Příběhy o hrdé pokoře. Aristokracie českých zemí a císařský dvůr v době vrcholného baroka

Mgr. Petra Vokáčová, Ph.D.

Disertační práce

Stories of a Proud Submission. The Aristocracy of the Bohemian Lands and Imperial Court at the Height of Baroque

Anotace:

Disertační práce je věnována průzkumu elitní vrstvy šlechtické společnosti v období, spojeném v českých dějinách s vládou tří po sobě jdoucích habsburských panovníků Leopolda I., Josefa I. a Karla VI., tedy panovníků, kteří byli nejen českými králi a monarchy habsburské říše, ale současně také římsko-německými císaři. Spis se zaměřuje na problém, jenž zásadní měrou ovlivňoval politický, hospodářský a také kulturní život pobělohorského českého státu, totiž problém utváření a fungování vzájemných vztahů mezi zemskou aristokracií a vladařem, nacházející bytostný odraz především na poli dvora – ať už dvora jako instituce či specificky privilegované společnosti. Objekt zájmu zde přitom netvořili výhradně členové původem českých šlechtických rodů, nýbrž obecně zástupci nobility příslušející skrze inkolát a pozemkovou držbu k jedné či více zemím České koruny. Na základě průkazného (a prokázaného) enormního zájmu soudobé aristokracie o participaci na nejvyšších politických rozhodnutích vídeňského dvora, jemuž zase permanentně stála protějškem jistá míra panovníkovy politické a hlavně finanční závislosti na aristokratických služebnících, zde byl objasněn klíčový proces transformace barokní nobility ve dvorskou šlechtu a na konkrétních příkladech navíc ukázáno, jak se tento proces recipročně promítal do sociální, hospodářské i kulturní strategie celých šlechtických dynastií. Souhrn možností, jaké se aristokracii k integraci mezi dvorskou komunitu nabízely a v jejichž rámci sehrával vedle výkonné služby významnou úlohu také třeba systém čestných úřadů, vykrystalizoval v myšlení současníků v následováníhodný kariérní vzor. Právě kariéra to byla, která vysoké šlechtě českých zemí prakticky po celou éru baroka umožňovala zachovat si významný podíl na politické moci, a v důsledku toho podstatně napomohla jejímu začlenění mezi širší, „nadnárodní“ společnost habsburské monarchie. Proto se fenomén kariéry stal rovněž nosným tématem stávajícího výzkumu, udal směr pramenné analýze a promítl se věrně i do vlastní struktury práce. Výše zmíněné tendence jsou v disertaci prakticky demonstrovány na příkladu sedmi biografických příběhů. V případě každého z nich jde vždy současně o naplnění jednoho či více z typických kariérních modelů dané doby, determinovaných službou v úřední, armádní či církevní správě, a to buď ve sféře dvorské nebo zemské. Perspektiva individuálních kariérních osudů umožnila na tomto místě nejen rozkrývat dobové mocenské mechanismy, ale podrobit rozboru i šířeji pojaté kariérní „investice“, které byly všem sledovaným aristokratům společné a mezi něž patřilo například vzdělání, cílevědomá snaha o služební i titulární povýšení, promyšlená sňatková politika, systematické budování „informační sítě“ jako též okruhu patronů a klientů, dále třeba majetkoprávní opatření pojišťující rodové jmění před rozkladem, účelové umělecké zakázky, náboženské nadace a podobně. Každého z životopisných medailonů bylo zároveň cíleně využito k širšímu představení života soudobé společnosti a ke zobecnění některých jeho projevů. Na pozadí kariérního příběhu Jana Václava Vratislava tak byla nastíněna mezinárodněpolitická situace 2. poloviny 17. a prvních dvou desetiletí 18. století a popsány charakteristické rysy systému a praxe vrcholně barokní diplomacie. „Životopis“ Jana Jáchyma ze Žerotína posloužil k zobrazení všedního i svátečního života v samotné vídeňské metropoli. Osudů Leopolda Antonína Šlika bylo mimo jiné použito k vylíčení epizod habsbursko-osmanské války z 80. a 90. let 17. stolet

