Theses 

Proces změny po ukončení dlouhodobého užívání pervitinu bez odborné pomoci – Mgr. Pavel Nepustil, DiS.

česky | in English | slovensky

Agenda:
Změnit agendu. Adresa v ISu:

Zpět na vyhledávání

Masarykova univerzita

Fakulta sociálních studií

Doktorský studijní program / obor:
Psychologie (čtyřleté) / Sociální psychologie

Mgr. Pavel Nepustil, DiS.

Disertační práce

Proces změny po ukončení dlouhodobého užívání pervitinu bez odborné pomoci

Change processes after renouncing long-term methamphetamine use without professional help

Anotace: Cílem mojí disertační práce bylo prozkoumat možnosti využití vztahové perspektivy vycházející ze sociálního konstrukcionismu k porozumění procesu přirozeného zotavení z dlouhodobého užívání drog bez odborné pomoci. Předchozí výzkumné studie dospívají k závěru, že jak v případě alkoholu, tak v případě nelegálních drog je spontánní/přirozené zotavení nejčastějším způsobem ukončení užívání těchto látek. Meta-studie (Rumpf, Bischof, Hapke, Meyer & John, 2009) zaměřená pouze na překonání problémů s alkoholem, stanovila, že tři čtvrtiny až dvě třetiny lidí, kteří splňují kritéria pro závislost na alkoholu, překoná svoje problémy bez odborné pomoci, přičemž stabilita tohoto překonání je vysoká. Granfield a Cloud (1999) dokonce odhadují toto procento na 80 procent u alkoholu a jen o něco méně u nelegálních drog. Mnohé studie navíc konstatovaly, že velká část lidí vykazujících po určitou dobu známky závislosti, změnila svůj vzorec chování směrem k občasnému nebo kontrolovanému užívání – ať už stejné drogy, kterou předtím pod kontrolou neměla, anebo jiné. Nejrozšířenějším nástrojem pro vysvětlení procesu změny byl v předložených studiích koncept identity. Může to určitě souviset s tím, že autoři těchto výzkumů často působili v oblasti sociologie, etnografie nebo sociální psychologie, kde jsou tyto koncepty již od druhé poloviny dvacátého století stále více populární (Redfield & Brodie, 2002). Autoři Klingemann, Sobell & Sobell, kteří se dlouhodobě věnují analýzám procesu sebezměny, předkládají ve svém posledním článku (2009) některá doporučení, kam by se měl výzkum v dané oblasti ubírat. Zdůrazňují, že ačkoliv již bylo dostatečně prokázáno, že sebezměna je hlavní cestou k ukončení užívání drog, stále není jasný mechanismus, jak tato změna funguje. Doporučují tedy návrat k menším kvalitativním studiím, kde tento proces bude možné lépe zkoumat. Při vysvětlování tohoto procesu doporučují také jít za hranice kognitivních modelů a překonat individualistické předpoklady. Mým hlavním východiskem se stala tzv. vztahová perspektiva, která byla nedávno konceptualizována v rámci sociálně konstrukcionistické tradice (Gergen, 2009; McNamee & Hosking, 2012; Newbury & Hoskins, 2010), má však bohaté historické kořeny. Při vysvětlování procesu změny po ukončení dlouhodobého užívání drog nám umožňuje překročit rámec individuální zkušenosti zprostředkované konkrétními lidmi, kteří si osvojují nové identity, a nahlédnout vztahové procesy, v rámci kterých jsou tyto identity utvářeny. Zároveň se tato perspektiva nevzdaluje každodenní, žité zkušenosti. Např. americký psycholog Kenneth Gergen (2009) předkládá obraz člověka jako křižovatky různých vztahů, jež jsou pro něj zároveň různými potenciály pro jednání. Každý vztah s sebou nese specifickou identitu, přičemž tyto identity se mohou navzájem velice podobat, aniž by byly stejné. Tím pádem je člověk nositelem mnoha identit, ze kterých zároveň může čerpat mnoho potenciálu pro jednání – Gergen tuto charakteristiku nazývá mnoho-bytí (angl. mulit-being). S využitím těchto konceptů a teorií je tedy pro účely této práce představit užívání drog jako ztělesněné jednání s druhými (angl. embodied action with others), kdy druzí mohou zahrnovat jak živé bytosti, tak materiální objekty. Na základě těchto východisek jsem realizoval kvalitativní výzkum procesu přirozeného zotavování z dlouhodobého užívání pervitinu. Základní otázka mého výzkumu zněla: Jak můžeme s pomocí vztahové perspektivy vysvětlit proces změny po ukončení dlouhodobého užívání pervitinu bez odborné pomoci? K jejímu zodpovězení jsem vyu

