Embryotransfer v chovu koní

Anna Hubičková

Bachelor's thesis

Embryotransfer in Equine Breeding

Abstract:

Cílem práce bylo sepsat literární rešerši shrnující nejnovější poznatky o embryotransferu v chovu koní. Klisna je sezónně polyestrické zvíře. Její reprodukční trakt je standardně utvářený s folikuly rostoucími ve vnitřní vrstvě vaječníku. Tento fakt ovlivňuje neschopnost klisny ovulovat větší množství folikulů najednou a tím pádem je po oplození schopná porodit po cca 333 dnech březosti jen jedno hříbě. Smyslem embryotransferu je vypláchnutí embrya z dělohy matky dárkyně, které je přeneseno do synchronizovaného reprodukčního traktu matky příjemkyně, která zárodek odnosí, porodí a hříběti je až do odstavu matkou. Embryotransfer se u koní provádí z mnoha důvodů. Zejména u klisen neschopných plod donosit, u sportovních klisen a u klisen s kvalitními charakterovými, fyzickými či jinými vlastnostmi. U poslední zmíněné kategorie klisen je velkou výhodou získání 3 -- 4 potomků v následujícím roce namísto pouze jednoho. Samotnému embryotransferu předchází synchronizace estrálního cyklu matky příjemkyně s estrálním cyklem matky dárkyně, výplach dělohy za účelem získání životaschopného embrya a další manipulace s embryem, případně výjimečně superovulace matky dárkyně. Ta je u klisen ovšem velmi problematická a prakticky se nevyužívá. Výtěžnost koňských embryí po superovulaci se pohybuje pouze okolo 2 embryí z jednoho výplachu v porovnání například s průměrně 6 kravskými embryi z jednoho výplachu. Výplach dělohy i samotný embryotransfer je možný provádět dvěma způsoby: nechirurgickou a chirurgickou metodou. Nechirurgická metoda je jednodušší a rychlejší a v literárním přehledu je popsána blíže. Po synchronizaci estrálního cyklu a podpoře vyvolání ovulace exogenním podáním lidského choriového gonadotropinu (hCG) se klisna inseminuje. Výplach dělohy je nejvhodnější provádět 6,5. -- 7. den po ovulaci. Standardně se vyplachuje pouze jedno přirozeně vzniklé embryo. Embryo je následně odděleno z výplachového roztoku a může být ihned použito pro manuální transfer, případně vitrifikováno, zchlazeno nebo zmraženo. Transfer samotný není těžkým procesem, ale je zapotřebí značná zkušenost a opatrnost, zejména s dodržením správné hygieny. Klisny po embryotransferu zůstávají březí v 65 -- 75 % případů. Míra úmrtnosti embrya po embryotransferu se pohybuje jen okolo 20 % ze všech případů embryotransferu.

Abstract:

The aim of this Bachelor's Thesis was to draw up the most current pieces of knowledge about embryotransfer in equine breeding. Mare is a seasonally polyestrous animal. Its reproductive tract is standardly made, with its follicules growing in the inner layer of ovaries. This fact affects mare's inability to ovulate higher amount of follicles at the same time and therefore the mare is able to give birth only to one foal after aproximately 333 days of gestation. The purpose of embryotransfer consists of an embryo flushing from a donor mare's uterus and a transfer of the embryo into synchronised reproductive tract of a recipient mare. The recipient mare carries the embryo to term, gives birth to it and is foal's mother until weaning. Embryotransfer is done for various reasons. For example with mares unable to carry the fetus to term, with sports mares and mares with high character, physical or other qualities. The greatest advantage of embryotransfer is gaining 3 -- 4 offsprings in the following year instead of just one foal. Synchronization of the donor mare's estrous cycle and the recipient mare's cycle, uterus lavage for obtaining viable embryo and further manipulation with the embryo, alternatively an exceptional superovulation of the donor mare precede the transfer itself. Superovulation in the mare is very problematic and it is not used in practice. The recovery ratio of equine embryos after superovulation is around 2 embryos per one lavage in comparison with eg. approximately 6 bovine embryos per one lavage. Both lavage and embryotransfer are possible to be performed in two ways: non-surgically and surgically. The non-surgical method is easier and quicker and it is elaborated in the literary overview. The donor mare is inseminated after synchronization of estrous cycle and after supporting induction of the ovulation with exogenous injection of human chorionic gonadotropin (hCG). The uterus lavage is best performed 6,5. -- 7. days after ovulation. Standardly, one embryo is flushed out and it is subsequently separated from lavage solution. The embryo can be used immediately for the manual transfer or vitrification, cooling or freezing may be performed. The transfer itself is not a difficult procedure, but it is necessary to be experienced and very careful, especially with respect to the proper hygiene. Mares stay with foal after embryotransfer in 65 -- 75 %. The embryo's mortality ratio after embryotransfer ranges about 20 % from all cases of embryotransfer.

Keywords

embryotransfer, klisna, říje, březost, superovulace, synchronizace

Keywords

mare, embryotransfer, estrous, gestation, superovulation, synchronization

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 8. 4. 2015

Thesis defence

• Supervisor: Ing. Jiří Šichtař, Ph.D.

Czech University of Life Sciences Prague

Faculty of Agrobiology, Food and Natural Resources

Bachelor programme / field:
Animal Science / Companion Animals