Anotace:

í, včetně průhledu do neutěšené situace, jaká v armádě té doby panovala. Jan Bedřich z Valdštejna se stal na stránkách této práce především protagonistou další fáze závažného soupeření církve s centralizovanou světskou mocí; postava Erdmundy Terezy z Ditrichštejna zase jistým symbolem, skrze nějž je možné aristokratickou svatbu doby baroka prezentovat nejen jako kulminační bod kariéry dvorní dámy, ale zároveň – spolu s pozdějším mateřstvím – i jako faktický vrchol celoživotních ambicí soudobé urozené ženy. „Biografie“ Františka Ferdinanda Kinského dává nahlédnout „za oponu“ příprav barokní císařské volby a korunovace, a kromě toho skvěle demonstruje, jak se v rámci aristokratické kariéry z dlouhodobého hlediska vyplácely spojené, vícegenerační zásluhy rodu ve státních službách. Stejně jako všechny předchozí příběhy dokládá nakonec i příklad Františka Josefa Černína, že ani přední zemský politik barokních Čech se neobešel bez permanentního spojení s císařským dvorem a že i pro něj mohlo mít selhání některého ze strategických článků příkladné kariéry fatální důsledky. Předkládaná práce se z podstatné části zakládá na interpretaci původních, většinou nevydaných a jak českou, tak i zahraniční historiografií dosud jen málo reflektovaných dokumentů patrimoniální provenience, zachovaných v rámci vybraných pozůstalostí šlechtických rodových archivů. Byly to zejména prameny osobní povahy, které umožnily proniknout hlouběji do mentality a – v mezích možností – také religiozity zkoumaných šlechticů, a posoudit jejich úlohu nejen na poli vrcholné státní, popřípadě celoevropské politiky, ale též v rámci dynastie a užší rodiny. Egodokumentů, stejně jako úředních, proklamačních, narativních a ikonografických pramenů, bylo v disertaci opakovaně využito k vykreslení okázalých a pro vrcholný barok charakteristických festivit, současně tu však nezůstaly opominuty ani všední rituály tvořící neodmyslitelnou součást tehdejšího každodenního života. Vzájemná komparace a kombinace poznatků umožnila do jisté míry propojit osudy postav jednotlivých kapitol a rekonstruovat jejich příběhy do útvaru kolektivní kariérní biografie.

Abstract:

The thesis is about research into the elite level of aristocratic society during a period connected in Bohemian history with the rule of three consecutive Habsburg rulers, Leopold I., Josef I. and Charles VI. These are rulers who were not only Bohemian kings and monarchs of the Habsburg empire, but at the same time were Roman-German Emperors, too. The paper is focused on the problem that fundamentally affected the political, economic and cultural life of the Bohemian state after the White Mountain Battle, which is the problem of forming and functioning of mutual relations among the provincial aristocracy and the sovereign, finding fundamental reflection primarily in the sphere of the court – whether this concerns a court like an institution or a specifically privileged society. The subject of interest here meanwhile was not made up exclusively of people descended from Bohemian aristocratic families, but generally members of nobility belonging through inhabitant's rights of the time and property holding to one or more lands of the Bohemian Crown. Based on the demonstrable (and proven) immense interest of the aristocracy of the time in taking part in the highest-level political decisions of the Viennese court, against which again permanently stood a certain level of ruler’s political and mainly financial dependences on aristocratic servants, here the key process of transformation of the baroque nobility in court aristocracy was made clear and in specific examples it was also shown how this process was reciprocally manifested in the social, economic and cultural strategy of entire aristocratic dynasties. A set of possibilities that were offered to the aristocracy for integration among the court community and within which, besides executive service, another significant task was for instance the system of honorary offices, crystallised in the thinking of contemporaries into a paradigm of career worthy of following. It was career that enabled top-level nobility of the Bohemian lands practically throughout the whole baroque era to keep a significant share of political power and, as a consequence of this, it substantially helped its incorporation among the wider „supra-national” society of the Habsburg monarchy. Therefore the phenomenon of career also became a supporting topic for existing research, gave the direction of source analysis and truly manifested itself into the actual structure of the work, too. The trends mentioned above are practically demonstrated in the thesis in an example of seven biographical stories. In the case of each of them there is always at the same time a fulfilment of one or more of the typical career models of the given time, determined by service in official, army or church administration, and that is either in the court or provincial sphere. The perspective of individual career destinies enabled at this point not only to uncover power mechanisms of the time, but also to analyse the wider conceptualised career „investments” too, which were common for all observed aristocrats and which included for example education, a purposeful effort for service and titular promotion, thought-out marriage policy, systematic building of an „information network” such as also a circle of patrons and clients, and furthermore for instance proprietary legal measures ensuring ancestral estates against breakdown, purpose-made artistic orders, religious foundations etc. Each of the biographical medallions was at the same time used in a targeted way for a more extensive presentation of the life of society at the time and for generalising some of its manifestations. In the background of the career events of Jan Václav Vratislav, the international political situation of the second half of the 17th century and the first two decades of the 18th century were outlined, along with the characteristic features of the system, and the experiences of top-level baroque diplomacy were described. The „curriculum vitae” of J

