1. etapa ? pozvolnější výstavba GH do pol. 90. let 20. stol. spojená s přílivem investic, tzv. ?geografie investic? týkající se přímo výstavby GH a privatizací veřejného sektoru a 2. etapa ? od roku 2000, kdy došlo k akumulaci investic, nastává i výrazné zrychlení v tempu budování GH (ročně přibývá 5-9 GH). Vliv socioekonomických důsledků na dynamiku výstavby GH v regionu byl potvrzen, byla prokázána nezávislost poměru rozlohy kraje a počtu GH. Výrazná byla přitom při výstavbě GH dotační politika EU v programovacím období 2007-2013 ve výši 0,4 mld. Kč. Z hlediska polohy GH v regionu je důležitá jeho ?dopravní dostupnost či odlehlost?. Dobrá dopravní dostupnost totiž zajistí GH dostatečnou klientelu, např. v okolí velkých aglomerací jako Praha či Brno (zde je tato klientela i finančně silná). Při zhodnocení klimatických charakteristik za vegetační období (duben-říjen) se prokázalo, že 20 ze 114 GH (tj. necelých 18 %) je ohroženo potenciálním suchem. Z geografického hlediska jsou tato hřiště lokalizována v krajích Středočeský, Plzeňský, Karlovarský, Ústecký, Jihomoravský a Zlínský. Nejextrémnějších hodnot dosahuje kraj Jihomoravský s počtem potenciálně suchých dní až 123 a vláhovým deficitem 80 mm. Závlahy, které doplňují vláhový deficit, se však blíží teoretické spotřebě. Největší procentuální podíl výměry GH vůči zemědělské půdě je v hlavním městě Praha a Karlovarském kraji. Právě poměr výměry GH vůči výměře zemědělské půdy je klíčovým aspektem, neboť zde dochází ke změně využití stávající zemědělské plochy. Nejkvalitnější půda (třída ochrany I. a II. byla zabrána v 35,48 % z celkové výměry GH. Výsledky dále prokazují, že pouze přibližně jedna polovina celkové výměry GH byla vyňata ze zemědělského půdního fondu (ZPF). To znamená, že pouze u této výměry byly provedeny finanční odvody za ZPF. Se změnou využití pozemku (land-use) v katastru souvisí i rozdílná daňová výtěžnost. Největší výměru zabírají GH (celkem 2883,14 ha, tj. téměř 57 %) v plochých pahorkatinách, to odpovídá i střední nadmořské výšce ČR. Naopak nejmenší výměru zabírají GH ve vyšších polohách, a to (90,5 ha) v členitých vrchovinách. V rovině do 200 m n. m. se nachází pouze 99,78 ha, tj. 1,95 % z celkové výměry GH v ČR. V nejvyšších polohách morfometrického typu georeliéfu: ploché hornatiny, členité hornatiny a velehornatiny se GH v ČR nenacházejí vůbec. V ČR nejsou náhorní plošiny, kde by bylo možno GH stavět (jako např. v USA). Výpočty metodou čísel odtokových (CN) křivek byl prokázán pozitivní vliv travních porostů na přímý odtok. Na půdách s velkou infiltrační kapacitou je po zatravnění orné půdy GH přímý odtok nulový, a to i při stoleté jednodenní srážce. Tzn., že veškerá voda infiltruje pod povrch terénu (země). U půd s vysokými hodnotami CN a menší infiltrační kapacitou je přímý odtok zatravněním výrazně redukován a též přispívá k retenci a akumulaci vody v povodí.

Abstract:

The main goal of this thesis is an evaluation of the dynamics of golf course construction (hereafter, golf course[s] will be denoted by GC[s]) in the Czech Republic (hereafter, denoted by CR) after 1990 (but with the traditions of the 1905 and the first mention since 1898) and an assessment of the impacts and the consequences of GCs on the landscape. The construction of GCs was evaluated from the point of view of the physical geography with regards to the human geography aspects, with a focus on an assessment in relation to land use (incl. financial aspects), climatic, soil, geomorphological and hydrological parameters. This thesis is to present the locational and geographical descriptions of GCs and their assessment in the different regions of the CR. An original database was created for the purpose of the locational and complex evaluation of all the GCs in the CR. The analysis was carried out on 114 GCs in the CR. These GCs covered a surface area of ca. 5106 ha, i.e., 0.06 % of the total area of the CR in 2016. The GCs in the lower uplands (200-450 m a.s.l.) had the largest surface area (56.47 %). On the other hand, the smallest surface area was taken by the GCs situated in higher altitudes (750-900 m a.s.l.), i.e., a total of 90.5 ha. A significant share of the GCs were built on agricultural land with high quality soil, which is clearly a negative phenomenon. More than 34 % of the GCs were built on high quality soils that are under strict protection. From the point of view land use, a total of 51 % of the GCs? area was registered as agricultural land in the Cadaster Land Register. Of the agricultural land, the largest share (35 %) was registered as arable land and approximately one third of the GCs occupied permanent grassland. In contrast, the other area, which should form the majority of GCs because its registered for sport activities, only accounted for 37 % of the golf resorts? area in the CR. The GCs were also built on areas affected by human activity (mines, landfills, fly ash). The area of the GCs in this reclaimed territory was approximately 942 ha, i.e., more than 18 % of the total GCs? area in the CR. The reclamation of such territories by the construction of GCs is one of the variants of the use of such territories. Having assessed the climatic characteristics, it was determined that 20 out of the total of 114 GCs were endangered by potential drought. The deficit is subsidized by irrigation that is close to theoretical consumption (efficient irrigation). The study showed a positive impact of the grassland in the areas of GCs with regards to the direct runoff. The hydrological impact of grassing the arable land is positive, since it contributes to the retention and accumulation of water in the catchment area. The construction and operation of GCs have undeniable socio-economic influences on their surroundings. However, all of these effects may not be obvious at first glance, yet in in-depth interviews or sensory analyses (statistics) these influences can be identified.

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 30. 6. 2018

Thesis defence

• Date of defence: 18. 9. 2018

UNIVERSITY OF SOUTH BOHEMIA IN ČESKÉ BUDĚJOVICE

Faculty of Agriculture

Doctoral programme / field:
Ecology and environment protection / Applied and Landscape Ecology