Jak ovlivňuje biouhel lesní půdu po 3 letech od aplikace?

Kateřina Štětinová

Bakalářská práce

How does biochar affect forest soil after 3 years from application?

Anotace:

Tato práce se věnuje hodnocení vlivu aplikace biouhlu na vybrané chemické vlastnosti lesních půd po uplynutí tříletého období od jeho zapracování. Biouhel, produkt termochemické přeměny biomasy za omezeného přístupu kyslíku (pyrolýza), je považován za perspektivní prostředek pro zlepšování půdních vlastností a současně jako nástroj ke snižování atmosférického uhlíku prostřednictvím jeho dlouhodobé sekvestrace v půdě. Cílem výzkumu bylo posoudit dlouhodobé účinky biouhlu aplikovaného do půd pod dvěma odlišnými typy lesních porostů – smrkovým a dubovým. Odběry půdních vzorků byly provedeny 36 měsíců po aplikaci biouhlu v dávce 1 kg/m². Vzorky byly analyzovány na změny pH, obsah organického uhlíku a kationtovou výměnnou kapacitu (KVK). Výsledky ukazují, že reakce půdy na aplikaci biouhlu jsou závislé na typu porostu. Ve smrkovém ekosystému došlo ke statisticky významnému zvýšení pH a KVK v organických horizontech FH, přičemž největší nárůst byl zaznamenán u kationtů vápníku (Ca²⁺). V dubovém porostu byly změny méně výrazné a vykazovaly odlišné trendy, což poukazuje na složité interakce mezi biouhlem, půdními vlastnostmi a druhovou skladbou porostu. Práce přispívá k rozšíření znalostí o dopadech aplikace biouhlu v různých typech lesních ekosystémů a podtrhuje význam dlouhodobého monitoringu při hodnocení jeho účinků. Získané poznatky mohou být využity jako podklad pro optimalizaci použití biouhlu v lesnické praxi s ohledem na typ porostu a cíle hospodaření.

Abstract:

This thesis focuses on evaluating the impact of biochar application on selected chemical properties of forest soils three years after its incorporation. Biochar, a product of the thermochemical transformation of biomass under limited oxygen conditions (pyrolysis), is considered a promising tool for improving soil quality and simultaneously for mitigating atmospheric carbon through long-term sequestration in soil. The aim of the research was to assess the long-term effects of biochar applied to soils under two different forest stands – spruce and oak. Soil samples were collected 36 months after the application of biochar at a rate of 1 kg/m². The samples were analyzed for changes in pH, organic carbon content, and cation exchange capacity (CEC). The results indicate that soil responses to biochar application vary depending on the forest stand type. In the spruce ecosystem, a statistically significant increase in soil pH and CEC was observed in the organic horizons, with the most pronounced increase recorded in calcium ions (Ca²⁺). In the oak stand, the changes were less pronounced and followed different trends, highlighting complex interactions between biochar, soil properties, and vegetation composition. This work contributes to a broader understanding of the effects of biochar application in different forest ecosystems and emphasizes the importance of long-term monitoring when evaluating its impacts. The findings can serve as a basis for optimizing biochar use in forestry practices, taking into account the forest stand type and management objectives.

Klíčová slova

sekvestrace C, smrk, lesnní půdy, buk

Keywords

forest soils, carbon sequestration, spruce, beech

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 8. 5. 2025

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 29. 5. 2025
• Vedoucí: RNDr. Václav Tejnecký, Ph.D.
• Oponent: Petra Vokurková, Ph.D.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Bakalářský studijní program:
Ochrana krajiny a využívání přírodních zdrojů