Hodnocení mateřského stresu po porodu

Mgr. Hana POLÁKOVÁ

Diplomová práce

Assessment of maternal stress after childbirth

Anotace:

ABSTRAKT Cíl: Cílem diplomové práce bylo zjistit a zhodnotit subjektivní vnímání mateřského stresu po porodu s ohledem na vybrané sociodemografické charakteristiky jako byl věk, vzdělání, počet porodů, rodinný stav. Dále zjistit souvislost subjektivně vnímaného mateřského stresu po porodu v souvislosti s poskytovanou péčí od porodní asistentky. Metodika: Výzkumný soubor tvořilo 200 respondentek, které porodily jedno zdravé dítě a od porodu byly minimálně jeden měsíc a maximálně jeden rok. Výzkum probíhal v pediatrických ordinacích Pardubického a Královehradeckého kraje. K výzkumu bylo použito standardizovaného dotazníku MPSS Maternal post partum stress scale (Radoš et al. 2021). Dotazník byl doplněn o sociodemografické údaje a využití péče od porodní asistentky. Výsledky: Celkové průměrné skóre z dvaceti dvou položkové škály bylo zjištěno 32,68 (SD 14,49). Hodnoty stresu dle jednotlivých subškál byly následující - Osobní potřeby a únava ženy 14,95 (SD 7,31), Péče o kojence 9,90 (SD 4,92), Tělesné změny a sexualita 7,84 (SD 4,71). Statisticky významná hodnota byla zjištěna ve vztahu počet porodů a tělesné změny a sexualita (0,0097). Ve sledovaném souboru nebylo zjištěno statisticky významného vlivu na prožívání stresu žádného z vybraných sociodemografických faktorů a ani péče porodní asistentky. Závěr: Dotazníkové šetření zjistilo mírné prožívání mateřského stresu ve sledovaném poporodním období bez obecně významného vlivu vybraných oblastí. Škála MPSS je vhodným nástrojem k měření poporodního mateřského stresu. Klíčová slova: stres, mateřství, období po porodu, ženy, škála stresu Počet stran (textu): 61; počet znaků (textu): 110 141

Abstract:

ABSTRACT Aim: The aim of the thesis was to determine and evaluate the subjective perception of maternal stress after childbirth with respect to selected socio-demographic characteristics such as age, education, number of births, marital status. Further it was investigated the association of subjectively perceived maternal postpartum stress with the care provided by the midwife. Methodology: The study population consisted of 200 respondents who had given birth to one healthy child and were at least one month and at most one year away from delivery. The research was conducted in paediatric practices in the Pardubice and Hradec Králové regions. The standardized MPSS Maternal Postpartum Stress Scale questionnaire (Radoš et al. 2021) was used for the research. The questionnaire was supplemented with socio-demographic data and care utilization from a midwife. Results: The overall mean score of the twenty-two item scale was found to be 32.68 (SD 14.49). The stress scores according to each subscale were as follows - Personal needs and fatigue of the woman 14.95 (SD 7.31), Infant care 9.90 (SD 4.92), Bodily changes and sexuality 7.84 (SD 4.71). Statistical significance was found in the relationship between number of deliveries and bodily changes and sexuality (0.0097). None of the selected socio-demographic factors or midwife care was found to have a statistically significant effect on the experience of stress in the study population. Conclusion: The questionnaire survey found a moderate experience of maternal stress in the postpartum period under study, with no generally significant effect of the selected domains. The MPSS is a useful tool to measure maternal stress after childbirth. Keywords: stress, motherhood, postpartum, women, stress scale Number of pages (text): 61; number of characters (text): 110 141

Klíčová slova

stres, mateřství, období po porodu, ženy, škála stresu

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 28. 4. 2023

Zveřejnit od: 31. 12. 2999

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: PhDr. Bohdana Dušová, PhD.

OSTRAVSKÁ UNIVERZITA

Lékařská fakulta

Magisterský studijní program / obor:
Komunitní péče v porodní asistenci / Komunitní péče v porodní asistenci