Laboratorní hodnocení účinnosti vybraných podomácku vyrobených repelentů proti komárům

Bc. Karin Rončáková

Master's thesis

Laboratory evaluation of repellency effect of selected homemade repellents against mosquitoes

Abstract:

Tato práce se zabývá vyhodnocením účinnosti čtyř podomácku vyrobených repelentů proti komárům. Návody na výrobu repelentů byly převzaty z českých médií. První dva repelenty byly kombinací Alpy Francovky s hřebíčkem (Syzygium aromaticum) a výluhem z listů ořešáku (Juglans regia). Zbývající dva repelenty byly směsí jablečného octa a výluhu z rozmarýnu (Rosmarinus officinalis) a pelyňku lékařského (Artemisia absinthium). Pro testování byli vybráni komáři Aedes aegypti, kteří jsou chováni v Národní referenční laboratoři pro dezinsekci a deratizaci ve Státním zdravotním ústavu v Praze. K testování přistoupilo 10 dobrovolníků, kteří repelenty testovali in-vivo po aplikaci repelentu na předloktí. Během testu bylo předloktí ošetřené repelentem i neošetřené předloktí vloženo po dobu 1 minuty do klecí o velikosti 25 x 25 x 30 cm, kde se nacházelo 50 nenakrmených samic komárů Aedes aegypti. Tento postup se opakoval vždy po 10, 30 a 60 minutách od aplikace repelentu, přičemž byl zaznamenáván počet bodnutí. Jestliže nebyl v průběhu testování zaznamenán rozdíl mezi ošetřeným a neošetřeným předloktím, byl test ukončen. Vědecká hypotéza „Podomácku vyrobené repelenty mají určitý repelentní účinek, není ovšem tak stabilní jako u syntetických preparátů“ byla potvrzena u dvou z testovaných repelentů. Vyšší zaznamenaná repelentní účinnost byla u alternativního repelentu složeného z hřebíčku a Alpy Francovky. Po 10 minutách od aplikace vykazoval až 73,1% ochranu před komáry, ovšem po uplynutí této doby začala jeho účinnost výrazně klesat a po 60 minutách klesla na 30,3 %. Repelentní aktivita, téměř 50%, byla zaznamenána také u repelentu z výluhu ořešáku a Alpy Francovky. Později, stějně jako v případě prvního repelentu, se začala účinnost snižovat. V případě dvou zbývajících repelentů bylo testování po 10 minutách ukončeno, jelikož jejich účinnost nepřesáhla 10 %. Na základě získaných výsledků lze konstatovat, že dva ze čtyř zkoumaných alternativních repelentů vykazovaly krátkodobý repelentní účinek, který navíc ve srovnání se syntetickými preparáty nedosáhl sto procent ochrany. Na základě výsledků této práce lze tedy konstatovat, že některé podomácku vyrobené repelenty lze užít ke snížení rizika pobodání komáry. Na druhou stranu je třeba vzít v úvahu nízký stupeň ochrany, který poskytují, a proto je nelze doporučit do míst s endemickým výskytem komáry přenášených chorob nebo do oblastí s vysokým náletem tohoto krevsajícího druhu hmyzu.

Abstract:

This work evaluate the effectiveness of four homemade mosquito repellents. Formulas for the repellents were taken from the Czech media. The first two repellents were a combination of Alpa Francovka and cloves (Syzygium aromaticum) and a walnut leaves (Juglans regia) extract. The remaining two were a mixture of apple vinegar and rosemary (Rosmarinus officinalis) extract and sagebrush (Artemisia absinthium). Aedes aegypti, which are bred in the National Reference Laboratory for Vector Control in the National Institute of Public Health, were selected for testing. Repellents were tested in-vivo with 10 volunteers by placing the repellents on their forearms. During the test, the forearm treated with repellent and the untreated forearm were placed for 1 minute in 25 x 25 x 30 cm cages containing 50 unfed female Aedes aegypti mosquitoes. This procedure was repeated every 10, 30 and 60 minutes after the application of the repellents and the number of bites was recorded. If no difference between the treated and untreated forearms was observed, the test was terminated. The scientific hypothesis „Homemade repellents have a certain repellent effect, but it is not as stable as with synthetic preparations“ was confirmed in two of the tested repellents. A higher repellent efficiency was recorded for an alternative repellent consisting of cloves and Alpa Francovka. 10 minutes after application, the protection against mosquitoes was measured as up to 73,1 %, but after this time the effectiveness began to decline significantly and after 60 minutes, dropped to 30,3 %. The repellent consisting of walnut leaves extract and Alpa Francovka was also measured as having almost 50% protection effectiveness. Later, as in the case of the first repellent, the effectiveness decreased. For the two remaining repellents, testing was terminated after 10 minutes because their effectiveness did not exceed 10 %. Based on these results, it can be concluded that two of the four alternative repellents showed short-term repellency effects which did not achieve one hundred percent protection, as is the case of synthetic repellents. Based on the results of this work, it can be concluded that some homemade repellents can be used to reduce the risk of mosquito bites. On the other hand, they provide a low level of protection and therefore cannot be recommended for use in places with endemic diseases transmitted by mosquitoes or in areas with a high infestation of this bloodsucking insect species.

Keywords

Aedes aegypti, alternativní repelenty, test účinnosti

Keywords

alternative repellents, Aedes aegypti, efficacy test

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 13. 4. 2021

Thesis defence

• Supervisor: Ing. Martin Kulma, Ph.D.

Czech University of Life Sciences Prague

Faculty of Agrobiology, Food and Natural Resources

Master programme / field:
Rural Development and Agriculture / Development of Rural Areas