Zobrazení těhotenství v díle Gustava Klimta

Mgr. Drahomíra Žejdlíková

Bakalářská práce

Depiction of Pregnancy in Gustav Klimt's Artworks

Anotace:

Dílo Gustava Klimta z velké části zahrnuje zobrazení žen – a to v různých stavech a pózách. Mnoho jeho obrazů bylo kritizováno a označeno za perverzní a nemorální. K takto kritizovaným obrazům patří i jeho díla, která zpracovávají téma gravidních žen, což je předmětem mé bakalářské práce. Toto tabuizované a společensky nepřijatelné téma ve svých malbách zpracovává Klimt pouze třikrát. Všechny malby mají jak společné prvky, tak výrazné odlišnosti. Odráží se v nich změna Klimtova přístupu k tvorbě, jeho osobní prohry i výhry, jeho život. Pokusila jsem se nastínit okolnosti vzniku všech tří maleb, podrobně rozebrat jejich obsah a nastínit různé interpretace, které obrazy podnítily. Jako první z těchto děl vznikla nástropní malba pro Fakultu medicíny, kde Klimt využil téma nahé gravidní ženy pouze jako jednu z figur, která je součástí kompozice malby. Malba byla značně kritizována a označena za odporující veřejné morálce. Klimta kritika Medicíny natolik zasáhla, že naprosto změnil pojetí v pořadí poslední malby pro fakultu právnictví. Hněv, který vyvolala kritika maleb pro universitu, poznamenal i jeho další díla – jednalo se o klíčový zlom v Klimtově životě i díle. Jednou z takových maleb je Naděje I, představující právě nahou těhotnou ženu, zobrazenou jako „femme fatal“. Jde o jeden z nejkontroverznějších Klimtových obrazů vůbec. Vzniklo velké množství různých interpretací tohoto díla, jak v době vzniku, tak v moderních dějinách umění. Další zobrazení těhotenství v Klimtově tvorbě je malba Naděje II, kde je jasně vidět Klimtův pokus o spoutání a umírnění původně projevených pudů, které jsou odraženy na předchozích dílech.Velkou část tvorby s tématem těhotné ženy představují i jeho kresby. Většinou se jedná o přípravné studie pro výše zmíněné malby. Skicy jsou daleko otevřenější, v mnoha případech erotické. Objevují se názory, že Klimt svými malbami přispěl k emancipaci ženy, a že se jednalo o jeho záměr. Klimtovu dílu, ale nemůžeme přičítat emancipační úsilí ve vztahu k ženě, spíše naopak. Emancipační snahy můžeme přičítat pouze Klimtovu zobrazení ženy, nikoli ženě samotné – Klimt viděl v ženě smyslného tvora, kterého se odvážil zobrazit bez idealizace a příkras.

Abstract:

Many Gustav Klimts masterpieces include depiction of women, women in various situations and postures. Some of his artworks were criticized and designated as perverse and immoral. A theme of gravid women rang among these criticized paintings. As a first one with such a theme a ceiling painting for Faculty of medicin was made, in which Klimt used a subject of nude of gravid woman only as one of figures that was a part of a composition. Painting was clasified as immoral and refused by public. Criticism of Medicin was crushing for Klimt, and therefore he absolutely changed koncept of the last painting – Law or Jurisprudence - for the University of Vienna. Anger invoked by strong criticism of Faculty paintings influenced his following masterpieces – it was break point of his life and artworks. One of those is Hope I displaying a nude pregnant woman, in addition shown as “femme fatale”. It is one of the most Klimts controversial paintings. Various different interpretations appeared at the time of its the occurance and later on, in modern history of art. Next depiction of gravidity in Klimts artworks is Hope II, where Klimt tried to enchain and calm down his originally shown impulse which is seen in his previous paintings. Drawings present a huge part of his artworks with a theme of pregnant woman. They are mostly sketches for mentioned paintings. But they are much more straightforward – most of them erotic. There are some opinions that Klimt helped to emancipation process of woman by him paintings and that it was his intention. I agree with the opposite opinions, which appear too – there is no connection between womens emancipation and Klimts effort and intention. We can say that he helped the emancipation of depiction of woman as a theme, not to the emancipation process in a social and cultural sense. Klimt sees a sensual and erotic thing in a woman, which he ventures to depict without idealization and be in her “natural colour”.

Klíčová slova

Gustav Klimt, ženy, women, těhotenství, pregnancy, zobrazení těhotenství, depiction of pregnancy

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 13. 6. 2007

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 18. 6. 2007
• Vedoucí: PhDr. Aleš Filip, Ph.D.

Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Bakalářský studijní program / obor:
Obecná teorie a dějiny umění a kultury / Sdružená uměnovědná studia