Struktura a vývoj bukových porostů v Jizerských horách.

Bc. Vojtěch Čtvrtečka

Diplomová práce

Structure and Development of Beech Stands in the Jizerské hory Mts.

Anotace:

Hlavním tématem jsou porosty v NPR Jizerskohorské bučiny se zaměřením na jejich strukturu a vývoj za pomoci zjištěných porostních ukazatelů, indexů biodiverzity, letokruhových analýz a jejich korelací s průměrnými teplotami a průměrným úhrnem srážek. Jizerskohorské bučiny byly v roce 2021 zařazeny do seznamu světového dědictví UNESCO jako součást Původních bukových lesů Karpat a dalších oblastí Evropy. Sběr dat probíhal na trvalých výzkumných plochách A-H o velikosti 50x50 m založených v roce 1997. Většina ploch se nachází ve středu rezervace mezi Oldřichovem v Hájích a Hejnicemi, zbývající pak na východní hranici rezervace blízko vrcholu Tišina. Nadmořská výška ploch se pohybuje od 580 do 840 m. Na každé ploše byly změřeny průměry a výšky stromů u vybraných stromů byly provedeny vývrty pro následné provedení letokruhových analýz v laboratoři. Ze získaných průměrů a výšek byly v softwaru Sibyla vypočítány základní porostní ukazatele. Letokruhové analýzy byly provedeny pod speciální binolupou pomocí softwaru TSAP-Win. Pro získání průměrných sérií standardně dentrendovaných letokruhů byl použit program ARTSAN. Průměrné letokruhové přírůsty byly korelovány s klimatickými daty ze stanice ČHMÚ Desná-Souš. Jejich závislost byla následně zjištěna pro 18 měsíců předchozího a aktuálního roku v softwaru DendroClim. Na trvalých výzkumných plochách se průměr stromů pohyboval v rozmezí 30,3-57,9 cm a výška v rozmezí 17,64-31,09 m. Podle objemu dřevin na ha a celkového průměrného přírůstu bylo potvrzeno, že s vyšší nadmořskou výškou je růst dřeviny pomalejší. Průměrný roční přírůst letokruhů se u buku lesního pohybuje v rozmezí 1,16-2,75 mm a javoru klenu v rozmezí 2,58-2,71 mm. Podle provedených korelací lze u buku lesního potvrdit, že za posledních 60 let byl vliv teploty na letokruhové přírůsty převážně pozitivní a vliv úhrnů srážek převážně negativní. Naopak u javoru klenu se ukázal vliv teploty a úhrnů srážek spíše střídavý.

Abstract:

The main topic is the stands in the National Nature Reserve Jizerskohorské bučiny with a focus on their structure and development using the identified stand indices, biodiversity indices, year-class analyses and their correlations with average temperatures and average precipitation. Jizerskohorské bučiny were inscribed on the UNESCO World Heritage List in 2021 as part of the Native Beech Forests of the Carpathian Mountains and other areas of Europe. Data collection took place in permanent 50x50 m research plots A-H established in 1997. Most of the plots are located in the centre of the reserve between Oldřichov v Hájích and Hejnice, the remaining plots are located on the eastern border of the reserve near the Tišina peak. The altitude of the areas ranges from 580 to 840 m. Diameters and tree heights of selected trees were measured in each plot and borings were made for subsequent year-ring analyses in the laboratory. From the diameters and heights obtained, basic stand indices were calculated in Sibyla software. The leaf-ring analyses were carried out under special binoculars using TSAP-Win software. The ARTSAN software was used to obtain the average series of standard dendritic rings. The average annual increments were correlated with climatic data from the CHMI Desná-Souš station. Their dependence was then established for 18 months of the previous and following year in the DendroClim software. In the permanent research plots, the diameter of trees ranged from 30.3-57.9 cm and the height ranged from 17.64-31.09 m. According to the volume of trees per ha and the overall average growth, it was confirmed that the growth of trees is slower with higher altitude. The average annual increment of annual rings for beech and sycamore ranges from 1.16 to 2.75 mm and 2.58 to 2.71 mm, respectively. According to the correlations made, it can be confirmed for beech that over the last 60 years, the effect of temperature on annual growth has been predominantly positive and the effect of rainfall predominantly negative. In contrast, the effect of temperature and rainfall on sycamore was found to be rather alternating.

Klíčová slova

přirozená obnova, škody zvěří, biodiverzita, bukové porosty, acidofilní horské bučiny, Jizerské hory

Keywords

natural regeneration, game damage, biodiversity, beech forests, Acidophilus Mountain beech forests, Jizerské hory Mts.

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 6. 4. 2023

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 22. 5. 2023
• Vedoucí: prof. RNDr. Stanislav Vacek, DrSc.
• Oponent: Miroslav Mikeska, externi

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta lesnická a dřevařská

Magisterský studijní program / obor:
Lesní inženýrství / Lesní inženýrství