Výskyt hyperoxalurie u pacientů s Crohnovou chorobou po ileokolické resekci

MUDr. Vít NAVRÁTIL

Doctoral thesis

Incidence of Hyperoxaluria in Patients with Crohn´s Disease after Ileocolic Resection

Abstract:

Souhrn Úvod: Oxalurie je jedním z rizikových faktorů vzniku nefrolitiázy a oxalátové nefropatie, která může vést i k selhání ledvin. Pacienti s Crohnovou chorobou (CD - Crohn's disease) mají 2x vyšší riziko této komplikace, zvláště pacienti po ileokolické (IC - ileocolic) resekci. Cílem je stanovit výskyt hyperoxalurie u těchto pacientů a porovnat ho s pacienty s postižením ileocékální oblasti bez provedené resekce a následně obě skupiny se zdravými kontrolami. Sekundárními cíli bylo hodnocení citráturie a dalších modifikujících faktorů. Metodika: Do studie byli zařazeni pacienti s CD starší 18 let s provedenou IC resekcí (skupina 1) a s postižením terminálního ilea bez provedené resekce (skupina 2), jako kontrolní skupina byli pak zařazení dobrovolníci bez známého střevního onemocnění (skupina 3). Vyřazovací kritéria byla léčba citráty, těžká renální insuficience (GFR <30ml/min/1,73 m2), více než dvě střevní resekce, ileostomie, kolektomie, syndrom krátkého střeva, akutně probíhající infekce močových cest a známky relapsu CD. Anamnestická data byla odebrána pomocí dotazníku, byl proveden odběr krve, odběr čerstvé moče, ultrazvukové vyšetření ledvin a žlučníku na přítomnost litiázy a pacienti provedli 24hodinový sběr moči ke stanovení oxalurie, citráturie a magnesurie. Za hyperoxalurii jsme považovali hodnoty nad 0,6 mmol/24 hodin a za hypocitráturii hodnoty pod 1,6 mmol/24 hodin. Výsledky: Zařazeno bylo 107 pacientů, z toho 34 nemocných po IC resekci, 42 s CD bez resekce a 31 zdravých kontrol. Ženy tvořily 43 %, průměrný věk byl 38 +/- 11,5 let. Hyperoxalurie byla zaznamenána u 26,5 % pacientů ze skupiny 1, u 35,7 % ve skupině 2 a v 29,0 % u skupiny 3, rozdíly nebyly statisticky významné (p=0,664). Hypocitráturie byla pozorována u 35,3 % ze skupiny 1, u 31,0 % skupiny 2 a u 9,7 % ve skupině 3, rozdíl proti zdravým kontrolám byl statisticky významný (p=0,034), rozdíl mezi skupinou 1 a 2 signifikantní nebyl (p=1,000). Ve skupině 1 byla prokázána též významná hypomagnesurie ve srovnání se skupinou 2 a 3 (medián 2,25 mmol/24 hod, resp. 3,97, resp. 4,31, p=0,001). Závěr: Hodnoty oxalurie se významně nelišily mezi pacienty s CD a zdravou populací, riziko vzniku litiázy se tedy jeví být podmíněno dalšími faktory jako je hypocitráturie a hypomagnesurie. Z tohoto usuzujeme, že rutinní preventivní testování moče pacientů s CD na odpady oxalátu pravděpodobně není indikováno, nicméně pro definitivní potvrzení bude nutno ještě dalších studií.

Abstract:

Abstract Introduction: Oxaluria is one of the risk factors for the development of nephrolithiasis and oxalate nephropathy, which can also lead to kidney failure. Patients with Crohn's disease (CD) have 2-fold increased risk of this complication, especially patients after ileocolic (IC) resection. The aim is to determine the incidence of hyperoxaluria in these patients and compare with patients with IC involvement without resection and then both groups with healthy controls. Secondary objectives were the assessment of citraturia and other modifying factors. Methods: CD patients older than 18 years with IC resection (group 1) and terminal ileum involvement without resection (group 2) were included in the study, and volunteers without known intestinal disease were included as a control group (group 3). Exclusion criteria were citrate therapy, severe renal insufficiency (GFR <30ml/min/1.73m2), more than two bowel resections, ileostomy, colectomy, short bowel syndrome, acute urinary tract infection and signs of CD relapse. Anamnestic data were collected by questionnaire, a blood sample and a fresh urine sample were taken, an ultrasound examination of the kidneys and gallbladder for the presence of lithiasis was performed, and the patients performed a 24-hour urine collection to determine oxaluria, citraturia, and magnesuria. We considered values above 0.6 mmol/24 hours as hyperoxaluria and values below 1.6 mmol/24 hours as hypocitraturia. Results: 107 patients were included, of which 34 patients after IC resection, 42 with CD without resection and 31 healthy controls. Women made up 43%, the average age was 38 +/- 11.5 years. Hyperoxaluria was noted in 26.5% of patients in group 1, in 35.7% in group 2 and in 29.0% in group 3, the differences were not statistically significant (p=0.664). Hypocitraturia was observed in 35.3% of group 1, 31.0% of group 2 and 9.7% in group 3, the difference against healthy controls was statistically significant (p=0.034), the difference between group 1 and 2 was not significant (p=1.000). Significant hypomagnesuria was also demonstrated in group 1 compared to groups 2 and 3 (median 2.25 mmol/24 h, 3.97 and 4.31 respectively, p=0.001). Conclusion: The values of oxaluria were not significantly different between patients with CD and the healthy population, so the risk of lithiasis seems to be conditioned by other factors such as hypocitraturia and hypomagnesuria. From this, we suggest that routine preventive testing of the urine of patients with CD for oxalate wastes is probably not indicated, however, further studies will be necessary for definitive confirmation.

Keywords

IBD, Crohnova choroba, urolitiáza, oxalurie, citráturie

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 19. 12. 2023

Thesis defence

• Supervisor: doc. MUDr. Lumír Kunovský, Ph.D.

Palacký University Olomouc

Faculty of Medicine and Dentistry

Doctoral programme / field:
Internal Medicine / Internal Medicine