Anotace: žil fokusovaných narativních rozhovorů s 19 lidmi, kteří před více než pěti lety od data rozhovoru přestali užívat pervitin. Z nich jsem analyzoval jen 7 z nich, kteří splňovali všechna stanovená kritéria, včetně retrospektivně prokázaných diagnostických kritérií závislosti. Nízký počet respondentů jsem se snažil vykompenzovat důkladností analýzy, kdy jsem využil hned dvou způsobů: identifikaci významných momentů v období přestávání s pervitinem a identifikaci překvapivých momentů v našich rozhovorech. Identifikované momenty jsem konceptualizoval s pomocí vztahové teorie. a rozlišil jsem tři procesy: 1. Narušení vztahového plynutí v období užívání pervitinu; 2. Spolu-vytváření přechodových trajektorií a 3. Vznikání a rozvíjení nového pocitu sounáležitosti. Identifikované momenty jsem tímto způsobem vztáhnul k procesům, které jsou v obecnější rovině popsány jinde (Gergen, Shotter). Je zapotřebí zdůraznit, že všechny tři procesy jsou vzájemně provázané a že určitý identifikovaný moment se může týkat i více procesů zároveň. V rámci „validizace“ jsem identifikované procesy zkusil porovnat s příběhy ostatních respondentů, tedy těch, u kterých se až v průběhu rozhovoru ukázalo, že nevyhovují zcela zadaným kritériím. Moje studie ukázala, že proces změny po ukončení dlouhodobého užívání pervitinu je velice přirozený proces, dobře reprezentovaný termínem „přirozené zotavení“. Primárním cílem tohoto procesu přitom nemusí být ukončení užívání pervitinu. Na jeho samotném počátku může stát drobná nespokojenost, nebo přetrvávající neklid, který potom vede k různým jednáním, pro něž jsem zde použil termín přechodová trajektorie. Do utváření těchto trajektorií jsou přitom vždy zapojeni druzí – přítomní i nepřítomní, reální i imaginární, živí i neživí. Pokud proces probíhá úspěšně, začne vznikat a rozvíjet se nový pocit sounáležitosti – opět v rámci specifických vztahů, do jejichž re-konfigurování je jedinec aktivně a rovnocenně zapojen. Zotavení z dlouhodobého užívání drog v tomto smyslu znamená, že se člověk cítí „doma“ ve vztahovém plynutí, které již není spojeno s pravidelným užíváním drog. Domnívám se, že se tato perspektiva dá využít při nabízení jak neformální, tak formální pomoci lidem, kteří přestávají s užíváním drog. Především z této perspektivy vyplývá, že aniž bychom cokoliv dělali nebo nabízeli, už samotnou svou přítomností se účastníme přechodové trajektorie člověka, který přestává nebo chce přestat s užíváním drog. Tato přítomnost může být sama o sobě velice užitečná, pokud je responzivní, pokud je v ní obsažen zájem o druhého a pokud umožňuje změnu. Můžeme se však také pokusit o rozšíření možností změny, zprostředkování dalších vztahů, které se mohou podílet na vytváření přechodové trajektorie, nebo o koordinaci těchto vztahů. Můžeme k tomuto procesu přispívat také bez přítomnosti lidí, kteří s drogami přestávají: tím, že budeme důvěřovat v možnosti – i zdánlivě nepravděpodobných – změn a budeme tuto důvěru šířit i ve svém okolí.

Abstract: The goal of this study was to explain, from a relational perspective, the transformative process that occurs when a person has quit methamphetamine use and did not use any institutional support such as treatment or counselling. Many studies confirmed that natural recovery is the major pathway from regular durg use in general. For data collection, 19 participants were recruited who naturally recovered from regular methamphetamine use more than five years ago. In summary, within the perspective presented, we can view renouncing methamphetamine and drugs in general as a relational trajectory towards a new sense of belonging. The relational trajectory suggests that the process is not a lonely one even if it may be assisted by a reduction of people around the person.

Klíčová slova: užívání pervitinu / methamphetamine use, přirozené zotavení / natural recovery, vztahová teorie / relational theory

Jazyk práce: čeština

Obhajoba závěrečné práce

  • Obhajoba proběhla 25. 6. 2013
  • Vedoucí: prof. PhDr. Michal Miovský, Ph.D.
  • Oponent: prof. PhDr. Ivo Čermák, CSc., Doc. MUDr. PhDr. Kamil Kalina, CSc.

Citační záznam

Citace dle ISO 690: LaTeX | HTML | text | BibTeX | Wikipedie

Plný text práce

Obsah online archivu závěrečné práce
Zveřejněno v Theses:
  • světu
Složka Odkaz na adresář do lokálního úložiště instituce
metadataTheses.xml metadataTheses.xml
Jak jinak získat přístup k textu

Instituce archivující a zpřístupňující práci: Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií


Nahoru | Aktuální datum a čas: 23. 11. 2017 13:45, 47. (lichý) týden

Kontakty: theses(zavináč/atsign)fi(tečka/dot)muni(tečka/dot)cz