Abstract:

an Jáchym of Žerotín was used to depict the everyday and festive life at the Viennese metropolis itself. The destinies of Leopold Antonín Šlik were among other things used to portray parts of the Habsburg-Ottoman war of the 1680s and 1690s, including a perspective of the gloomy situation that reigned in the army at the time. Jan Bedřich of Valdštejn became in this work primarily a protagonist of the next phase of a serious battle between the church and centralised secular power; Erdmunda Tereza of Ditrichštejn became a clear symbol through which an aristocratic marriage of the baroque period can be presented not only as a culmination point of the career of a court lady, but also – together with later motherhood – as the absolute peak of lifelong ambitions of a noble woman of the time. The „biography” of František Ferdinand Kinský gives an overview „behind the scenes“ of preparations of the baroque Imperial election and coronation and, besides this, it excellently demonstrates how within the aristocratic career from a long-term perspective connected, multi-generational merits of the family engaged in state services paid off. Just like all previous stories, also the example of František Josef Černín in the end corroborates that not even the foremost politician of baroque Bohemia could do without a permanent connection with the Emperor's court and that for him, too, the failure of any of the strategic pieces of the exemplary career could have fatal consequences. A substantial part of the submitted work is based on the interpretation of original, usually not edited documents of patrimonial provenance preserved within selected inheritances of aristocratic ancestral archives and as yet only slightly reflected in the Czech as well as foreign historiography. These were particularly sources of a personal nature that enabled a deeper penetration into the mentality and, within the limits of possibility, also the religious nature of investigated aristocrats, and to assess their roles not only in the field of top-level state or European politics, but also within the dynasty and closer family. Egodocuments, just like official, proclamatory, narrative and iconographical sources, were repeatedly used in the thesis to portray festivities that were spectacular and characteristic for the peak baroque; at the same time the everyday rituals making up an inseparable part of everyday life at the time have not been forgotten here either. Mutual comparison and a combination of knowledge to a certain extent enabled the connection of the destinies of people in individual chapters and the reconstruction of their events in the work of collective career biography.

Klíčová slova

historie, české země, baroko, aristokracie, císařský dvůr, kariéra, biografie, history, Bohemian lands, baroque, aristocracy, Imperial court, career, biography

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 7. 4. 2008

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 29. 4. 2008
• Vedoucí: prof. PhDr. Josef Válka, CSc.
• Oponent: prof. PhDr. Mgr. Tomáš Knoz, Ph.D., prof. JUDr. Valentin Urfus, CSc.

Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Historické vědy / Historie - české dějiny