Pulchrum, bonum, verum v díle Hanse Urse von Balthasara

Mgr. Tomáš Ulrich, Ph.D.

Disertační práce

Pulchrum, Bonum, Verum in the Work of Hans Urs von Balthasara

Anotace:

Disertace pojednává o transcendentáliích krása, dobro a pravda, jak je ve své trilogii Herrlichkeit – Theodramatik – Theologik uchopuje a zpracovává jeden z nejvýznamnějších evropských humanistů 20. století, Švýcar Hans Urs von Balthasar (1905–1988), který ve snaze o celostní vnímání transcendentálií integruje tři sféry lidského ducha zabývající se celkovou souvislostí bytí: filosofii, náboženství a umění. Disertace se snaží o kritické zhodnocení Balthasarova pojetí těchto nejzákladnějších pojmů metafyziky. 1. kapitola představuje Balthasarovu biografii, jeho stěžejní spisovatelskou tvorbu a zásadní filosofické názory a postoje. 2. kapitola je stručnou metafyzickou propedeutikou s důrazem na tzv. vztahové transcendentálie, přičemž pozice krásy se jeví jako nejproblematičtější. Avšak Balthasar z ní (3. kapitola) učinil pomyslně nejdůležitější transcendentálii, neboť otevírá subjekt a přivádí ho k tajemství pravdy a dobra, k tajemství Bytí (ipsum esse) – podstatě a základu všeho, co je. Krása je podmíněna tvarem (vzhledem), ale odkazuje za něj, až k samotnému bytí (noetika světla bytí), v němž se střetávají a vzájemně doplňují tzv. subjektivní a objektivní evidence. Dvanáct významných onto-teologických estetik (např. Aurelia Augustina, Dionýsia Areopagity, Bonaventury, Vladimira Sergejeviče Solovjeva), kterým autor trilogie věnoval celý svazek, bylo zařazeno do chronologického sledu dějin evropské metafyziky krásy, jak se rozvíjela od Homéra po Hegela (Marxe) a Heideggera. Po Tomáši Akvinském dochází k postupnému úpadku vnímání krásy jako transcendentální vlastnosti bytí. 4. kapitola pojednává o dobru a tematizuje svět jako jeviště, na němž se odehrává drama odvěkého zápasu o dobro. Jeho etický a gnoseologický rozměr však pevně stojí na ontologickém fundamentu. 5. kapitola přibližuje Balthasarovu „fenomenologii pravdy“ jakožto vzájemnou interakci subjektu a objektu, při níž se člověku odhaluje a zároveň ještě víc zakrývá samotné bytí, přičemž se ozřejmuje důležitý estetický aspekt. Závěrečná 6. kapitola je integrálním zhodnocením celé disertace. Shrnuje její nejdůležitější myšlenky a zdůrazňuje, že Balthasar poukázal na nerozlučnou jednotu transcendentálií krása – dobro – pravda a na problém nedoceňování krásy, která „udržuje“ čtyři základní metafyzické diference. Odpověď na nejpalčivější otázku – Proč je vůbec něco a ne nic? – Balthasar nachází v rovině filosoficko-teologické estetiky: trinitární odevzdanost Bytí, absolutní bezpodmínečná láska, kterou můžeme vnímat jako transcendentální krásu, dobro a pravdu.

Abstract:

The dissertation discusses the transcendentals beauty, goodness and truth, as understood and discussed by one of the European most important humanists of the 20th century, the Swiss Hans Urs von Balthasar (1905–1988) in his trilogy The Glory of the Lord – Theo-Drama – Theo-Logic. In pursuit of a holistic perception of transcendentals, Balthasar integrates three spheres of the human spirit involved in the overall context of being: philosophy, religion and arts. The dissertation tries to critically evaluate Balthasar’s conception of the most fundamental terms of metaphysics. Chapter 1 presents Balthasar’s biography, his most important writings and fundamental philosophical beliefs and attitudes. Chapter 2 is a brief metaphysical propaedeutic with an emphasis on so-called relational transcendentals, while the position of beauty seems to be the most problematic. However, Balthasar established beauty (Chapter 3) notionally as the most important transcendental because it opens up the subject and brings it to the mystery of truth and goodness, to the mystery of Being (ipsum esse) – the essence and foundation of everything that exists. Beauty is conditioned by the shape (appearance), but it refers behind it, to the very Being (noesis of the light of being), in which so-called subjective and objective evidences come together and complement each other. Twelve prominent onto-theological aesthetics (e.g. that of Augustine of Hippo, Dionysius the Areopagite, Bonaventure, Vladimir Sergeyevich Solovyov), devoted an entire volume by the author of trilogy, were classified into the chronological order of the European history of metaphysics of beauty as it has been developed from Homer to Hegel (Marx) and Heidegger. After Aquinas there is a gradual decline in the perception of beauty as a transcendental feature of being. Chapter 4 discusses the good and the theme of the world as a stage on which the drama of the eternal struggle for good takes part. Its ethical and epistemological dimension, however, stands firmly on the ontological fundament. Chapter 5 outlines Balthasar’s "phenomenology of truth" as an interaction between a subject and object. During that interaction Being reveals and at the same time much more conceals itself to the man, while the important aesthetic aspect is highlighted. The final chapter 6 is the integral evaluation of the entire dissertation. It summarizes its most important ideas and stresses that Balthasar pointed to the indissoluble unity of transcendentals beauty – goodness – truth and to the problem of underestimation of beauty, which maintains the four basic metaphysical differences. The answer to the most pressing issue – Why is there anything rather than nothing? – Balthasar located in the plane of philosophic-theological aesthetics: the Trinitarian resignation of Being, absolute unconditional love, which can be perceived as transcendental beauty, goodness and truth.

Klíčová slova

Hans Urs von Balthasar, transcendentálie, krása, dobro, pravda, bytí, metafyzika, bezpodmínečná láska Hans Urs von Balthasar, transcendentals, beauty, goodness, truth, being, metaphysics, unconditional love

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 19. 4. 2017

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 26. 6. 2017
• Vedoucí: doc. PhDr. Helena Pavlincová, Ph.D.
• Oponent: PhDr. Mgr. Tomáš Jahelka, Ph.D., doc. Tomáš Machula, Ph.D., Th.D.

Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Filozofie (čtyřleté) / Filozofie