Kostěná a parohová industrie ze sídliště Dolní Věstonice I

Mgr. Michaela Zelinková, Ph.D.

Master's thesis

Osseous artifacts from Dolní Věstonice I

Abstract:

Cílem práce bylo studium nepotravního využití lovné zvěře z lokality Dolní Věstonice I. Fakt, že byl studován soubor již vybraných artefaktů tuto práci poněkud limituje, ale i přesto bylo zjištěno velké množství informací týkajících se zisku suroviny, její preference, způsobu opracování a využití, které přispívají k celkové rekonstrukci způsobu života a strategií tehdejších lidí. Práce byla rozdělena na dvě části, první více méně metodologická část se zabývá tafonomií, zahrnujíce jak pre-buriální manipulaci s kostmi, včetně výrobních technik kostěných nástrojů, modifikace samotnými zvířat, tak i změny odehrávající se na kostech po přechodu do litosféry. Pominuty nebyly ani změny postexkavační. Každá obecná kapitola je doplněna tafonomickými změnami zjištěnými na studovaném souboru. V rámci obecné metodologické části byl také vypracován typologický přehled nástrojů typických pro období mladého paleolitu s jejich krátkým popisem. Druhá část se již plně zaměřuje na studium kostěné parohové industrie z Dolních Věstonic I. Na základě srovnání druhů zvířat využitých pro výrobu nástrojů a lovné zvěře je patrné, že bylo využíváno druhů sloužících jako zdroj potravy. Šlo tedy pravděpodobně o záměrné propojení zisku surovinového i nutričního využitím nejdostupnějších zdrojů. S využitím nejdostupnějších živočišných zdrojů souvisí také způsob zisku suroviny. U kostí a snad i u mamutoviny lze přepokládat sekundární exploataci zvířat usmrcených s cílem zisku potravy. O dobré znalosti životních cyklů zvířat svědčí způsob zisku paroží, které bylo získáváno sběrem. Pro výrobu nástrojů bylo používáno standardizovaných technik relativně vysoké úrovně. Určité typologické řady nástrojů byly vyráběny stejnými způsoby, což by mohlo ukazovat na propracovaný výrobní systém. Nejužívanější technikou bylo podélné dělení pomocí vkládání klínu, pravděpodobně také kombinovaná technika preparačních drážek a štípání pomocí klínu a samozřejmě příčné řezání. Z typologického hlediska se objevily druhy nástrojů zapadající do celkového rámce pavlovienských kostěných nástrojů. Výrazná je disproporce parohových nástrojů, které zde téměř chybí. Také způsob opotřebení je pro typologické řady společný, zdá se tedy, že určité nástroje byly vyráběny pro specifické použití. Velké množství nástrojů mohlo sloužit k opracování kůží a kožešin. Pokud jsou teorie týkající se použití některých nástrojů ve spojení s určitými fázemi vydělávání kůže správné, byla technologie vydělávání kůží vysoce promyšlenou a standardizovanou činností, přičemž není vyloučeno vymezení určitého prostoru pro tuto činnost známé z etnografických analogií (Beyries 1999). Při srovnání s dalšími moravskými pavlovienskými lokalitami je zjevné, že se jednalo o typ společnosti využívající stejné zdroje stejným způsobem. Standardizované technologie byly využívány pro výrobu typizovaných nástrojů, které byly použity pro specifické činnosti. Strategie komunit osidlujících jednotlivé lokality byly velmi podobné. Klíčová slova: zooarcheologie, tafonomie, kostěné-parohové nástroje, technologie výroby, Dolní Věstonice I

Abstract:

Abstract The aim of this work was the research of non-dietary utilization of hunting game from the Dolní Věstonice I. Even though a few select collections of artefacts were studied, were discovered a lot of informations dealing with usage of raw materials, its preferention, the way on their treatement and utilization. All this information helped in the reconstruction of the way of life and strategies of the people of that period. The paper has been divided into two parts. Firs part is more or less methodological dealing with taphonomy including preburial manipulation with bones inclusive manufacturing technics of osseous artefacts, modification caused by animals themselves as well as modifications that took place after their transition to the lithosphere. The postexcavation modifications were also taken into consideration. Within the frame of methodological part of the paper was also worked out typological list of the bone, antler and ivory artifacts with a short description distinctive for the upper Paleolithic period. The second part focuses on osseous artifacts from Dolní Věstonice I region. On the basis of comparison animals species used for manufactureof osseous tools and hunting game is evident that the species used for the manufacture of tools and artifacts served primarily as food sources. It seems probably that usage of rough materials was linked to the food sources, by exploatation the most available sources. The utilization of the most available animal sources was also related to the process of acquiring rough materials. The bones and probably also the ivory show prove a secondary exploatation of animals killed with the purpose of nutritous profit. The excelent knowledge of animals live-cycles is reflected by the way of acquisition of antler which were gathered when dropped rather than by hunting down animals. Standardized high-level techniques were used in the manufacture of osseous artifacts. Certain typological classes of artefacts were manufactured using the same methods, which can indicate carefully worked-out manufacturing system. The most often were used splinter technique using punch and groove and splinter technique for longitudial dividing and sawing for transversal parting. From a typological point of view, the artifacts are representative for the classical Pavlovian osseous tools. It seems that many artefacts served for hide tanning. If these assumptions are correct, it seems that the hide-tanning technology a was highly-developed and standardized activity. We cannot exclude the possibility of the existence of a specific area within the territory of the camp dedicated specifically for this activity. By comparing this site with other Moravian Pavlovian sites, it is evident that all were inhabited by the same type of society, exploiting the same kind of sources in the same manner. Standardized technogies were used in the production of standardized tools which were used for specific activities. The techno-economic strategies of all societies inhabiting sigle camps were very similar. Key words: zooarchaeology, taphonomy, osseous artefacts, manufacturing technics, Dolní Věstonice I

Keywords

Klíčová slova, zooarcheologie, tafonomie, kostěné-parohové nástroje, technologie výroby, Dolní Věstonice I Key words, zooarchaeology, taphonomy, osseous artefacts, manufacturing technics, Dolní Věstonice I

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 12. 5. 2006

Thesis defence

• Date of defence: 13. 6. 2006
• Supervisor: Mgr. Inna Mateiciucová, Ph.D.

Masaryk University

Faculty of Arts

Master programme / field:
Historical Sciences / Archaeology